Plán zdanění internetových firem v EU má první trhliny

Záměr donutit nadnárodní internetové firmy, aby v Evropské unii odváděly více na daních má první trhliny. Ukazuje to jednání ministrů financí EU, kteří se neformálně sešli v Tallinnu. Výhrady k návrhu mají hlavně ministři z menších členských zemí Unie, kteří se obávají ekonomických dopadů, uvedla agentura Reuters. Jedním z témat jednání bylo právě zdanění digitálního trhu.

Francie tlačí na to, aby velké internetové firmy byly nuceny odvádět daně podle dosaženého obratu, nikoliv ze zisku jako dosud. Smyslem je zvýšit daňové příjmy od firem jako je Google nebo Facebook, které Evropská komise už vícekrát nařkla, že v EU odvádějí na daních příliš málo. Takový návrh získal podporu asi třetiny z 28 vlád členských zemí EU. Pokud se však má snížit riziko, že se objeví právní nejasnosti, bude muset mít podporu všech zemí.

„Měli bychom být velmi opatrní,“ řekl dánský ministr financí Kristian Jensen. Varoval tak před rizikem přijetí zákonů, které by mohly inovativní firmy vyhánět z Evropy. Při příchodu na jednání řekl, že k zavádění nových daní byl vždy skeptický.

Problém s návrhem Francie má ale i Lucembursko. Jeho ministr Pierre Gramegna sice připustil, že se zdaněním velkých internetových firem je problém, současně ale řekl, že daň z obratu by nepříznivě zasáhla ztrátové firmy, které jinak daň platit nemusejí. Jakékoliv řešení na úrovni EU podle něj musí získat podporu i na globální úrovni, jinak je v sázce konkurenceschopnost Evropy. Pro Evropu podle něj „nedává žádný smysl“, aby dělala nějaké změny, když v této záležitosti nebude shoda na celosvětové úrovni.

Ilustrační foto
Zdroj: Thinstock

Návrh má Komise předložit do poloviny roku 2018

Česká republika a Malta tvrdí, že jednání o dani z tržeb budou na technické úrovni velmi komplikovaná. Estonsko, které nyní Evropské unii předsedá, prosazuje alternativní plán. Ten předpokládá, že rozhodující pro placení daní by nebylo pouze to, kde má daná firma fyzicky sídlo, ale kde je digitálně přítomna. Estonský ministr Toomas Toniste řekl, že řešení na globální úrovni by bylo nejlepší.

Další členské státy byly k návrhu Francie vstřícnější, například nizozemský ministr Jeroen Dijsselbloem návrh Paříže označil „za velmi dobrou iniciativu“. Podpořila jej i Belgie, i když ministr financí Johan Van Overtveldt upozornil, že je nutná technická práce. Návrh už podpořilo Německo.

Francouzský ministr Bruno Le Maire vyzval Evropskou komisi, aby formální text návrhu předložila do poloviny roku 2018. Komise v následujících dnech předloží možné návrhy, jimiž by se měl 29. září zabývat summit EU věnovaný problematice digitálního trhu a souvisejícím otázkám.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Ekonomika

Česko dle ministerstva vyhrálo stamilionovou arbitráž s JCDecaux

Česko podle ministerstva financí vyhrálo arbitráž s francouzskou společností JCDecaux a nemusí tak platit údajnou škodu zhruba 550 milionů korun. Firma žalovala stát kvůli ukončení smlouvy o pronájmu reklamních ploch mezi pražským dopravním podnikem (DPP) a svou dceřinou firmou Rencar.
14:19Aktualizovánopřed 2 hhodinami

Z reformy penzijního spoření vyjdou nejlépe mladí, říká ekonom

Byla by to asi největší změna dobrovolného spoření na důchod za třicet let. Ministerstvo financí chce mladé motivovat k zajištění na stáří, snížit poplatky penzijních společností a upřednostnit dynamické investice. V horizontu deseti let počítá také se zrušením starých transformovaných fondů. Téma v Událostech, komentářích z ekonomiky probrali externí poradce ministerstva financí a ekonom ze společnosti CERGE-EI Lukáš Nádvorník a prezident Asociace penzijních společností Radek Moc. Debatou provázeli Vanda Kofroňová a Milan Brunclík.
před 3 hhodinami

VideoKvůli krizi Hormuzu přivolává pozornost Malacký průliv

Přetrvávající krize v Hormuzském průlivu vyvolává obavy o další významnou obchodní tepnu mezi Asií, Evropou a Blízkým východem – Malacký průliv. Je to nejkratší námořní spojení mezi Indickým a Tichým ocenánem a prochází jím čtvrtina veškerého námořního obchodu a pětačtyřicet procent ropy přepravované po moři. Pro východní Asii je hlavní trasou pro dovoz energií, opačným směrem proudí zboží na evropské a jiné světové trhy. Znepokojení vyvolává nedávný výrok indonéského ministra, který naznačil možnost poplatků.
včera v 06:01

Bitcoin se poprvé od října 2024 propadl pod hranici 60 tisíc dolarů

Cena nejrozšířenější kryptoměny bitcoin se v pátek poprvé od října 2024 propadla pod hranici šedesáti tisíc dolarů (1,3 milionu korun). Investoři se kvůli širší globální nejistotě zbavují aktiv považovaných za riziková. Více než kryptoměny je nyní zajímají investice do umělé inteligence (AI). Podle některých analytiků se někteří také mohou chystat z peněz utržených za bitcoin nakoupit akcie vesmírné společnosti SpaceX, která příští týden vstupuje na akciovou burzu.
5. 6. 2026

Maloobchodní tržby v dubnu zpomalily meziroční růst na 1,6 procenta

Maloobchodní tržby v Česku bez započtení prodejů a oprav motorových vozidel letos v dubnu zpomalily meziroční růst na 1,6 procenta. V březnu rostly po revizi o 6,2 procenta. Údaje v pátek zveřejnil Český statistický úřad (ČSÚ). Meziměsíčně tržby obchodníků o 0,9 procenta klesly. Výsledek zaostal za očekáváním odborníků.
5. 6. 2026Aktualizováno5. 6. 2026

VideoVýpadky elektřiny, strádající turismus. Kubánská krize se prohlubuje

Devastace Kuby se nadále zhoršuje. Španělský řetězec Meliá zavírá více než třetinu svých hotelů, další zahraniční společnosti utlumují činnost kvůli novým americkým sankcím. Od soboty nebudou na Kubě fungovat ani platební systémy Visa a Mastercard. Strádání zhoršuje propad hlavního odvětví kubánské ekonomiky – turismu. Americká ropná blokáda trvající od ledna se začíná skutečně projevovat, Washington nastavil postih pro zahraniční společnosti podnikající na Kubě. Výpadky elektřiny – i na dvacet hodin denně – jsou běžné, bez čerpadel neteče voda. Vláda v Havaně opakuje, že se hodlá bránit.
5. 6. 2026

Trump vyčlení 700 milionů dolarů na obnovu uhelného průmyslu v USA

Americký prezident Donald Trump ve čtvrtek v Oválné pracovně oznámil, že vyčlení 700 milionů dolarů (14,6 miliardy korun) na obnovu uhelného průmyslu ve Spojených státech. Finance půjdou mimo jiné na výstavbu dvou uhelných elektráren. Bude se jednat o první nové uhelné elektrárny v USA za více než deset let, napsal deník The New York Times (NYT).
4. 6. 2026

EU potvrdila fondu, že postupuje správně při obnovení nárokových dotací pro Agrofert

Státní zemědělský intervenční fond (SZIF) ve čtvrtek obdržel od Generálního ředitelství pro zemědělství a rozvoj venkova EU (DG Agri) potvrzení, že postupuje správně při obnovení nárokových dotací firmám z holdingu Agrofert, uvedl SZIF v tiskové zprávě. Informace o pozastavení plateb ze strany Evropské komise nejsou podle fondu pravdivé. O dopise informoval také Deník N.
4. 6. 2026
Načítání...