Řecké banky zůstanou v úterý a ve středu zavřené

Atény/Washington – Bankovní prázdniny v Řecku se prodlouží. Tamní banky zůstanou zavřené ještě v úterý a ve středu; limit pro výběr peněz z bankomatů se nezmění. Oznámila to šéfka bankovní asociace Luka Katseliová. Řecké banky jsou už týden mimo provoz, protože jim Evropská centrální banka (ECB) opakovaně odmítla zvýšit objem nouzového financování. Mezinárodní měnový fond (MMF) navíc upozornil Atény, že nemůže poskytovat peníze zemím, které mu včas neuhradily splátku.

„Rozhodli jsme se prodloužit bankovní prázdniny o dva dny, úterý a středu,“ sdělila Katseliová po setkání se zástupci ministerstva financí a bank. Podle jednoho ze zdrojů agentury Reuters ale zůstanou banky zavřené nejméně do konce tohoto týdne. „Bankovní prázdniny budou prodlouženy, a to do pátku nebo do příštího pondělí.“

O uzavření bank rozhodla vláda v neděli 28. června. Čelily totiž masivním výběrům vkladů a ECB jim odmítla navýšit strop nouzového financování z programu ELA (Emergency Liquidity Assistance), který je drží nad vodou. Řeckému finančnímu systému akutně chybí hotovost a experti se shodují, že bez dalších peněz z Frankfurtu se zhroutí.

Řecká centrální banka po nedělním referendu požádala ECB o zvýšení limitu úvěrů z programu ELA. ECB se však v pondělí večer opět rozhodla ponechat objem nouzového financování řeckých bank beze změny na zhruba 89 miliardách eur (2,4 bilionu Kč). 

Rozhodnutí ECB ponechat objem nouzového financování beze změny by podle analytiků mohl zvýšit tlak na banky a přimět vládu ke snížení limitu pro výběr peněz z bankomatů. Řekové mohou v současnosti vybírat peníze pouze z bankomatů, denní limit pro jednu kartu činí 60 eur (zhruba 1600 korun). Omezeny jsou i převody peněz do zahraničí. Podle ministra hospodářství Jorgose Statchakise by měl limit platit až do pátku.

MMF: Zmeškaná splátka znemožňuje poskytování peněz

Původně se měly pobočky otevřít v úterý 7. července. Řekové však v referendu odmítli podmínky, které v červnu předložila eurozóna výměnou za finanční pomoc. Lídři měnového spolku už svolali na úterý do Bruselu summit, který se má nastalou situací zabývat. Obě strany se rozcházejí v názorech, co z referenda vyplývá. Zatímco řecký premiér Alexis Tsipras chce zahájit nové vyjednávání zahrnující odpis části řeckého dluhu, z evropské strany se neoficiálně ozývají názory, že odchod Řecka z eurozóny je nevyhnutelný.

Mezinárodní měnový fond (MMF) v pondělí upozornil Atény, že nemůže poskytovat peníze zemím, které mu včas neuhradily splátku. Řecko minulý týden MMF nesplatilo 1,6 miliardy eur. Nejmenovaný představitel MMF prozradil agentuře Reuters, že šéfka fondu Christine Lagardeová hovořila s řeckým premiérem Alexisem Tsiprasem a vysvětlila mu neschopnost fondu vyplácet peníze, která je součástí politiky v případě prodlení.

Lagardeová přitom dříve prohlásila, že MMF je Řecku připraven poskytnout pomoc. „MMF zaznamenal nedělní referendum konané v Řecku,“ uvedla odpoledne Lagardeová. „Situaci pozorně sledujeme a jsme připraveni Řecku pomoci, pokud o to budeme požádáni.“

Podle mluvčího Kremlu Lagardeová o řeckém referendu telefonicky hovořila také s ruským prezidentem Vladimirem Putinem. „Hledání optimálního řešení řecké dluhové krize bude pokračovat,“ uvedl ruský mluvčí. Dodal, že rozhovor Lagardeové s Putinem nijak nesouvisel s možnou ruskou pomocí Řecku.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Ekonomika

Trump pohrozil stoprocentním clem zemím, které zavedou daň z digitálních služeb

Americký prezident Donald Trump v pátek pohrozil, že uvalí stoprocentní clo na veškeré zboží ze zemí, které zavedou daň z digitálních služeb na firmy ze Spojených států. Nové clo by nahradilo veškeré obchodní smlouvy s USA, napsal Trump v příspěvku na své sociální síti Truth Social. Upozornil, že o zavedení daně jedná řada evropských zemí. Opatření namířená proti členským státům EU, o kterých Trump hovoří, mluvčí Evropské komise Olof Gill považuje za jednostranná a neodůvodněná.
včeraAktualizovánopřed 14 hhodinami

Loňský blackout byl souběh událostí, potvrdili mezinárodní experti

Rozsáhlý výpadek elektřiny v části Česka loni v červenci byl podle skupiny mezinárodních expertů souběhem několika vzájemně nezávislých technických a provozních událostí. Výsledky šetření jsou tak v souladu s loňským vyšetřováním českého provozovatele přenosové soustavy ČEPS. Experti i pracovní skupina vedená Energetickým regulačním úřadem (ERÚ) zároveň pro předcházení podobným incidentům vydali soubor doporučení.
včeraAktualizovánopřed 17 hhodinami

Chatboti ovlivňují nákupy víc než vyhledávače. Švýcarští spotřebitelé jim přesto důvěřují

S rozvojem generativní umělé inteligence (AI) vzniká nová komerční platforma, která může ovlivňovat nákupní rozhodování jako nikdy dříve. Firmy ve Švýcarsku i po celém světě se proto snaží dostat do odpovědí chatbotů. Mohou ale spotřebitelé jejich výsledkům důvěřovat?
před 23 hhodinami

VideoSingapur je „startupovým“ tygrem Asie

Singapur zažívá technologický boom, jeho startupová scéna patří k nejsilnějším v Asii. Ekonomika v prvním čtvrtletí vzrostla o šest procent – výrazně víc, než se očekávalo. Rekordní investice proudí do umělé inteligence, čipů a technologických firem. Pomáhá tomu politická stabilita státu a silná měna. Líhní start-upů jsou singapurské univerzity, které slouží jako inovační základny s vlastním podnikatelským ekosystémem. Například bývalý průmyslový areál Block 71, kde za patnáct let vyrostlo přes 1600 start-upů, provozuje národní univerzita s podporou státu. Studenti v Singapuru také založili komunitu, která propojuje start-upy s investory a odborníky z praxe. Z podobných komunit mají vyrůst firmy, které mají uspět v globálním technologickém a AI závodě.
včera v 06:30

VideoČeši podnikají na Ukrajině a věří, že po válce se byznys víc rozběhne

Míra rizika je zde extrémně vysoká, ale některé české firmy nyní podnikající na Ukrajině očekávají, že po válce se jim i díky tomu otevřou další možnosti spolupráce. Týká se to například energetického sektoru. Podnikání ve válčící zemi představuje pro firmy řadu problémů. Investici do objektu na Ukrajině například nikdo nechce pojistit. Další tuzemské podniky jdou proto jinou cestou – školí místní personál a poskytují servis. Na druhou stranu válka některé procesy urychlila. Podnikatelé například nemusí čekat na schválení projektu a stavebního povolení. Na druhou stranu válka investory také děsí. Jakmile ale skončí, může být trh už „rozebraný“.
25. 6. 2026

Máte nárok na bezúročný úvěr, nebo na dotaci? Jak na Novou zelenou úsporám

Začíná příjem žádostí do další fáze programu Nová zelená úsporám (NZÚ), který motivuje k investicím do úprav budov, aby bylo jejich vytápění ekologičtější a ekonomičtější. Nově má program dva směry, kterými stát rekonstrukce podporuje – bezúročné úvěry a přímé dotace. Majitelé rodinných domů, bytová družstva a společenství vlastníků jednotek (SVJ) mohou získat bezúročný úvěr. Na nízkopříjmové domácnosti v bytových domech lze k tomu získat dotační bonus až 120 tisíc. Nízkopříjmoví vlastníci rodinných domů pak mohou dosáhnout na dotaci.
25. 6. 2026

VideoNová zelená úsporám opět startuje, doznala ale změn

Po víc než půlroční pauze stát znovu podpoří renovace budov, které mají snížit spotřebu energií a účty za ně. Startuje opět Nová zelená úsporám. Dotaci ale získají už jen zranitelné domácnosti. Pro ostatní budou k dispozici bezúročné úvěry. Fond životního prostředí začne přijímat elektronické žádosti ve čtvrtek od deseti hodin. S přípravou žádostí by měli pomoct energetičtí poradci, a to nejen zranitelným domácnostem. Novinkou, kterou budou zájemci o podporu potřebovat, nebo aspoň řada z nich, je renovační pas. To znamená posouzení, jaká opatření by v budovách měli udělat, a to i po jednotlivých etapách. Nová zelená úsporám by měla pokračovat průběžně a podle současného nastavení podpory trvat až do podzimu 2029.
25. 6. 2026

Záměr zestátnit ČEZ je pro občany nevýhodný, tvrdí skupina odpůrců

Proti záměru zestátnit výrobu energetické skupiny ČEZ vystoupila skupina deseti signatářů otevřeného dopisu adresovaného premiérovi Andreji Babišovi (ANO). Patří mezi ně například bývalý předseda vlády a exguvernér centrální banky Jiří Rusnok, bývalý generální ředitel ČEZu Jaroslav Míl nebo předseda Národní rozpočtové rady Mojmír Hampl. Chystané rozdělení firmy je dle nich nevýhodné pro občany a pomůže jen minoritním vlastníkům společnosti.
24. 6. 2026
Načítání...