OKD opět najme horníky z Polska, přestože chystá propouštění

Ostrava - Přestože chce těžařská firma OKD zavřít Důl Paskov a stovkám horníků hrozí, že skončí na pracovním úřadě, firma chce v příštích letech opět najímat havíře z Polska - asi kolem třinácti set lidí. Zdánlivý paradox má více příčin. Poláci jsou levní, ale také schopní a zkušení. Zástupci OKD tvrdí, že se firma bez nich neobejde.

OKD tvrdí, že polští horníci jsou schopnější, například při ražbě jim prý Češi nestačí. Starší místní havíři, kteří ovládají i ty nejnáročnější práce, nejsou volní, mladší nejsou skoro vůbec. Hornické školství v devadesátých letech prakticky skončilo a první absolventi obnovených škol ještě nemají potřebné zkušenosti.

„Máme dost lidí na obslužné profese, ale potřebujeme experty, které nedokážeme najít u nás,“ potvrdil mluvčí OKD Marek Síbrt. Dodal, že v OKD teď pracuje asi dva a půl tisíce polských horníků.

Marek Síbrt - tiskový mluvčí OKD
Zdroj: Jaroslav Ožana/ČTK

Polské firmy posílají přes hranici schopné havíře s desítkami let zkušeností. Pro OKD jsou nejen nepostradatelní, ale i levní.

Práce v Česku - doplněk k rentě?

„Setkáváme se často s případy, že lidé mají v Polsku důchod a k tomu si vydělávají u nás. Velká část jich navíc bydlí kousek za hranicí,“ uvedl Síbrt. Míní, že bylo chybou zlikvidovat hornické školy. Od roku 2008 se sice obnovila učiliště v Karviné a Havířově, loni vznikl i nástavbový obor, ale nestačí to. „V minulém roce jsme z hornických učebních oborů přijali sedmdesát lidí, ale není to dost. Personál nám stárne,“ řekl Síbrt. Je přesvědčený, že mladí absolventi škol najdou v OKD uplatnění.

Argumentaci OKD z části chápou někteří odboráři. „Hlásí se k nám všelijací zkrachovalí číšníci a kuchaři, kteří nic neumějí,“ potvrdil odborář Jiří Zátopek. Souhlasí s tím, že Poláci mohou být levnější díky rentám, které dostávají od polského státu. „Přesně její výši nikdo nezná, ale údajně je to čtyřicet až šedesát procent původní čisté mzdy, takže by to mohlo být tak patnáct, šestnáct tisíc měsíčně,“ odhadoval Zátopek.

Jaromír Pytlík: Budeme tvrdě požadovat, aby zahraniční horníky nahradili naši

Podle šéfa hornických odborů Jaromíra Pytlíka by mělo OKD dát v krizové době jasně přednost místním horníkům a nevyužívat zahraniční síly. „Budeme to tvrdě po OKD požadovat,“ řekl České televizi.

Předseda pravicových odborů OKD Pavel Vácha v to ale moc nevěří. „Poláci jsou pro OKD levná pracovní síla, protože za ně nemusí platit sociální a zdravotní dávky. A jelikož firma na tom není dobře, je velmi pravděpodobné, že v tom bude pokračovat,“ řekl Vácha.

Horníci
Zdroj: NWR

Prodělečný Paskov a až tisíce lidí bez práce

Těžební firma OKD, patřící pod skupinu NWR Zdeňka Bakaly, začala v minulém roce s úspornými opatřeními. Vyplynuly z obrovského finančního propadu, který byl způsobený mimo jiné poklesem cen uhlí na trhu. Jedním z úsporných opatření je záměr ještě letos zavřít nerentabilní Důl Paskov na Frýdecko-Místecku, ve kterém pracuje dva a půl tisíce lidí. Další stovky pracují v navazujících činnostech. V současné době rozhoduje stát, zda soukromé firmě při útlumu pomůže, případně přispěje i na sociální výpomoc propuštěným horníkům, pokud by prodloužila těžbu do konce roku 2016.

Když šéfové OKD loni oznámili, že chtějí zavřít tuto poslední šachtu v ostravské části revíru, slibovali, že omezí spolupráci s externími firmami zaměstnávajícími Poláky a Slováky, aby na karvinských šachtách uvolnili místa pro lidi z Paskova. Zatím se však bez nich zřejmě neobejdou.

Nahrávám video

Nezaměstnanost v Moravskoslezském kraji

Na konci roku 2013 dosahovala nezaměstnanost v kraji 10,5 procenta. Po Ústeckém kraji je to nejvyšší číslo v Česku, průměr v zemi je 7 procent. Z okresů je na tom vůbec nejhůř Bruntál, kde bylo 31. prosince více než 14 procent lidí bez práce. Karviná má 12,5 procenta nezaměstnaných, Ostrava 11,5. 

Nahrávám video

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Ekonomika

VideoČeši podnikají na Ukrajině a věří, že po válce se byznys víc rozběhne

Míra rizika je zde extrémně vysoká, ale některé české firmy nyní podnikající na Ukrajině očekávají, že po válce se jim i díky tomu otevřou další možnosti spolupráce. Týká se to například energetického sektoru. Podnikání ve válčící zemi představuje pro firmy řadu problémů. Investici do objektu na Ukrajině například nikdo nechce pojistit. Další tuzemské podniky jdou proto jinou cestou – školí místní personál a poskytují servis. Na druhou stranu válka některé procesy urychlila. Podnikatelé například nemusí čekat na schválení projektu a stavebního povolení. Na druhou stranu válka investory také děsí. Jakmile ale skončí, může být trh už „rozebraný“.
před 4 hhodinami

Máte nárok na bezúročný úvěr, nebo na dotaci? Jak na Novou zelenou úsporám

Začíná příjem žádostí do další fáze programu Nová zelená úsporám (NZÚ), který motivuje k investicím do úprav budov, aby bylo jejich vytápění ekologičtější a ekonomičtější. Nově má program dva směry, kterými stát rekonstrukce podporuje – bezúročné úvěry a přímé dotace. Majitelé rodinných domů, bytová družstva a společenství vlastníků jednotek (SVJ) mohou získat bezúročný úvěr. Na nízkopříjmové domácnosti v bytových domech lze k tomu získat dotační bonus až 120 tisíc. Nízkopříjmoví vlastníci rodinných domů pak mohou dosáhnout na dotaci.
před 14 hhodinami

VideoNová zelená úsporám opět startuje, doznala ale změn

Po víc než půlroční pauze stát znovu podpoří renovace budov, které mají snížit spotřebu energií a účty za ně. Startuje opět Nová zelená úsporám. Dotaci ale získají už jen zranitelné domácnosti. Pro ostatní budou k dispozici bezúročné úvěry. Fond životního prostředí začne přijímat elektronické žádosti ve čtvrtek od deseti hodin. S přípravou žádostí by měli pomoct energetičtí poradci, a to nejen zranitelným domácnostem. Novinkou, kterou budou zájemci o podporu potřebovat, nebo aspoň řada z nich, je renovační pas. To znamená posouzení, jaká opatření by v budovách měli udělat, a to i po jednotlivých etapách. Nová zelená úsporám by měla pokračovat průběžně a podle současného nastavení podpory trvat až do podzimu 2029.
před 18 hhodinami

Záměr zestátnit ČEZ je pro občany nevýhodný, tvrdí skupina odpůrců

Proti záměru zestátnit výrobu energetické skupiny ČEZ vystoupila skupina deseti signatářů otevřeného dopisu adresovaného premiérovi Andreji Babišovi (ANO). Patří mezi ně například bývalý předseda vlády a exguvernér centrální banky Jiří Rusnok, bývalý generální ředitel ČEZu Jaroslav Míl nebo předseda Národní rozpočtové rady Mojmír Hampl. Chystané rozdělení firmy je dle nich nevýhodné pro občany a pomůže jen minoritním vlastníkům společnosti.
24. 6. 2026

Jídlo i vitaminy se mohou ve výdejních boxech přehřát

Potravináři varují před doručováním potravin a doplňků stravy do výdejních boxů. V samoobslužných boxech může být i 50 stupňů Celsia, hrozí tak třeba zkažení potravin, uvedl mluvčí komory Marek Zemánek. Lidé si touto cestou často nechávají posílat pečivo, nápoje, müsli tyčinky či vitaminy.
24. 6. 2026

ČEZ založil dceřinou firmu ČEZ Energy, dle analytiků jde o krok k zestátnění

Energetická skupina ČEZ v úterý založila svou dceřinou firmu s názvem ČEZ Energy. Do ní chce v následujících měsících vyčlenit prodej a distribuce energií, obchodování nebo energetické služby, řekl serveru iRozhlas.cz předseda představenstva a generální ředitel ČEZu Daniel Beneš. Vyčlenění nevýrobní části podniku do nové firmy je podle analytiků zásadním krokem pro připravované zestátnění společnosti. ČEZ chce krok stihnout do konce prvního čtvrtletí příštího roku, následně chce vedení skupiny pro novou firmu hledat investory.
23. 6. 2026

Dubaj ztrácí image „bezpečného přístavu“. Saúdi se radují

Dubaj si v uplynulých letech vybudovala pověst oázy stability v neklidném regionu, čímž lákala ve velkém investory i turisty. Nedávné íránské útoky ale způsobily, že se byznysový model založený na službách otřásá v základech. Příliv kvalifikovaných pracovníků naopak hlásí Saúdská Arábie či Katar. Ekonomická krize ale tíží všechny země Perského zálivu.
23. 6. 2026

Britové před dekádou rozhodli o brexitu. Nyní toho většina lituje

Před deseti lety britští voliči v referendu rozhodli o vystoupení Británie z Evropské unie. Tehdejší premiér David Cameron jej prezentoval jako „událost jednou za život“, která definitivně vyřeší otázku napjatého vztahu Británie k EU. Po bezmála tříletém vyjednávání a výměně dvou premiérů Británie na konci ledna 2020 opustila formálně EU po 47 letech. V současnosti většina Britů v průzkumech veřejného mínění říká, že brexit byl chybou. A objevil se i nový termín „brejoin“, což je hovorový výraz pro potenciální návrat Británie do EU.
23. 6. 2026
Načítání...