Průměrné české auto je staré 7,5 roku

Praha - Český vozový park výrazně omládl, průměrné stáří aut na českých silnicích je 7,5 roku. Příliš se tak neliší od zemí, jako je Rakousko, Německo a Švýcarsko. Nejběžnější značkou na tuzemských silnicích je Škoda s 36procentním podílem, o druhé místo se dělí Volkswagen a Ford s osmi až devíti procenty, jak vyplývá z průzkumu Ředitelství silnic a dálnic (ŘSD), který monitoroval průjezdy aut na vybraných komunikacích. Průměrné stáří vozů registrovaných v Česku loni bylo 13,7 let.

Největší průměrné stáří se objevilo u autobusů a osobních aut, kde byl průměrný věk shodně 8,5 roku. Těžké nákladní vozy byly staré zhruba 7,6 let, u lehkých nákladních aut to bylo 5,5 roku. Výsledky jsou podle ŘSD srovnatelné s roky 2005 a 2001, kdy se obdobné průzkumy konaly také.

Stáří vozidel se určovalo přímo na silnicích

Průzkum se zaměřil na takzvanou dynamickou skladbu vozového parku, kdy se určuje stáří vozidel přímo na silnicích. Proti tomu statistická skladba vypovídá o celkovém počtu registrovaných vozidel. Starší vozy ale vyjíždějí na silnice méně často než vozidla nová. Například vozidla vyrobená před rokem 1985 tvoří zhruba deset procent všech automobilů uvedených v centrálním registru vozidel. Na skutečných průjezdech se však tyto vozy podílí necelým procentem.

Na tuzemských silnicích oproti minulým průzkumům výrazně ubylo vozidel nesplňujících evropské emisní normy. Před deseti lety na tuzemských rychlostních komunikacích jezdilo 22 až 25 procent osobních aut nesplňujících emisní normu Euro 3, na vedlejších komunikacích byl podíl těchto vozů dokonce 60 procent. Z výsledků letošního průzkumu vyplývá, že vozidel, která tuto normu nesplňují, na komunikacích jezdí celkově 4,7 procenta.

Mezi osobními automobily převažuje z hlediska používaného paliva s 57 procenty benzin, 43 procent jezdí na naftu. Na plyn LPG nebo stlačený zemní plyn (CNG) jezdí necelé procento osobních aut. Nákladní vozidla a autobusy mají jako palivo téměř vždy naftu.

ŘSD zaznamenávalo při sčítání v městských ulicích a na silnicích různých tříd včetně dálnic a rychlostních komunikací registrační značky aut. K nim se následně dohledávaly technické a emisní parametry.

  • Nové automobily autor: Sean Gallup, zdroj: ISIFA/Getty Images http://img2.ct24.cz/cache/140x78/article/27/2613/261261.jpg
  • LPG pohon autor: Paul Kane, zdroj: ISIFA/Getty Images http://img2.ct24.cz/cache/140x78/article/27/2624/262372.jpg

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Ekonomika

K vymáhání dotací po Agrofertu nám chybí klíčový dokument, tvrdí resort zemědělství

Státní zemědělský intervenční fond (SZIF) ještě nezačal vymáhat po holdingu Agrofert vrácení dotací z doby, kdy byl vlastník Agrofertu premiér Andrej Babiš (ANO) ve střetu zájmů. Píše o tom server Seznam Zprávy. Ministerstvo zemědělství podle serveru tvrdí, že mu chybí klíčový dokument. Podle Babiše Agrofert nic nedluží.
včeraAktualizovánopřed 8 hhodinami

Rozpočet asi nesplní zákon, je to bezprecedentní, varuje rozpočtová rada

Návrh rozpočtu na letošní rok bude velmi pravděpodobně v rozporu se zákonem o rozpočtové odpovědnosti, uvedli představitelé Národní rozpočtové rady (NRR). Podle nich je taková situace bezprecedentní. Zákon stanovuje maximální možný deficit. Ministryně financí Alena Schillerová (ANO) dříve řekla, že bude obtížné udržet schodek pod třemi sty miliardami korun. Vláda by měla rozpočet schvalovat 26. ledna. Podle rady se také naplnila její varování ohledně loňského rozpočtu.
včeraAktualizovánopřed 14 hhodinami

Podpora biometanu se mění, stát chce rozhýbat výrobu

Letos se mění provozní podpora stanic na výrobu biometanu. Nově ji stát vyhlásí formou aukce, ve které uspěje žadatel o nejnižší dotace. Úřady tím chtějí rozhýbat rekonstrukce i nové stavby, neboť biometan by jako částečná náhrada zemního plynu mohl pokrýt desetinu tuzemské spotřeby. Podle oborového sdružení CZ Biom ale bude i tak těžké splnit plány, jejichž cílem je produkovat do roku 2030 půl miliardy metrů krychlových biometanu ročně.
13. 1. 2026

Světové centrální banky podpořily šéfa Fedu

Vedoucí představitelé hlavních centrálních bank světa se postavili za šéfa americké centrální banky (Fed) Jeroma Powella, kterému administrativa prezidenta Donalda Trumpa hrozí trestním stíháním. Společné stanovisko zveřejnila Evropská centrální banka (ECB), kterou vede Christine Lagardeová.
13. 1. 2026Aktualizováno13. 1. 2026

Inflace loni mírně zrychlila na 2,5 procenta

Za celý rok 2025 činila průměrná míra inflace 2,5 procenta, předloni byla o desetinu procentního bodu nižší. Ceny zboží vzrostly loni o 1,1 procenta, ceny služeb o 4,7 procenta. Vyplývá to z údajů Českého statistického úřadu (ČSÚ). V prosinci vzrostly spotřebitelské ceny meziročně o 2,1 procenta, stejně jako v listopadu. Důvodem růstu byly zejména ceny bydlení.
13. 1. 2026Aktualizováno13. 1. 2026

Trump uvalil 25procentní clo na země obchodující s Íránem

Země, které obchodují s Íránem, budou s okamžitou platností při obchodování se Spojenými státy podléhat celní přirážce ve výši 25 procent. Na své sociální síti Truth Social to oznámil americký prezident Donald Trump s tím, že toto nařízení je konečné a nezvratné. Íránem zmítají protivládní demonstrace, při nichž podle aktivistů od přelomu roku zahynuly stovky lidí. Trump nevylučuje, že Spojené státy proti Teheránu zasáhnou.
13. 1. 2026Aktualizováno13. 1. 2026

Zastrašování, řekl šéf Fedu o svém vyšetřování

Americké ministerstvo spravedlnosti začalo vyšetřovat šéfa centrální banky (Fed) Jeroma Powella. Administrativa prezidenta Donalda Trumpa mu pohrozila obviněním za loňské výroky před Kongresem ohledně projektu renovace budov centrální banky, oznámil v neděli večer Powell. Vyšetřování označil za záminku. Trump si totiž přeje výrazně nižší úrokové sazby a Powella opakovaně kritizoval, že to nezajistil. Současný ministr financí Scott Bessent podle zdrojů serveru Axios prezidenta varoval, že vyšetřování vyvolává chaos a mohlo by mít negativní vliv na finanční trhy.
12. 1. 2026Aktualizováno12. 1. 2026

Před 35 lety dorazila do obchodů šoková terapie cenami

V lednu 1991 zažili lidé v obchodech šok. Po liberalizaci cen – s cílem přejít ze socialistického plánování na tržní hospodářství – se cenovky zboží v obchodech výrazně zvýšily. Citelné to bylo zejména u základních potravin. Ve státních kamenných obchodech, ještě nezprivatizovaných, se skokově zdražovalo. Prodej kupříkladu mléka či másla pak „v odvetě zákazníků" klesal natolik, že producenti museli zastavovat linky. Výrobci i soukromí obchodníci však reagovali na přemrštěné ceny rychle. Pivo, mléko nebo máslo se začalo prodávat například na ulici z nákladních aut za výrazně nižší ceny než u konkurence v prodejně. Lidé se tak rychle naučili, že skončil čas jednotných cen a také to, že se vyplatí hledat v dostupném okolí nejvýhodnější ceny. A to se jim hodí dodnes.
12. 1. 2026
Načítání...