Atény/Brusel - S dalším krachem jednání o řešení dluhové krize stoupá nervozita jak v eurozóně, tak i v Aténách. V řecké společnosti je cítit únava a rezignace. Lidé doufají, že konečně spatří světlo na konci tunelu. Podle politologa Petra Robejška udělaly před lety základní chybu evropské státy, když Řecko do eurozóny přijaly, i když do ní nikdy nepatřilo.
- Poslední jednání euroskupiny s Aténami krachla kvůli tomu, že řecká vláda oznámila vyhlášení referenda, v němž by se měli lidé vyjádřit k přijetí návrhů mezinárodních věřitelů na řešení krize. Kvůli tomu požádal řecký ministr financí o prodloužení současného záchranného úvěru, euroskupina to ale odmítla. I přes neúspěšné jednání se ale z eurozóny ozývá, že Řecko zůstává její součástí.
Co se stane, až záchranný program v úterý skončí, není jasné. Důležité je, jak budou postupovat nejen evropští politici, ale také Evropská centrální banka (ECB). Ta bude zítra rozhodovat o tom, zda řecké banky odstřihne od likvidity, kterou jim dosud poskytovala, upozornil analytik X-Trade Brokers Jaroslav Brychta. „Myslím si, že minimálně nebude navyšovat peníze, které jim dosud poskytovala a které potřebují na to, aby byly vůbec schopny dostát požadavkům vkladatelů, kteří momentálně vybírají peníze z bankomatů,“ podotkl Brychta s tím, že pokud banky v pondělí otevřou, dá se očekávat, že odliv depozit bude ještě větší.
V případě, že by ECB řekla Aténám „ne“, může řecká vláda vyhlásit bankovní prázdniny a zavést kapitálová omezení. „To by jim možná poskytlo určitý čas na to, aby se mohli dočkat referenda. Většina Řeků je pro to, aby se země dohodla s věřiteli,“ podotkl Brychta s ohledem na poslední průzkum veřejného mínění. „Pokud ale ECB nepomůže, následujících pět dnů bude velmi složitých,“ dodal analytik.
Petr Robejšek, politolog a expert na mezinárodní vztahy
„Evropané se snažili Řekům peníze vnucovat do poslední chvíle, přímo jim nadbíhali. Vnucovali jim peníze za pouhé sliby. Pokud to dopadne, jak to teď vypadá, bude to mít závažné důsledky. Od začátku jsem říkal, že Řecko do eurozóny nepatří a mělo z ní vystoupit už v roce 2010.“
Analytik: Díky návratu k drachmě by Řecko výrazně zlevnilo
Podle některých ekonomů by bylo pro eurozónu lepší, kdyby ji Řecko opustilo. Pokud to neudělá, velký problém to pro euro nebude, míní Brychta. „Možná se dočkáme nějakého menšího propadu, až v pondělí otevřou trhy, ale nemělo by to být dramatické,“ poznamenal analytik s tím, že ECB má k dispozici nástroje, kterými může „nákazu“ šířící se z Řecka efektivně eliminovat. „Je to větší problém pro Řecko než pro eurozónu,“ domnívá se Brychta. Pokud by se země vzdala evropské měny, novou krizi to prý nevyvolá.
Podle něj je z dlouhodobějšího hlediska pro Atény výhodnější vrátit se k drachmě, protože země potřebuje získat konkurenceschopnost a není schopna to udělat prostřednictvím vládních opatření. V případě návratu k drachmě by došlo k devalvaci vůči euru a Řecko by výrazně zlevnilo pro investory a turisty. „Byl by to pozitivní krok, který by řeckou ekonomiku velice bolel ze začátku, ale v dlouhodobějším horizontu by se to vyplatilo,“ konstatoval Brychta.
U Řeků je znát rezignace
Řekové se v sobotu už nedostali ke svým úsporám. Lidé jsou už rezignovaní a apatičtí, informoval redaktor ČT Zdeněk Fučík. „Lidé jsou unavení z neustálého vyjednávání a rozuzlení, které se stále neblíží,“ podotkl žurnalista. Premiér Alexis Tsipras podle něj Řekům imponuje, protože se postavil celé Evropě, když odmítl kompromis. „Na druhou stranu někteří vědí, že to může mít důsledky, které jim už tolik imponovat nemusí,“ prohlásil Fučík. „Lidé už by chtěli světlo na konci tunelu,“ dodal.
