Prezident NKÚ: Letošní rozpočtový přebytek je dán i výrazným propadem investic

Pololetní přebytek státního rozpočtu není výsledkem zlepšeného hospodaření, ale způsobil ho především růst ekonomiky a s tím související vyšší výběr daní a pak také meziroční pokles výdajů na investice v řádech desítek miliard korun. Uvedl to šéf Nejvyššího kontrolního úřadu ve stanovisku ke zprávě vlády o hospodaření. V polovině roku vykázal rozpočet přebytek téměř 41 miliard korun, což byl nejlepší červnový výsledek od roku 1993.

Ačkoliv je pro letošek schválený schodek 70 miliard korun, tak na konci listopadu stát hospodařil s přebytkem 55,5 miliardy. Podle ministra financí Andreje Babiše (ANO) není pochyb, že na konci roku bude mít ČR nejlepší výsledek státního rozpočtu za posledních 20 let. Případný přebytek chce vláda použít na snížení státního dluhu.

Podle prezidenta NKÚ Miloslava Kaly však letošní celoroční výsledek ovlivní právě pokles objemu peněz na investice v řádu desítek miliard korun. Jen v pololetí klesly investice meziročně o téměř 15 miliard korun a k 30. září téměř o 37 miliard korun.

Stát nestíhá připravovat velké dopravní stavby

Příčinou současného ekonomického růstu je stabilní spotřeba domácností, kde se odráží růst mezd a větší jistota získání zaměstnání, a také růst vývozů. „Oproti tomu je však nutné zmínit, že ze strany vlády České republiky nedochází k požadované podpoře hospodářského růstu formou veřejných investic, a to zejména kvůli nedostatečné připravenosti strategických projektů dopravní infrastruktury,“ píše prezident NKÚ.

Premiér Bohuslav Sobotka (ČSSD) už v polovině září při sněmovních interpelacích připustil, že letošní čerpání investic může být nižší než loni. Některé resorty podle něj nejsou schopné přidělené peníze účinně vyčerpat.

V prosinci při představování hlavních vládních priorit uvedl na předním místě zahájení klíčových dopravních staveb. Parlament letos v létě schválil zákon, který umožní zahájit desítku důležitých dopravních staveb bez nutnosti opakovat pro ně posudek vlivu stavby na životní prostředí, tzv. EIA.

  • D1: Říkovice–Přerov
  • D3: Úsilné–Hodějovice 
  • D3: Hodějovice–Třebonín
  • D6: Lubenec, obchvat
  • D6: Řevničov, obchvat
  • D6: Nové Strašecí – Řevničov
  • D11: Hradec Králové – Smiřice
  • D35: Opatovice nad Labem – Časy
  • D35: Časy–Ostrov
  • D48: Frýdek-Místek, obchvat
  • D49: Hulín–Fryšták
  • D55: Otrokovice, obchvat jihovýchod
  • Trať 220: modernizace Sudoměřice–Votice

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Ekonomika

K vymáhání dotací po Agrofertu nám chybí klíčový dokument, tvrdí resort zemědělství

Státní zemědělský intervenční fond (SZIF) ještě nezačal vymáhat po holdingu Agrofert vrácení dotací z doby, kdy byl vlastník Agrofertu premiér Andrej Babiš (ANO) ve střetu zájmů. Píše o tom server Seznam Zprávy. Ministerstvo zemědělství podle serveru tvrdí, že mu chybí klíčový dokument. Podle Babiše Agrofert nic nedluží.
10:26Aktualizovánopřed 27 mminutami

Rozpočet asi nesplní zákon, je to bezprecedentní, varuje rozpočtová rada

Návrh rozpočtu na letošní rok bude velmi pravděpodobně v rozporu se zákonem o rozpočtové odpovědnosti, uvedli představitelé Národní rozpočtové rady (NRR). Podle nich je taková situace bezprecedentní. Zákon stanovuje maximální možný deficit. Ministryně financí Alena Schillerová (ANO) dříve řekla, že bude obtížné udržet schodek pod třemi sty miliardami korun. Vláda by měla rozpočet schvalovat 26. ledna. Podle rady se také naplnila její varování ohledně loňského rozpočtu.
11:53Aktualizovánopřed 1 hhodinou

Podpora biometanu se mění, stát chce rozhýbat výrobu

Letos se mění provozní podpora stanic na výrobu biometanu. Nově ji stát vyhlásí formou aukce, ve které uspěje žadatel o nejnižší dotace. Úřady tím chtějí rozhýbat rekonstrukce i nové stavby, neboť biometan by jako částečná náhrada zemního plynu mohl pokrýt desetinu tuzemské spotřeby. Podle oborového sdružení CZ Biom ale bude i tak těžké splnit plány, jejichž cílem je produkovat do roku 2030 půl miliardy metrů krychlových biometanu ročně.
13. 1. 2026

Světové centrální banky podpořily šéfa Fedu

Vedoucí představitelé hlavních centrálních bank světa se postavili za šéfa americké centrální banky (Fed) Jeroma Powella, kterému administrativa prezidenta Donalda Trumpa hrozí trestním stíháním. Společné stanovisko zveřejnila Evropská centrální banka (ECB), kterou vede Christine Lagardeová.
13. 1. 2026Aktualizováno13. 1. 2026

Inflace loni mírně zrychlila na 2,5 procenta

Za celý rok 2025 činila průměrná míra inflace 2,5 procenta, předloni byla o desetinu procentního bodu nižší. Ceny zboží vzrostly loni o 1,1 procenta, ceny služeb o 4,7 procenta. Vyplývá to z údajů Českého statistického úřadu (ČSÚ). V prosinci vzrostly spotřebitelské ceny meziročně o 2,1 procenta, stejně jako v listopadu. Důvodem růstu byly zejména ceny bydlení.
13. 1. 2026Aktualizováno13. 1. 2026

Trump uvalil 25procentní clo na země obchodující s Íránem

Země, které obchodují s Íránem, budou s okamžitou platností při obchodování se Spojenými státy podléhat celní přirážce ve výši 25 procent. Na své sociální síti Truth Social to oznámil americký prezident Donald Trump s tím, že toto nařízení je konečné a nezvratné. Íránem zmítají protivládní demonstrace, při nichž podle aktivistů od přelomu roku zahynuly stovky lidí. Trump nevylučuje, že Spojené státy proti Teheránu zasáhnou.
13. 1. 2026Aktualizováno13. 1. 2026

Zastrašování, řekl šéf Fedu o svém vyšetřování

Americké ministerstvo spravedlnosti začalo vyšetřovat šéfa centrální banky (Fed) Jeroma Powella. Administrativa prezidenta Donalda Trumpa mu pohrozila obviněním za loňské výroky před Kongresem ohledně projektu renovace budov centrální banky, oznámil v neděli večer Powell. Vyšetřování označil za záminku. Trump si totiž přeje výrazně nižší úrokové sazby a Powella opakovaně kritizoval, že to nezajistil. Současný ministr financí Scott Bessent podle zdrojů serveru Axios prezidenta varoval, že vyšetřování vyvolává chaos a mohlo by mít negativní vliv na finanční trhy.
12. 1. 2026Aktualizováno12. 1. 2026

Před 35 lety dorazila do obchodů šoková terapie cenami

V lednu 1991 zažili lidé v obchodech šok. Po liberalizaci cen – s cílem přejít ze socialistického plánování na tržní hospodářství – se cenovky zboží v obchodech výrazně zvýšily. Citelné to bylo zejména u základních potravin. Ve státních kamenných obchodech, ještě nezprivatizovaných, se skokově zdražovalo. Prodej kupříkladu mléka či másla pak „v odvetě zákazníků" klesal natolik, že producenti museli zastavovat linky. Výrobci i soukromí obchodníci však reagovali na přemrštěné ceny rychle. Pivo, mléko nebo máslo se začalo prodávat například na ulici z nákladních aut za výrazně nižší ceny než u konkurence v prodejně. Lidé se tak rychle naučili, že skončil čas jednotných cen a také to, že se vyplatí hledat v dostupném okolí nejvýhodnější ceny. A to se jim hodí dodnes.
12. 1. 2026
Načítání...