Atény – V pondělí Tsiprasova vláda oznámila, že Mezinárodnímu měnovému fondu (MMF) poslala splátku svého dluhu ve výši 750 milionů eur (20,6 miliardy korun). Udělala to tak den před oficiálním termínem splatnosti. Háček je ale v tom, že aby Řecko mohlo tento dluh uhradit, muselo sáhnout na rezervy, které má právě u MMF. S informací přišla agentura Reuters, která se odvolává na dva vládní zdroje.
Řecko je už téměř na finančním dně a dohoda s věřiteli a tím pádem i uvolnění zbývajících peněz ze záchranného balíčku se zdá být stále v nedohlednu. Stále častěji se proto spekuluje, jestli bude mít premiér Alexis Tsipras a jeho levicová vláda tento měsíc dost peněz na splátky i na vyplacení platů a důchodů. Veškeré závazky vůči MMF nicméně Řecko pro tento měsíc pondělní splátkou už splnilo.
- "Řecko je bezesporu problémový klient. Zároveň je to komplikováno tím, že fond musí koordinovat svou pozici s evropskými partnery a vedle toho je to po poměrně dlouhé době první stát s relativně vyspělou ekonomikou a relativně fungující demokracií, kde MMF zasahuje. Takže i oni se učí, jak nejlépe nastavit program, aby byli voliči ochotní na ty podmínky přistoupit a plnit ta očekávání. Pro obě strany je to tak něco nového a komplikovaného," uvedl ekonom Zdeněk Kudrna z Institutu pro výzkum evropské integrace Vídeňské univerzit, který jako konzultant pracoval pro Mezinárodní měnový fond.
Členské státy mají u fondu zřízené dva účty. Jeden, na který se ukládají příspěvky MMF podle přidělené roční kvóty, a pak ještě jeden, který mohou použít pro případ nouze. A právě z tohoto nouzového konta podle jednoho z úředníků Atény použily 650 milionů eur ke splacení dluhu u MMF. Zbývajících sto milionů pocházelo z hotovostních rezerv státu. Podle dalšího zdroje však musí Řecko účet u fondu „do několika týdnů“ doplnit. MMF dnes potvrdil přijetí platby, žádné podrobnosti k jejímu způsobu ale nesdělil.
„Je jedno, jestli Řecku dojdou peníze za týden nebo za dva. Řecko se uchýlilo k různým trikům, jako když převedlo do centrální banky peníze různých státních organizací, což umožnilo řecké vládě tolik potřebnou hotovost. Ale ten čas, kdy Řecku opravdu dojdou peníze, se krátí a určitě se počítá na několik málo týdnů. Takže není zajímavé, jakým trikem byla splátka uhrazena. Důležité je, že tato technika končí a Řekové se musí rozhodnout, jakým směrem se vydají,“ říká europoslanec Luděk Niedermayer (nestraník za TOP 09), který dříve zasedal v bankovní radě České národní banky.
Pondělní splátka dluhu zklidnila obavy z blížícího se státního bankrotu Atén. Ale ministr financí Janis Varufakis přiznal, že finanční situace Řecka je velmi vážná a že dohodu o uvolnění dalších peněz je potřeba dokončit v příštích týdnech. Mluvčí vlády dnes řekl, že se Řecku podařilo shromáždit od místních samospráv a dalších veřejných subjektů 600 milionů eur.
Jednání pokročila, ale zdaleka neskončila
V pondělí se rovněž sešli ministři financí eurozóny, aby opět jednali se zástupci Atén. Po schůzce prohlásili, že byl sice učiněn pokrok, ale že k získání souhlasu věřitelů s řeckými reformními plány bude zapotřebí více času a úsilí. Premiér Tsipras nedávno sám převzal zodpovědnost za vyjednávání s věřiteli a odstavil z pozice hlavního řeckého vyjednávače ministra financí Varufakise. Dohoda má uvolnit Aténám zbylých 7,2 miliardy eur (téměř 200 miliard korun) z dohodnutého úvěru.
Eurozóna v březnu schválila čtyřměsíční prodloužení záchranného programu pro Řecko, výplatu zbývajících peněz ale pozastavila do zhodnocení reformních plánů nové řecké vlády. Jihoevropská země přitom tyto peníze nutně potřebuje k odvrácení hrozby platební neschopnosti. Řecká vláda se ale zdráhá zavázat se k nepopulárním tvrdým reformám a rozpočtové disciplíně, které by po pěti letech krize nicméně měly vést k nastartování ekonomického růstu.
Šéf euroskupiny Jeroen Dijsselbloem po zasedání navíc řekl, že Řecko by mohlo začít dostávat zbylý úvěr po částech. „Mohlo by to být tak, že bychom rozdělili zbylý proces zavádění reforem na části, což by platilo i pro uvolňování peněz,“ citovala agentura Reuters Dijsselbloemova slova. Šéf euroskupiny ale dodal, že v takovém případě by nedávalo smysl, kdyby chtěla řecká vláda vyhlásit referendum o reformách, jak někteří její představitelé avizovali. „Klíčové samozřejmě je, že dohoda nebude jen na papíře, ale že se začne uskutečňovat. Lze předpokládat, že pokud bude referendum, nic se zavádět nebude a pak to nemá smysl,“ řekl.
Řecký ministr Varufakis uvedl, že kabinet zatím referendum neplánuje. „Referendum je vždy po ruce. V této chvíli ale není na našem radaru,“ řekl. Diskuse o referendu v pondělí znovu odstartoval německý ministr financí Wolfgang Schäuble, když se k této možnosti před začátkem schůzky vyjádřil nečekaně vstřícně. „Jestliže se řecká vláda domnívá, že musí uspořádat referendum, pak ať to udělá,“ řekl německý ministr. „Mohlo by být nakonec prospěšné zjistit, zda je řecký lid připraven přijmout, co je nezbytné, nebo zda chce něco jiného,“ dodal.
Vlády eurozóny dříve možnost řeckého referenda o reformách odmítaly, protože se obávaly, že by to mohlo destabilizovat finanční trhy a spustit masový výběr vkladů z řeckých bank. Když v roce 2011 tehdejší řecký premiér Jorgos Papandreu takové referendum navrhl, zástupci Německa a Francie si jej pozvali na mimořádnou schůzku a důrazně mu domluvili, aby takovou myšlenku opustil. Tehdy ale v eurozóně vrcholila dluhová krize, zatímco nyní jsou finanční trhy v EU za poslední roky vůbec nestabilnější.
Tsipras: Řecko udělalo, co mohlo. Na řadě jsou věřitelé
Na dnešním zasedání řecké vlády prohlásil premiér Alexis Tsipras, že prolomit zablokovaná jednání s věřiteli o uvolnění další finanční pomoci Řecku musí nyní instituce Evropské unie a Mezinárodní měnový fond, protože Atény už nabídly všechno, co mohly. „Řecká strana dosud plně vyhověla všemu, co rozhodnutí euroskupiny z 20. února vyžadovalo. Směrem k evropským partnerům učinila tolik kroků, kolik bylo možné,“ řekl Tsipras podle citace jednoho z vládních úředníků, na niž se odvolala agentura Reuters. „Nyní je řada na našich partnerech, aby udělali nezbytné kroky, a ukázali tak v praxi svůj respekt k demokratickému lidovému mandátu,“ dodal premiér.
