Český průmysl v říjnu poklesl meziročně o 1,7 procent a zaostal tak za očekáváním trhu, který naopak počítal s růstem o 0,5 procent. V září naopak průmysl o 2,7 procenta rostl a růst vykazoval i v předchozích měsících roku kromě červencového propadu. Na říjnovém propadu se podepsala především nižší výroba dopravních prostředků a výrobcům ubylo domácích zakázek, tržby jim klesly meziročně o 2,3 procenta. Vyplývá to z údajů, které zveřejnil Český statistický úřad.
„Aktuální výsledek říjnového průmyslu je v podstatě zklamáním, zvlášť když ho dáme do souvislosti s vývojem nových zakázek, které se tentokrát rovněž propadly. Naznačují tak, že poslední čtvrtletí roku nebude pro českou ekonomiku ve znamení návratu k rychlejšímu růstu. Nepřesvědčily tentokrát ani zakázky automobilek, které poklesly o 1,7 %,“ konstatuje analytik ČSOB Petr Dufek.
Zatímco průmysl v období leden až září v průměru rostl o tři procenta, v říjnu jeho meziroční dynamiku brzdilo několik faktorů. Jedním je vysoká srovnávací základna. Loni v říjnu se průmyslníkům dařilo, byl to nejsilnější měsíc roku 2015 (po sezónním a kalendářním očištění). Druhým faktorem je nižší výroba aut, a to jak v meziročním srovnání, tak vůči letošnímu září. „Tento pokles můžeme do určité míry přičíst mírně klesající poptávce po autech v eurozóně měřené počtem nových registrací,“ konstatuje ekonom Komerční banky Marek Dřímal.
Třetím faktorem byl nižší počet pracovních dní. Letošní říjen měl o jeden pracovní den méně než loňský. Po očištění by průmysl naopak o 0,8 % vzrostl. Naopak příznivě v říjnu působilo obnovení provozu kralupské rafinérie a náběh té litvínovské na plnou kapacitu, připomíná Dřímal.
Podle Dřímala by si tak průmysl měl za celý letošní rok připsat 3,7 procent. „V příštím roce očekáváme zrychlení jeho růstu na 4,3 % i díky obnovení investiční aktivity v české ekonomice,“ odhaduje.
Otázkou podle analytiků nyní zůstává, zda se již prostor pro růst v průmyslu, a to s ohledem na vytížení kapacit i vzhledem k nepříliš silné poptávce doma i v zahraničí, již vyčerpal nebo zda jde jen o přechodné zpomalení, s nímž se dalo počítat. „Předpokládáme, že situace v průmyslu se v posledních dvou měsících stabilizuje a toto odvětví vykáže mírný růst. Ostatně napovídají tomu ukazatele důvěry v tomto odvětví i indexy nákupních manažerů,“ konstatuje Dufek.
Maďarsko a Polsko hlásí podobné výsledky v průmyslu jako Česko
Podíváme-li se podle analytiků do blízkého okolí, tak slabý vstup do závěrečného čtvrtletí do letošního roku hlásí průmysl také v Maďarsku a Polsku, kdy v obou případech vykázala v říjnu průmyslová výroba meziroční pokles.
„Na druhou stranu, zakázky v německém zpracovatelském průmyslu, jež byly zveřejněny v úterý, vykázaly v říjnu výrazný nárůst a pozitivní trend si udržuje také německá průmyslová výroba. Stejně tak přicházejí příznivé signály z průzkumů sentimentu v průmyslu za eurozónu jako celek. Lze tedy říci, že průzkumy sentimentu v tuzemském průmyslu a stejně tak vývoj průmyslu v Německu naznačují, že by se tuzemská průmyslová výroba měla vrátit k růstu. Jinými slovy, slabé výsledky za říjen by v tomto kontextu měly být výjimkou,“ říká hlavní ekonom Generali Investments CEE Radomír Jáč.
Zároveň je ale namístě podle něho konstatovat, že poté, co byl výkon průmyslu v průběhu letních měsíců rozhozen sezónními faktory, kdy načasování podnikových dovolených vedlo k propadu výroby v červenci a následně k silnému růstu v srpnu, tak září a zejména říjen zaostaly za očekáváním trhu. Tuzemský průmysl tak do letošního závěrečného čtvrtletí vstoupil se slabším výkonem, než se předpokládalo, což může mít vliv i na celé závěrečné čtvrtletí jako celek.
Stavebnictví se stále propadá
Stavebnictví se v říjnu propadlo o 8,5 procent, ze zářijových revidovaných 7,7 procenta. Analytici přitom očekávali pokles kolem 7,4 procent. Stavební sektor podle ekonoma Dřímala nadále tíží problémy s přechodem na nové programové období EU fondů.
Inženýrské stavitelství se tak v říjnu propadlo meziročně o pětinu. Obtížný administrativní proces zahajování nových staveb ale brzdí i pozemní stavitelství, které je na tom o něco lépe, protože zažívá rostoucí zájem ze strany soukromého sektoru. „Ale i tak, v době, kdy ceny bytů rostou v pokrizovém období rekordním tempem, pozemní stavitelství meziročně klesá o 1,5 procenta,“ dodává Dřímal.
Propad stavebnictví za celý rok o zhruba deset procent by tak podle Dufka neměl být překvapením a výhled pro stavebnictví tak zůstává pro následujícího půl roku stále nepříznivý.
Stavebních povolení nicméně vydaly úřady proti loňskému říjnu o 0,4 procenta více, bylo jich 7413. „Orientační hodnota těchto staveb dosáhla 24,5 miliardy korun a ve srovnání se stejným obdobím roku 2015 se zvýšila o 0,7 procenta,“ uvedli statistici.
Bytů se začalo stavět meziročně o 4,3 procenta méně, a to 2172 bytů. Nárůst ČSÚ zaznamenal u bytů v rodinných domech, v bytových domech jejich počet klesl o 35,6 procent. Dokončených bytů bylo v říjnu o 75,4 procenta více, celkem 3146 bytů. V rodinných domech vzrostl jejich počet o desetinu. „V bytových domech se v důsledku dokončení velkého projektu v Praze zvýšil více než čtyřnásobně,“ poznamenali statistici.
Pracovníků ve stavebnictví v říjnu ubylo v podnicích s 50 a více zaměstnanci o 3,2 procenta. Průměrná hrubá měsíční nominální mzda těchto zaměstnanců meziročně vzrostla o desetinu procenta a činila 32 893 korun.
Zahraniční obchod skončil v říjnu s přebytkem
K přebytku říjnového zahraničního obchodu ve výši 15,5 miliardy korun, který byl meziročně o 300 milionů korun vyšší, pomohl pokles schodku obchodu s chemickými výrobky a ropou a také potravinami a živými zvířaty, vyšší přebytek byl zaznamenán u surovin. Vyplývá to z předběžných údajů zveřejněných Českým statistickým úřadem. Nicméně mnohem podstatnější je podle analytiků další propad exportu v řadě, a to dokonce o necelých pět procent.
„Takže podobně jako v případě výsledků průmyslu je třeba začít uvažovat, zda jde o přechodný jev, za nímž stojí třeba výkyvy v čase způsobené třeba předzásobením v předchozích měsících, nebo zda jde o první známky útlumu na evropském automobilovém trhu, tak jak naznačily třeba první odhady prodejů osobních aut v EU právě za říjen. Nelze totiž pominout, že trh s auty v EU je skutečně na historických maximech a prostor pro jeho další růst se přece jen každým měsícem omezuje,“ říká Dufek.
Pro úplnost je třeba podle něho dodat, že slabší byl tentokrát i vývoz dalších úspěšných artiklů jako jsou kovodělné výrobky, elektronika a elektrická zařízení.
Vývoz a dovoz klesly
Vývoz a dovoz v meziročním srovnání klesly. Export se snížil o 4,9 procenta na 282,1 miliardy korun, dovoz klesl o 5,3 procenta na 266,6 miliardy korun.
Schodek obchodu s chemickými výrobky meziročně klesl o 1,1 miliardy korun a s minerálními palivy o 600 milionů korun. Deficit u potravin a živých zvířat se zmenšil o 200 milionů korun. U surovin se přebytek v říjnu zvýšil o 600 milionů korun. Na říjnovou obchodní bilanci podle ČSÚ nepříznivě působil pokles přebytku u průmyslového spotřebního zboží o 1,3 miliardy korun a také u polotovarů a materiálů o půl miliardy. Snížil se také přebytek obchodu se stroji a dopravními prostředky o 300 milionů korun.
„Říjnový přebytek zahraničního obchodu zaostal za tržním očekáváním,“ uvedla ekonomka Komerční banky Jana Steckerová. Poukázala na pokles přebytku obchodu s auty, na český vývoz podle ní dopadla nižší zahraniční poptávka. V poklesu schodku u chemických výrobků se mohlo projevit obnovení provozu kralupské rafinérie a přechod litvínovské rafinérie na plný provoz, doplnila Steckerová.
V příštím roce by se ale podle ní zahraničnímu obchodu mělo dařit. Export by měla podporovat stabilní poptávka ze zahraničí po domácí produkci, přičemž pozitivně by se zde mělo odrazit i postupné oživení investiční aktivity u největších obchodních partnerů. Na druhou stranu vyšší domácí investiční aktivita bude podle ní tlačit směrem nahoru české dovozy.
Zahraniční obchod se státy Evropské unie skončil v říjnu přebytkem 52,6 miliardy korun, což byl meziroční pokles o tři miliardy korun. Schodek obchodu se zeměmi mimo EU se proti loňsku zmenšil o 2,5 miliardy korun na 35,4 miliardy.
Za deset měsíců roku dosáhl přebytek obchodní bilance v národním pojetí 178,1 miliardy korun, o rok dřív byl nižší o 55,7 miliardy korun. Od začátku roku stoupl meziročně vývoz o jedno procento, zatímco dovoz se snížil o 1,1 procenta.
