Rodí se třetí největší banka v Evropě. Commerzbank a Deutsche Bank jednají o fúzi

Německé bankovní domy Commerzbank a Deutsche Bank potvrdily spekulace, že zvažují fúzi. Commerzbank v krátkém sdělení uvedla, že banky se dohodly na zahájení rozhovorů, Deutsche Bank ale upozorňuje, že jednání nemusejí žádný výsledek přinést. Deutsche je největší bankou v Německu, a pokud by se spojila s Commerzbank, vznikla by zřejmě třetí největší banka v Evropě za britskou HSBC a francouzskou BNP Paribas, uvedla agentura Reuters.

„V tomto kontextu potvrzujeme, že jsme zapojeni do jednání s Commerzbank,“ píše se ve sdělení Deutsche Bank. Commerzbank uvedla, že banky se dohodly na zahájení rozhovorů „s otevřeným výsledkem“.

Šéf Deutsche Bank Christian Sewing v prohlášení k zaměstnancům upozornil, že fúzi může zabránit řada ekonomických a technických faktorů. Zdůraznil, že cílem Deutsche Bank je i nadále „zůstat globální bankou se silnými aktivitami v oblasti kapitálových trhů“. Firma podle něj nyní musí posoudit, jakou roli chce hrát v konsolidaci německého a evropského bankovního sektoru.

Nedělní oznámení přichází po měsících spekulací, že obě banky projednají sloučení, kterému je nakloněna i německá vláda. Oba finanční domy na konci loňského roku zaměstnávaly dohromady více než 133 tisíc lidí na plný úvazek. Odboráři dali už dříve najevo, že v případě fúze se obávají snižování počtu pracovních míst.

obrázek
Zdroj: ČT24

Německý ministr financí Olaf Scholz opakovaně zdůrazňuje, že jeho země potřebuje silný bankovní sektor. Obě společnosti se v poslední době potýkají s problémy a vláda doufá, že spojením by získaly na síle. Kritici fúze nicméně tvrdí, že spojení by pouze vytvořilo jednu velkou banku, která bude mít problémy.

Tamní vláda firmu Commerzbank podpořila v době globální finanční krize a stále v ní vlastní více než patnáctiprocentní podíl. Ministerstvo financí uvedlo, že vzalo rozhodnutí bank zahájit rozhovory na vědomí. „Jsme se všemi zúčastněnými v pravidelným kontaktu,“ dodalo.

Tržní hodnota Deutsche Bank se nyní pohybuje kolem 16 miliard eur (přes 400 miliard korun), zatímco tržní hodnota Commerzbank činí pouze devět miliard eur (zhruba 230 miliard korun). Britská HSBC má přitom tržní hodnotu kolem 125 miliard liber (3,7 bilionu korun) a francouzská BNP Paribas zhruba 55 miliard eur (1,4 bilionu korun), píše agentura AFP.

Deutsche Bank na začátku února oznámila, že je za loňský rok v zisku, a to poprvé po čtyřech letech. Zatímco v roce 2017 vykázala ztrátu 735 milionů eur, loni měla čistý zisk 341 milionů eur (v přepočtu zhruba 8,6 miliardy korun).

Commerzbank loni dosáhla čistého zisku 865 milionů eur (zhruba 21,9 miliardy korun), což je téměř sedmkrát více než v předchozím roce

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Ekonomika

Podpora biometanu se mění, stát chce rozhýbat výrobu

Letos se mění provozní podpora stanic na výrobu biometanu. Nově ji stát vyhlásí formou aukce, ve které uspěje žadatel o nejnižší dotace. Úřady tím chtějí rozhýbat rekonstrukce i nové stavby, neboť biometan by jako částečná náhrada zemního plynu mohl pokrýt desetinu tuzemské spotřeby. Podle oborového sdružení CZ Biom ale bude i tak těžké splnit plány, jejichž cílem je produkovat do roku 2030 půl miliardy metrů krychlových biometanu ročně.
13. 1. 2026

Světové centrální banky podpořily šéfa Fedu

Vedoucí představitelé hlavních centrálních bank světa se postavili za šéfa americké centrální banky (Fed) Jeroma Powella, kterému administrativa prezidenta Donalda Trumpa hrozí trestním stíháním. Společné stanovisko zveřejnila Evropská centrální banka (ECB), kterou vede Christine Lagardeová.
13. 1. 2026Aktualizováno13. 1. 2026

Inflace loni mírně zrychlila na 2,5 procenta

Za celý rok 2025 činila průměrná míra inflace 2,5 procenta, předloni byla o desetinu procentního bodu nižší. Ceny zboží vzrostly loni o 1,1 procenta, ceny služeb o 4,7 procenta. Vyplývá to z údajů Českého statistického úřadu (ČSÚ). V prosinci vzrostly spotřebitelské ceny meziročně o 2,1 procenta, stejně jako v listopadu. Důvodem růstu byly zejména ceny bydlení.
13. 1. 2026Aktualizováno13. 1. 2026

Trump uvalil 25procentní clo na země obchodující s Íránem

Země, které obchodují s Íránem, budou s okamžitou platností při obchodování se Spojenými státy podléhat celní přirážce ve výši 25 procent. Na své sociální síti Truth Social to oznámil americký prezident Donald Trump s tím, že toto nařízení je konečné a nezvratné. Íránem zmítají protivládní demonstrace, při nichž podle aktivistů od přelomu roku zahynuly stovky lidí. Trump nevylučuje, že Spojené státy proti Teheránu zasáhnou.
13. 1. 2026Aktualizováno13. 1. 2026

Zastrašování, řekl šéf Fedu o svém vyšetřování

Americké ministerstvo spravedlnosti začalo vyšetřovat šéfa centrální banky (Fed) Jeroma Powella. Administrativa prezidenta Donalda Trumpa mu pohrozila obviněním za loňské výroky před Kongresem ohledně projektu renovace budov centrální banky, oznámil v neděli večer Powell. Vyšetřování označil za záminku. Trump si totiž přeje výrazně nižší úrokové sazby a Powella opakovaně kritizoval, že to nezajistil. Současný ministr financí Scott Bessent podle zdrojů serveru Axios prezidenta varoval, že vyšetřování vyvolává chaos a mohlo by mít negativní vliv na finanční trhy.
12. 1. 2026Aktualizováno12. 1. 2026

Před 35 lety dorazila do obchodů šoková terapie cenami

V lednu 1991 zažili lidé v obchodech šok. Po liberalizaci cen – s cílem přejít ze socialistického plánování na tržní hospodářství – se cenovky zboží v obchodech výrazně zvýšily. Citelné to bylo zejména u základních potravin. Ve státních kamenných obchodech, ještě nezprivatizovaných, se skokově zdražovalo. Prodej kupříkladu mléka či másla pak „v odvetě zákazníků" klesal natolik, že producenti museli zastavovat linky. Výrobci i soukromí obchodníci však reagovali na přemrštěné ceny rychle. Pivo, mléko nebo máslo se začalo prodávat například na ulici z nákladních aut za výrazně nižší ceny než u konkurence v prodejně. Lidé se tak rychle naučili, že skončil čas jednotných cen a také to, že se vyplatí hledat v dostupném okolí nejvýhodnější ceny. A to se jim hodí dodnes.
12. 1. 2026

S nástupem ledna služby zdražují, a to víc než jiné sektory

Analytici očekávají, že zdražování služeb bude i v letošním roce vyšší, než bude činit průměrná inflace. Znát už je to v ubytování a stravování, trend ale poznají například i zákazníci, kteří se chystají do kadeřnictví, na manikúru nebo kosmetiku. Někde za zdražením stojí vyšší nájmy provozoven, jinde vyšší povinné odvody na sociálním a zdravotním pojištění. Měsíc leden je pak znám tím, že ke zdražování dochází plošně.
12. 1. 2026

Zákazník chce SUV, regulace jdou proti trendu, zaznělo v Událostech, komentářích z ekonomiky

Trh s novými auty v Česku ožívá. Loni jich zákazníci koupili téměř 249 tisíc, meziročně zhruba o sedm procent víc. Stoupal i podíl vozů s alternativním pohonem, čistě elektrická auta ale představovala stále výraznou menšinu. O aktuálních trendech v automobilovém průmyslu, očekáváních pro rok 2026 i evropských regulacích v Událostech, komentářích z ekonomiky debatovali generální ředitelka AURES Holdings Karolína Topolová, výkonný ředitel sdružení automobilového průmyslu Zdeněk Petzl a generální ředitel zastoupení značek Toyota a Lexus pro ČR Martin Peleška. Debatou provázeli Jakub Musil a Tereza Gleichová.
11. 1. 2026
Načítání...