Řecké banky zůstanou v úterý a ve středu zavřené

Atény/Washington – Bankovní prázdniny v Řecku se prodlouží. Tamní banky zůstanou zavřené ještě v úterý a ve středu; limit pro výběr peněz z bankomatů se nezmění. Oznámila to šéfka bankovní asociace Luka Katseliová. Řecké banky jsou už týden mimo provoz, protože jim Evropská centrální banka (ECB) opakovaně odmítla zvýšit objem nouzového financování. Mezinárodní měnový fond (MMF) navíc upozornil Atény, že nemůže poskytovat peníze zemím, které mu včas neuhradily splátku.

„Rozhodli jsme se prodloužit bankovní prázdniny o dva dny, úterý a středu,“ sdělila Katseliová po setkání se zástupci ministerstva financí a bank. Podle jednoho ze zdrojů agentury Reuters ale zůstanou banky zavřené nejméně do konce tohoto týdne. „Bankovní prázdniny budou prodlouženy, a to do pátku nebo do příštího pondělí.“

O uzavření bank rozhodla vláda v neděli 28. června. Čelily totiž masivním výběrům vkladů a ECB jim odmítla navýšit strop nouzového financování z programu ELA (Emergency Liquidity Assistance), který je drží nad vodou. Řeckému finančnímu systému akutně chybí hotovost a experti se shodují, že bez dalších peněz z Frankfurtu se zhroutí.

Řecká centrální banka po nedělním referendu požádala ECB o zvýšení limitu úvěrů z programu ELA. ECB se však v pondělí večer opět rozhodla ponechat objem nouzového financování řeckých bank beze změny na zhruba 89 miliardách eur (2,4 bilionu Kč). 

Rozhodnutí ECB ponechat objem nouzového financování beze změny by podle analytiků mohl zvýšit tlak na banky a přimět vládu ke snížení limitu pro výběr peněz z bankomatů. Řekové mohou v současnosti vybírat peníze pouze z bankomatů, denní limit pro jednu kartu činí 60 eur (zhruba 1600 korun). Omezeny jsou i převody peněz do zahraničí. Podle ministra hospodářství Jorgose Statchakise by měl limit platit až do pátku.

MMF: Zmeškaná splátka znemožňuje poskytování peněz

Původně se měly pobočky otevřít v úterý 7. července. Řekové však v referendu odmítli podmínky, které v červnu předložila eurozóna výměnou za finanční pomoc. Lídři měnového spolku už svolali na úterý do Bruselu summit, který se má nastalou situací zabývat. Obě strany se rozcházejí v názorech, co z referenda vyplývá. Zatímco řecký premiér Alexis Tsipras chce zahájit nové vyjednávání zahrnující odpis části řeckého dluhu, z evropské strany se neoficiálně ozývají názory, že odchod Řecka z eurozóny je nevyhnutelný.

Mezinárodní měnový fond (MMF) v pondělí upozornil Atény, že nemůže poskytovat peníze zemím, které mu včas neuhradily splátku. Řecko minulý týden MMF nesplatilo 1,6 miliardy eur. Nejmenovaný představitel MMF prozradil agentuře Reuters, že šéfka fondu Christine Lagardeová hovořila s řeckým premiérem Alexisem Tsiprasem a vysvětlila mu neschopnost fondu vyplácet peníze, která je součástí politiky v případě prodlení.

Lagardeová přitom dříve prohlásila, že MMF je Řecku připraven poskytnout pomoc. „MMF zaznamenal nedělní referendum konané v Řecku,“ uvedla odpoledne Lagardeová. „Situaci pozorně sledujeme a jsme připraveni Řecku pomoci, pokud o to budeme požádáni.“

Podle mluvčího Kremlu Lagardeová o řeckém referendu telefonicky hovořila také s ruským prezidentem Vladimirem Putinem. „Hledání optimálního řešení řecké dluhové krize bude pokračovat,“ uvedl ruský mluvčí. Dodal, že rozhovor Lagardeové s Putinem nijak nesouvisel s možnou ruskou pomocí Řecku.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Ekonomika

VideoPlatební karty vlastní stále mladší děti

Platebními kartami disponují v tuzemsku stále mladší děti. Momentálně je rodiče nejčastěji pořizují svým potomkům ve věku jedenácti let. Většina finančních ústavů ale umožňuje vydání už od osmi let. Z údajů bank vyplývá, že děti vlastní kartou platí nejčastěji jídlo, hračky či on-line hry. Nastavení účtu umožňuje, aby rodiče měli útraty potomků pod kontrolou.
před 15 mminutami

Zvýšení některých daní se nevyhneme, řekla Schillerová

Ministryně financí Alena Schillerová (ANO) v Nedělní debatě ČT připustila, že vláda bude muset zvednout daně. Týkat by se to mohlo například daně spotřební nebo rafinérské. Podle bývalého ministra financí Zbyňka Stanjury (ODS) by zvýšení některých daní nepřineslo zásadní úsporu. Schillerová také uvedla, že kabinet zvažuje regulaci cen energií. Debatu moderoval Lukáš Dolanský.
včeraAktualizovánopřed 18 hhodinami

VideoHosté Událostí, komentářů z ekonomiky probrali možnosti zlepšení stavu veřejných financí

Stát má příští rok hospodařit se schodkem 386 miliard korun. Před vysokými deficity ale varuje Národní rozpočtová rada. Podle ní veřejné finance nejsou udržitelné a Česku hrozí, že už v roce 2034 narazí na dluhovou brzdu. Vládou představený plán na konsolidaci veřejných financí v nadcházejících letech není podle ekonoma z centra veřejných financí Jana Pavla zcela důvěryhodný. Uvedl to v Událostech, komentářích z ekonomiky moderovaných Jakubem Musilem a Hanou Vorlíčkovou. Vedoucí daní a sociální politiky z PAQ Research Petr Vilím míní, že existuje prostor například pro zvýšení daní. „Musíme přistoupit k mixu opatření – jednak pokračovat v investicích do technologického zázemí finanční správy, druhá věc je pokoušet se zavírat mezery v daňových zákonech,“ sdělila generální ředitelka Finanční správy ČR Simona Hornochová.
před 23 hhodinami

VideoDůchodový účet je po letech v plusu

Za prvních osm měsíců letošního roku skončilo hospodaření důchodového systému v přebytku zhruba 900 milionů korun. Příjmy z pojistného tak převýšily celkové výdaje, včetně nákladů na správu. Do kladných čísel se systém dostal poprvé od roku 2019. V následujících letech pak pravidelně vykazoval schodky, často velmi výrazné. Třeba na konci roku 2023 hospodaření skončilo propadem do hlubokého deficitu téměř třiasedmdesáti miliard. Penzisté si však od nového roku polepší v průměru zhruba o tři sta korun. Vláda jim chce vyplatit také jednorázový dvoutisícový příspěvek a připravuje i další úpravy. Opozice má proto obavy, že příznivý vývoj na důchodovém účtu nebude trvat dlouho.
26. 9. 2026‌‌

Česko zaostává za doporučenou rezervou ropy a paliv. V plánu jsou nové nádrže

Stát má nyní zásoby ropy a pohonných hmot na 85 a půl dne, Evropská unie přitom doporučuje rezervu alespoň na 90 dnů. Stát ale nemá k dispozici žádné volné zásobníky na ropu. Plánuje proto výstavbu dalších nádrží, v nichž by se skladovala nafta a benzin.
26. 9. 2026‌‌

Čína a USA se dohodly na snížení cel a dialogu o AI, uvedl Peking

Čína a Spojené státy se dohodly na snížení vzájemných cel v hodnotě 30 miliard dolarů (641,5 miliardy korun) a na zahájení dialogu o umělé inteligenci (AI). Obě opatření jsou součástí osmibodové dohody, kterou obě strany uzavřely při třídenní návštěvě čínského prezidenta Si Ťin-pchinga ve Washingtonu, oznámilo podle agentury Reuters čínské ministerstvo zahraničí.
26. 9. 2026‌‌

Polsko zaznamenává nejrychlejší globální růst počtu superbohatých lidí, ukazuje report

Počet lidí v Polsku, jejichž jmění přesahuje 30 milionů dolarů (zhruba 644 milionů korun), vzrostl v letech 2021 až 2026 přibližně o 109 procent, což představuje nejrychlejší nárůst ze všech zemí, které analyzovala agentura Bloomberg.
25. 9. 2026‌‌

VideoCeny paliv se blíží rekordním hodnotám. Budou zdražovat dál, míní analytici

Ceny pohonných hmot dál rostou. Benzin stojí průměrných 45,91 koruny, nafta zase 49,52 koruny, což je jen pět haléřů pod rekordem z března 2022. Podle analytiků přitom mohou pohonné hmoty v nejbližších dnech dál zdražovat. Za prudkým růstem cen je eskalace blízkovýchodního konfliktu, snížení kapacit rafinerií a nejistota na trzích. Současné vysoké ceny paliv se postupně propisují nejen do rozpočtů firem, ale taky domácností. Vláda tak od října obnoví regulaci jejich cen a sníží spotřební daň z nafty na evropské minimum. Začne taky uplatňovat mimořádnou daň vůči rafineriím. Opatření kvůli drahým palivům chystají i některé okolní státy.
24. 9. 2026‌‌

Evropský pohled

ČT24 každý den vybírá z obsahu publikovaného evropskými veřejnými médii, členy Eurovize.