Ministerstvo práce a sociálních věcí Michaely Marksové (ČSSD) by mělo ještě do konce mandátu této vlády prosadit vyšší valorizaci penzí, zákon o sociálním bydlení a pokusit se zvýšit zaměstnanost v sociálně vyloučených lokalitách. Po bilanční schůzce se šéfkou resortu to uvedl premiér Bohuslav Sobotka.
Kolečko bilančních rozhovorů zahájil Sobotka v polovině listopadu poté, co se kvůli slabému výsledku sociálních demokratů v krajských volbách rozhodl k vládní obměně. Vicepremiér Andrej Babiš (ANO) ovšem označil schůzky za marketingovou kampaň ČSSD a stejně jako lidovci odmítl změny na ministerstvech ovládaných svým hnutím.
Obměnou tak prošlo jen obsazení ministerstev zdravotnictví a pro lidská práva za ČSSD – a původně se mluvilo i o změně v čele resortu práce, které řídí Michaela Marksová.
S ní předseda vlády i strany absolvoval vzhledem k šíři resortní agendy bilanční schůzku hned třikrát a z úterního setkání pak vyplynulo i zadání, jež má ministryně během zbývajících deseti měsíců vládního mandátu naplňovat.
Úkol první: Zaměstnat chudinská ghetta
„Základní otázka, kterou vidím jako jednu z klíčových i pro paní ministryni Marksovou, je, jak dostat do zaměstnání co nejvíce z těch 366 tisíc lidí, kteří byli ještě v říjnu evidováni na úřadech práce,“ uvedl Sobotka už minulý týden – a stejně mluvil i na návštěvě ministerstva.
Upozornil, že je v republice k dispozici sto tisíc volných pracovních míst a Marksovou vybídl, aby ve spolupráci s novým ministrem pro lidská práva Janem Chvojkou (ČSSD), pod nějž spadá i Agentura pro sociální začleňování, našla způsob, jak snížit nezaměstnanost v chudinských ghettech.
„Je důležité, abychom využili dobré situace, která je na trhu práce, abychom v sociálně vyloučených lokalitách zvýšili zaměstnanost a dostali lidi mimo závislost na systému sociálních dávek,“ prohlásil premiér – a ministryně nic nenamítala, jen upozornila na to, že pro zlepšení situace je nezbytný zájem samotných obcí.
„Když obec má na svém území sociálně vyloučenou lokalitu a nechce se v této oblasti angažovat, jako stát zde intervenovat nemohu. Úřednice tyto lidi zaměstnat nemohou,“ prohlásila.
Úkol druhý: Zákon o sociálním bydlení
Za prioritní normu z dílny MPSV, kterou je potřeba prosadit, předseda vlády považuje zákon o sociálním bydlení. Ten vychází z klasifikace záchytné sítě pro lidi ohrožené bídou; podle vládní koncepce se počítá s takzvaným krizovým bydlením (nouzovým přístřeším pro lidi bez domova, v ohrožení zdraví či života), sociálním bydlením (kde by se nájemníkům věnovali sociální pracovníci) a takzvaným dostupným bytem – běžným obydlím pro potřebné (handicapované či penzisty). Sociální bydlení by měla zřizovat každá obec.
„Je to jeden ze závazků, které si dala naše koalice. Po deregulaci nájemného žádná vláda nenavrhla komplexní řešení bydlení pro lidi, kteří mají problém – osamělí senioři, matky samoživitelky, chudé rodiny s dětmi. Doufám, že zákon bude v co nejkratší době předložen do vlády,“ prohlásil Sobotka.
Úkol třetí: Změny ve valorizaci penzí
Stávající vláda by se podle představ ministryně práce i premiéra měla pokusit proměnit schéma, podle kterého rostou důchody. V současnosti se valorizují podle třetiny růstu mezd, podle Sobotky i Marksové by se měl podíl zvýšit na polovinu – přičemž oba politici se opírají o doporučení důchodové komise.
„Nárůst není tak razantní, aby to státní rozpočet nezvládl,“ hájí vizi Sobotka a varuje: „Klíčové je, aby se důchody ve vztahu k průměrné mzdě nepropadaly. Když se bude dál zvyšovat o jednu třetinu, budou se rozevírat nůžky mezi průměrným příjmem a průměrným důchodem.“
Pokud by se důchody výrazněji nezvyšovaly, podle ministryně by řada důchodců upadla do chudoby a musela by pobírat dávky. „Důstojnější je, když to místo dávek lidé dostanou z peněz, které celý život odváděli,“ podotkla Marksová.
Vedle zmíněných tří zadání považuje premiér za důležité také zajistit zdárné projednání zastropování odchodu do penze na 65 letech, přijetí zákona o nemocenském pojištění, který zvyšuje nemocenskou pro dlouhodobě nemocné, a projednání možností zálohovaného výživného.
S možností, že by za neplatiče poskytl výživné stát, Marksová loni neuspěla, nyní ho předloží znovu. „Ministerstvo naráží na odpor koaličních partnerů, těžko ho vinit ze zpoždění. Je to politická realita,“ řekl Sobotka. Podle něj si vláda nemůže dovolit na návrhy rezignovat. „Normy mají slušnou šanci, aby byly schváleny.“
Opozice: Paní ministryni se nepovedlo nic
Navzdory zmíněným restům ale předseda vlády Marksovou za řízení resortu pochválil a podotkl, že se na něm mělo podařit splnit větší část agenty, se kterou ČSSD vstupovala do vlády – zmínil zvyšování minimální mzdy a zrušení druhého důchodového pilíře.
Podstatně kritičtější k poměrům na ministerstvu je ale opozice, konkrétně občanskodemokratická expertka na otázky práce Lenka Kohoutová. „Paní ministryni se nepovedlo nic. Zákon o sociálním bydlení? Fiasko, které neprojde. Velká novela zákona o sociálních službách? Fiasko, které neprojde. Zatím vidím jen velký nárůst zaměstnanců na ústředí MPSV,“ prohlásila.
„Nedomnívám se, že bych viděla nějaký velký jiný počin, než že si tato vláda uzákonila, že bude moct rozhodovat o zvýšení části důchodu – a i to je špatně. O zvýšení důchodu musí rozhodovat ten, kdo schvaluje státní rozpočet, čili Poslanecká sněmovna.“
Od experta z humanitární organizace Člověk v tísni Daniela Hůleho si ale ministryně Marksové vysloužila podstatně lepší hodnocení. „Pokud bych to bral v nějaké relaci k ostatním ministerstvům, tak z našeho pohledu se paní ministryně pohybuje na úrovní chvalitebné až dobré,“ uvedl Hůle v Devadesátce ČT24. Podle něj je ale nezbytné, aby stát změnil nadměrnou byrokracii, která zatěžuje jak příjemce dávek, tak zaměstnavatele.
