Průmysl musí změnit investiční pobídky a vychovat si odborníky

Nahrávám video
Lídři stran diskutovali o průmyslu a obchodu
Zdroj: ČT24

Čistější, bez „křivých“ investičních pobídek, s technicky dostatečně vzdělanými pracovníky, bez byrokratických a šikanózních praktik, se stabilním právním řádem. Takový by měl být průmysl podle představ diskutujících v předvolební debatě ČT na téma Průmysl a obchod.

Na tom, že je pro českou ekonomiku průmysl klíčový, se shodli všichni debatující. „Musíme si uvědomit, že v průmyslu pracuje 38 procent aktivní populace, je to nejvíce, více než ve službách, a jsme tedy průmyslová země a takto k tomu musíme přistupovat,“ prohlásil lídr pražské kandidátky ČSSD Petr Dolínek. A souhlasil se Zelenými v tom, že jeden ze správných přístupů může být i „zelený“ průmysl, když lídr jihomoravské kandidátky za Zelené Michal Berg uvedl, že je potřeba přeměnit celou ekonomiku ze starého fosilního průmyslu směrem k čisté inovativní ekonomice, která dává české ekonomice nějakou budoucnost.

Dolínek nicméně jako prioritu českého průmyslu vnímá potřebu zavést nový systém investičních pobídek, který je potřeba co nejrychleji aplikovat. S tím souhlasí kandidát ODS do Poslanecké sněmovny za Jihočeský kraj Jan Bauer. Pokud by je rovnou nezrušil, pak by je rozhodně významně změnil. „Křiví trh a přináší neférové podmínky a zvýhodňuje velké korporace,“ uvedl v debatě.

A podle Dolínka je také důležité dohlédnout na to, aby miliardy korun, jež ročně směřují na vědu a výzkum, byly co nejlépe cílené a výsledky se daly rychle použít.

Zmínil ale rovněž tarifní politiku v oblasti energií. „Musíme si uvědomit, že není úplně ochráněn koncový příjemce. A když u mobilních dat usilujeme o to, aby v případě operátorů běžní účastníci měli stejné podmínky jako firmy, tak v energetice se tomu taky musíme blížit a nastavit tarifní politiku,“ vysvětlil.

V souvislosti s tímto sektorem připomněl lídr ústecké kandidátky za Starosty a nezávislé Petr Šťovíček svou prioritu pro příští vládu, a to zvýšit poplatky související s těžbou uhlí. Poplatky, které současná vláda navýšila na tři procenta, jsou podle něho spíše výsměchem. „Domnívám se, že je potřeba toto změnit, navýšit, a že to je úloha pro příští vládu,“ říká.

Stabilní právní řád a přítrž šikanózním kontrolám, žádají podle politiků podnikatelé

Za nejvýznamnější investiční pobídku považuje pak KDU-ČSL vzdělanou mladou generaci, prohlásil její lídr pardubické kandidátky Marek Výborný. A druhou, která by podnikatelskému prostředí podle něho výrazně pomohla, je stabilní právní řád a stát, který bude vůči podnikům ne šikanózní, ale bude je podporovat tak, aby pro ně bylo podnikání co nejpříjemnější.

„Nástrojů je na to řada, ať už je to třeba jedno inkasní místo, minimalizace kontrol, které jsou často šikanózní, místo aby byly kontrolní, jaké mají být. A stát by neměl rezignovat na funkci regulační, a to zvláště vůči velkým nadnárodním korporacím, protože tam si myslíme, že v mnoha oblastech stát selhává, ať už jsou to třeba telekomunikace,“ konstatuje Výborný.

Ilustrační foto
Zdroj: ČT24/Jan Langer

To, že podnikatelům a firmám vadí české právní prostředí, které je maximálně složité, a chování státu je nepředvídatelné, zmínil i Bauer. „Musíme asi udělat nějakou kontrolu, jestli je vůbec nutné takové množství zákonů mít,“ říká. Výtky podnikatelů podle něho směřují i k vymahatelnosti práva v Česku. „Prostě se neplatí, když se má, a když se to dá k soudu, jsou pomalé,“ dodává.

Jednoduché a stabilní prostředí pro podnikání a digitalizace státní správy jsou prioritou i pro Piráty, potvrdil lídr plzeňské kandidátky Lukáš Bartoň. A připomněl, že jeho strana dlouhodobě volá i po aktualizaci legislativy v oblasti nových technologií a sdílené ekonomiky.

„Živnostníci a podnikatelé se topí v hromadách papíru, neustále jsou buzerováni za nesmyslné věci a to je naprosto zásadní a je to velký problém současné vlády, která jim hází klacky pod nohy,“ souhlasil také lídr TOP 09 na Vysočině Josef Mladý.

V technické vzdělanosti mají Češi mezeru

Diskuse se točila také kolem kvalifikované pracovní síly, které se v Česku nedostává. „Pokud se bavíme obecně o průmyslu, pak osobně vnímám jako velký problém to, že na trhu práce chybí kolem 170 tisíc lidí a česká vláda není schopná zajistit nějakým způsobem krátkodobější víza zahraničních dělníků nebo pracovníků, kteří by mohli tuto kapacitu eliminovat a napomoci českému průmyslu a ekonomice ještě navýšit obrátky a v dobách růstu ještě zvýšit výkonnost,“ prohlásil Mladý.

obrázek
Zdroj: ČT24

I další debatující byli pro urychlení přijímání cizích kvalifikovaných pracovních sil. „ Nejlépe ze zemí, které jsou nám blízké, což je Ukrajina a další republiky bývalého Sovětského svazu,“ upřesnil Bauer. Podle Dolínka je to ale potřeba propojit se školstvím. „Tam se musí zvýšit spolupráce,“ uvedl.

Klíčový problém totiž podle kandidáta ANO 2011 za Moravskoslezský kraj Pavla Juříčka je, že se ztratila technická vzdělanost. Uvedl, že v Česku je zhruba 36 procent technicky a přírodovědně vzdělaných lidí, ale když z nich „oddělíte ty skutečné, tak zůstane jen asi 19 procent lidí“. „A my potřebujeme to číslo mít kolem 35 procent. Takže tady máme obrovskou mezeru v tom, co je budoucnost,“ říká.

Míní také, že je potřeba obecně zvýšit v české společnosti respekt k průmyslu, který „nás živí a je naší výkladní skříní“. „Protože pak může udělat to, co jsme neudělali v minulosti, nechali jsme Česko rozkrást a je tu spoustu šikovných podnikatelů, kteří by se měli podporovat tak, aby to dlouhodobě vydrželo, aby tady nebyly jen nadnárodní koncerny, a přivést je do kontinuity, tedy k rodinným firmám a farmám. A to je ta stabilizace, která je potřeba do budoucna,“ vysvětluje.

Podle KSČM Česká republika propásla šanci v Průmyslu 3.0 a stala se do značné míry montovnou. „Nyní tady máme úplně novou šanci dohnat svět a přejít na výrobu s vyšší přidanou hodnotou, ale má to řadu problémů, které jsou za námi,“  poukázal Václav Snopek, lídr pardubické kandidátky za KSČM. Podle něho je to otázka výchovy nových odborníků, ale i změny školství a změny v myšlení lidí. „Měli bychom dělat i řadu kroků k tomu, abychom více diverzifikovali český průmysl. Jednostranná orientace může být v jistou dobu i velice zranitelná,“ říká. Proto by komunisté také rádi rozšiřovali i nové obory a vrátili zpět tradici českému řemeslu.

Za jednu z priorit českého průmyslu pak lídr moravskoslezské kandidátky SPD Lubomír Volný považuje zákon o regulaci vývozu kapitálu. A také to, aby se za pomoci zákona o přímé odvolatelnosti politiků dosáhlo toho, aby se v Česku už nikdy neopakovaly mediálně známé kauzy. Tedy situace jako „Mostecká uhelná, OKD, ProMoPro, tunel Blanka, Dědic, Janoušek, Dalík, Liberta, Rathovo víno, Grossova křišťálová čistota, kauza Drobil, Opencard, pandury, modernizace T72, gripeny…,“ vyjmenoval. 

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Ekonomika

ŽivěPoslanci začnou projednávat návrh rozpočtu na letošní rok

Poslanecká sněmovna by měla ve středu začít v úvodním kole projednávat návrh státního rozpočtu na letošní rok se schodkem 310 miliard korun. Jde o první rozpočet, který předkládá vláda Andreje Babiše (ANO). Protože se návrh nepodařilo schválit do konce loňského roku, je Česko nyní v rozpočtovém provizoriu. Národní rozpočtová rada i opozice kritizují, že návrh je v rozporu se zákonem o rozpočtové odpovědnosti. Ministryně financí Alena Schillerová (ANO) to však odmítá.
06:00Aktualizovánopřed 15 mminutami

Hosté Událostí, komentářů debatovali o státním rozpočtu

Rozpočtový výbor v úterý doporučil schválit rozpočet na příští rok, který vláda Andreje Babiše (ANO) předložila se schodkem 310 miliard korun. Podle ministryně financí Aleny Schillerové (ANO) je rozpočet realistický, pravdivý, a schodek je maximum možného. Opozice ho naopak tvrdě kritizuje. „Tenhle státní rozpočet jde úplně proti budoucím generacím, proti našim dětem, ti to všichni zaplatí na vyšší obsluze státního dluhu,“ sdělil v Událostech, komentářích moderovaných Lukášem Dolanským místopředseda výboru Benjamin Činčila (KDU-ČSL). „Rozpočtovou odpovědnost ukážeme v dalších letech. Je potřeba připomenout, že jsme ten rozpočet zdědili, že tam byl rozpočet, ve kterém chyběly miliardy ve výdajích, (...) naopak tam byly zvýšené příjmy,“ podotkl místopředseda výboru Patrik Pařil (ANO).
před 1 hhodinou

Europarlament schválil odklad ETS 2 na rok 2028

Europoslanci v úterý schválili klimatický cíl snížit do roku 2040 emise o devadesát procent oproti roku 1990. Až pět procentních bodů čistých emisí může pocházet z vysoce kvalitních mezinárodních uhlíkových kreditů od partnerských zemí. Součástí dohody je i odložení zavedení emisních povolenek ETS 2 o jeden rok, tedy na rok 2028.
včeraAktualizovánopřed 13 hhodinami

Novou zelenou úsporám čekají změny. Z dotací mohou být úvěry

Do dotačního programu Nová zelená úsporám, který přispívá třeba k zateplování domů nebo instalacím solárních panelů, má jít méně peněz. Změní se i forma podpory – podle ministra průmyslu a obchodu Karla Havlíčka (ANO) je nutné přejít od přímých dotací k nepřímé pomoci. Domácnosti by tak mohly čerpat třeba zvýhodněné úvěry. Opozice změny kritizuje.
před 14 hhodinami

Část „dárků“ voličům bude velmi drahá, komentuje Horská návrh rozpočtu

Návrh státního rozpočtu na letošní rok je z hlediska vlády maximum chtěného, uvedla v Interview ČT24 ekonomka Helena Horská. Některé „dárky,“ které tak podle ní koalice dává svým voličům, ale budou velmi drahé, upozornila. Disciplína při sestavování rozpočtu se sice zhoršuje už roky, teď se to však děje ve velkém, dodala Horská v rozhovoru, který moderovala Barbora Kroužková.
před 14 hhodinami

Rozpočtový výbor doporučil schválit rozpočet se schodkem 310 miliard korun

Sněmovní rozpočtový výbor doporučil v úterý hlasy koaliční většiny Poslanecké sněmovně schválit základní parametry státního rozpočtu na letošní rok. Jedná se o příjmy, výdaje, schodek a způsob jeho vypořádání. Navržený schodek se má meziročně zvýšit na 310 miliard korun. Národní rozpočtová rada (NRR) vydala prohlášení, že závazný limit deficitu je 246 miliard, návrh ho tedy překračuje o 64 miliard korun.
včeraAktualizovánopřed 18 hhodinami

Reportéři ČT zmapovali šedou zónu byznysu okolo pracovních agentur

Reportéři ČT pátrali v šedém byznysu pracovních agentur. Ti, kdo v této šedé zóně podnikají, se často pohybují na hraně zákona, nebo dokonce za ní. Lidé pracují v hrozných podmínkách, někdy i zcela na černo bez pracovní smlouvy. Stát přitom přichází ročně kvůli nezaplaceným daním a odvodům o desítky miliard korun. Existují tací, kteří na celém systému velice dobře vydělávají, a dokonce tvrdí, že mají kontakty na některá ministerstva, kde se řeší právě tento byznys. Na to, kdo jsou tito lidé a v čem selhává stát, se zaměřilo nové vydání pořadu Reportéři +.
včera v 10:14

Města přicházejí kvůli nezaplaceným pokutám o desítky milionů

Města a obce odepisují ročně desítky milionů korun na nezaplacených pokutách za porušování veřejného pořádku. Problém jim pomáhá řešit celní správa, která pro radnice dluhy také vymáhá. I ona ale dostane z dlužníků jen třetinu peněz, které mají zaplatit. Podle varování centrálního registru dlužníků by letos počet insolvencí mohl narůst až o padesát procent. A s tím i objem pokut, které zůstanou nezaplacené.
9. 2. 2026
Načítání...