Události ČT: ČSSD podporuje návrh odborářů na 10% zvýšení platů státních zaměstnanců
Vláda navrhuje zvýšení sumy na platy o šest procent a tarifů o dvě procenta. Přilepšit by si měli hlavně učitelé a hůř placené profese. Odbory se s kabinetem v červenci dohodly na tom, že by rozhodnutí o přidání mohlo padnout v polovině srpna. Termín dalšího jednání zatím ale stanoven nebyl. „Do 30. září má být návrh rozpočtu ve sněmovně. Rádi bychom, aby dohoda o navýšení byla v průběhu srpna,“ uvedl Středula.
Středula řekl, že si neumí představit, že by se jednání s kabinetem o výši platů už nekonalo. „Já si myslím, že bude lépe ten termín najít a s odbory se sejít. Ta druhá varianta by mohla znamenat rozjitření veřejnosti před volbami, a to by se asi dělat nemělo,“ poznamenal.
„Do jednání (ve vládě) půjdeme s tím, abychom se maximálně přiblížili požadavku odborů,“ uvedl šéf ČSSD Jan Hamáček. Vyšší sumu na platy je podle něj možné najít snížením počtu pracovníků veřejné sféry, určit by to měly samotné resorty podle svých potřeb. „Plošné škrty (míst) ale nepokládáme za ideální,“ dodal Hamáček.
Podle ministryně práce Jany Maláčové (ČSSD) by hospodářský růst měli pocítit i zaměstnanci veřejných služeb. Podotkla, že třeba pracovníci České správy sociálního zabezpečení, kteří jednají s klienty, mají v průměru 21 tisíc korun hrubého a dvoutisícovou odměnu. „Každý supermarket nabízí 28 tisíc korun. Není možné, aby nám supermarkety odlákávaly zaměstnance,“ uvedla ministryně.
Desetiprocentní nárůst není podle Babiše adekvátní
Názor ČSSD na růst platů se ale střetává se stanoviskem premiéra Andreje Babiše (ANO) a ministryně financí Aleny Schillerové (ANO). Ti se na schůzce s prezidentem Milošem Zemanem shodli, že desetiprocentní navýšení není adekvátní.
Schillerová počítá s tím, že vyjednávání o platech ve veřejném sektoru uzavře s odbory do konce srpna. Přesný termín schůzky ale neuvedla. Nejprve se chce znovu sejít s šéfem ČSSD.
Požadavek na plošné přidávání o deset procent ve veřejném sektoru kritizují i podnikatelé. Podle nich neodpovídá očekávanému růstu příjmů státu a platy by se měly zvyšovat podle výkonu.
Odboráři vládu k jednání o zvýšení platů vyzvali už v polovině března. Stěžovali si na to, že s nimi premiér nejedná. V polovině června pohrozili protesty. První schůzka se pak konala 19. června, druhá v červenci. Babiš nyní uvedl, že se na něj odbory s žádostí o další setkání neobrátily.
Jak se na růst platů dívají další sněmovní strany? Deset procent navíc všem jednoznačně podporují také lidovci. „Je naprosto nedůstojné, aby plat nastupujícího policisty byl zhruba 14 tisíc čistého,“ poznamenal místopředseda KDU-ČSL Jan Bartošek.
Piráti zase upřednostňují, aby se stát nejdřív podíval, jestli úředníků není zbytečně moc. Komunisté by nejdřív chtěli srovnat platy státních zaměstnanců. „Je třeba sevřít ty nůžky, aby nebyl takový velký rozdíl, a pak teprve přidávat plošně,“ řekl předseda KSČM Vojtěch Filip.
Předseda SPD Tomio Okamura zase říká, že podporují zvýšení platů ve státní sféře u těch profesí, které mají nízké platy. ODS je pak k desetiprocentnímu plošnému růstu skeptická. „Je to mimo naši ekonomickou výkonnost,“ uvedl ekonomický expert strany Jan Skopeček.
Ve veřejných službách a správě loni podle informačního systému ministerstva práce o průměrném výdělku pracovalo přes 634 700 zaměstnanců. Průměrný hrubý plat dosáhl 31 968 korun. Polovina pracovníků vydělávala víc než 29 840 korun hrubého. Částky jsou vyšší než v soukromém sektoru.