Předseda vlády Bohuslav Sobotka (ČSSD) na bilanční tiskové konferenci představil deset vládních priorit pro rok 2017. Kabinet by měl podle něj prosadit mimo jiné zákon o bezplatné právní pomoci a zálohovaném výživném, zajistit růst platů učitelů a pracovníků v kultuře a soustředit se na lepší čerpání evropských fondů.
Sobotkova trojkoaliční vláda v lednu vstoupí do čtvrtého roku svého fungování a zároveň začne odpočítávat poslední měsíce svého „manželství“; Česko totiž v říjnu čekají parlamentní volby.
Premiér v této souvislosti na bilanční tiskové konferenci prohlásil, že jeho kabinet bude naplno fungovat až do konce volebního období. „Využijme možnosti, že tady po letech bude vláda, která dokončí mandát,“ uvedl Sobotka. Zároveň představil deset priorit, o jejichž prosazení se chce v následujících měsících zasadit.
1. ČERPÁNÍ EUROFONDŮ: V programovém období 2014–2020 má Česko v unijní kase připraveno 657 miliard korun, dosud se ale podařilo využít jen necelá dvě procenta z přidělené částky. I samotní ministři přiznávají, že je vláda ve skluzu.
Podle premiéra přitom může čerpání stimulovat konjunkturu, a využívání dotací je tak třeba brát jako prioritu. „Rok 2017 bude absolutně klíčový a rozhodne o tom, jak úspěšní v čerpání celkově budeme. Nejde o statistiku a tabulky, jde o pracovní místa, hospodářský růst a modernizaci,“ řekl Sobotka.
2. DÁLNIČNÍ SÍŤ: Předseda vlády upozornil, že se u klíčových dopravních staveb podařilo odblokovat problém vzniklý zastaralými posudky jejich vlivu na životní prostředí (EIA). Očekává proto, že Česko začne v následujícím roce budovat nové úseky dálnic D11, D35, D6 a D3. „Rok 2017 by měl být rokem, kdy se kopne do země,“ podotkl.
3. ZÁKON O SOCIÁLNÍM BYDLENÍ: Za normu, podle které by měla každá obec zřizovat sociální bydlení pro potřebné, zodpovídá ministerstvo práce a sociálních věcí. Podle předsedy vlády by měla do budoucna zajistit konec „obchodu s chudobou“, čili sítě předražených ubytoven pro sociálně slabé. „Po deregulaci nájemného byly zavedeny dvě sociální dávky, které problém neřeší a situaci není možné flikovat jako dnes,“ prohlásil Sobotka a slíbil moderní zákon německého a rakouského střihu.
4. ZÁLOHOVANÉ VÝŽIVNÉ: Návrh prosazovaný i ministryní práce Michaelou Marksovou počítá s tím, že výpadek v alimentech uhradí stát a po neplatícím rodiči je bude zpětně vymáhat. Podle sociální demokracie to pomůže hlavně matkám samoživitelkám. „Není možné, aby tato vláda skončila, a situace byla stejná jako v době, kdy jsme nastupovali,“ řekl předseda vlády.
5. PLATY VE ZDRAVOTNICTVÍ: Už od Nového roku se lékaři a zdravotní sestry v nemocnicích dočkají zvýšení platů. Vláda si od toho slibuje, že aspoň částečně zabrání odchodu tuzemských medicínských sil do zahraničí (zejména do Německa). I šéf kabinetu ale v minulosti připouštěl, že se německým platovým podmínkám dá jen těžko konkurovat. Další vládní prioritou ve zdravotnické oblasti je zákon o pravidelné valorizaci plateb za státní pojištěnce.
6. NOVÁ NEMOCENSKÁ: Sobotka chce prosadit zvýšení nemocenské u lidí, kteří jsou dlouhodobě v pracovní neschopnosti. Na tomto záměru se shodla i tripartita, zatím ale není jasné, o jaké navýšení půjde. Existují totiž tři varianty.
MPSV navrhlo, že by stát hradil 66 procent základu do šedesátého dne nemoci a poté 72 procent. Druhá varianta počítá se zvýšením na 78 procent od 61. dne. Odbory s tím ale nesouhlasí a navrhují vlastní řešení, a to 78 procent už od 31. dne.
7. NOVÝ ZÁKON PRO NEMOCNICE: Podle záměru ministerstva zdravotnictví by pod nově zřízený statut neziskového zdravotnického zařízení přešly všechny nemocnice, které zřizuje stát.
Fakultní nemocnice by se podle návrhu přeměnily v takzvané univerzitní. Kromě poskytování zdravotní péče by se tam odehrávala i výuka budoucích zdravotníků a vědeckovýzkumné projekty.
Ostatní včetně soukromých nemocnic budou moci o zařazení požádat. Na návrhu ale uvnitř vlády neexistuje shoda a zpochybňují ho i kabinetní legislativci.
8. BEZPLATNÁ PRÁVNÍ POMOC: V obecné rovině by norma měla nemajetným lidem umožnit poradit se za státní peníze s advokátem. Pře se ale uvnitř kabinetu vede o to, jak kategorii lidí, na které se má tato možnost vztahovat, vymezit. Předseda vlády nicméně příslušnou vznikající normu označuje za důležitou.
9. RŮST MINIMÁLNÍ MZDY: Nastolený trend zvyšování minimální mzdy by měl podle předsedy vlády pokračovat i v roce 2018 a to tak, aby se pohybovala na úrovni čtyřiceti procent průměrné mzdy.
10. RŮST PLATŮ STÁTNÍCH ZAMĚSTNANCŮ: Vláda už letos na podzim zvedla mzdy státních zaměstnanců. Hned osmiprocentního nárůstu se s novým školním rokem dočkali učitelé – a další peníze by měli podle Sobotky státní zaměstnanci čekat i v nadcházejícím období.
„Pokud učitelé nebudou dobře placeni, těžko můžeme očekávat, že ve školství zůstanou ti nejlepší. Naopak, ze školství budou odcházet. Pokud nebudou policisté a hasiči dobře placeni, těžko budeme získávat nové příslušníky,“ prohlásil premiér. Akcentoval také potřebu lépe ohodnotit pracovníky v kultuře a sociálních službách.
Lidovci i ANO připojují bezpečnost
Druhý muž hnutí ANO Jaroslav Faltýnek s premiérským akcentem na budování infrastruktury souhlasil a doplnil i zájmy své strany. „Naše priorita je bezpečnost země, posílení obranyschopnosti a výstavba infrastruktury. To jsou zásadní priority, které máme před sebou a které chceme v předvolebním roce dotáhnout,“ dodal s tím, že ANO chce otevřít také debatu o možném snižování daní.
Také lidovci vidí priority i v dalších než Sobotkou jmenovaných oblastech. Shodně s ANO zmiňují posilování bezpečnosti, a akcentují i investice do budoucnosti. „Jsme nejprůmyslovější zemí Evropské unie, potřebujeme, aby náš průmysl zůstal robustní, ale zvýšil svou inovativnost a technologickou vyspělost. Vedle investic do inovací jsou potřebné i investice do školství a vzdělávání,“ upozornil předseda křesťanských demokratů Pavel Bělobrádek.
Opozice: Vláda hospodářský růst nezajistila
Vedle představení priorit předseda vlády zhodnotil i uzavíraný rok. Koalice tvořená sociální demokracií, hnutím ANO i lidovci podle něj přinesla do Česka politickou stabilitu, což se mělo projevit ve vyšším kreditu Česka v zahraničí i v růstu ekonomiky. Vedle politické a hospodářské stability pak vyzdvihl i sociální klid, za kterým podle něj stojí to, že se vládě daří vést dialog se zaměstnavateli i s odbory.
Opozice náhled premiéra nesdílí – a Sobotkovu pochvalu vlastního vládnutí cupuje. „Došlo k oboustranně výhodnému obchodu, kdy je socialistický program realizován výměnou za podmínky výhodné pro Agrofert – a to samozřejmě politickou stabilitu přináší,“ podotkl předseda TOP 09 Miroslav Kalousek.
Skepticky se postavil i k vládním výdajům. „Vláda pouze uplácí své socialistické voliče, o kterých se domnívá, že když jim něco přidá, tak ji budou volit. Českou republiku to ale kupředu neposouvá,“ dodal s tím, že představené priority nejdou ve prospěch budoucnosti, ale pouze spotřeby.
Kritická je i ODS, která odmítla Sobotkou deklarovaný vládní podíl na hospodářském růstu. „Vláda může z ekonomické konjunktury těžit. Za růstem ale nestojí vládní kroky, ale práce aktivních lidí – zaměstnanců a podnikatelů. To je důvod, proč se české ekonomice daří lépe,“ prohlásil stranický místopředseda Martin Kupka.
„Kdyby vláda volila cestu menších regulací a menšího množství direktivních zásahů, dařilo by se ekonomice ještě lépe,“ doplnil.
Komunisté vnímají Sobotkovu bilanci především jako „povinnou sebechválu vlády“. Stranický šéf Vojtěch Filip uvedl, že od kabinetu v letošním roce KSČM očekávala zásadní změnu daňové soustavy ve prospěch diferenciovanějších daní – ke které nedošlo. Premiérovi pak vyčítá to, že si vytyčil cíle, které mohl prosadit už dávno.
„Vláda má ve svých prioritách zavedení bezplatné právní pomoci, ale příslušný návrh zákona od KSČM ve sněmovně leží déle než rok. Nechápu, co vládě brání, že návrhy opozice ve sněmovně neprojednává. Proč zdržuje? Hlídá si jen své priority a zapomíná, že mandát poslance je rovný,“ uvedl Filip.
