O těžbu v ruských arktických vodách se rozdělí Rosněfť se Statoilem

Moskva - Největší ruská ropná společnost Rosněfť podepsala s norskou skupinou Statoil dohodu o společné těžbě ropy a plynu v ruských arktických vodách. Je to už třetí dohoda Rosněfti o využívání zdrojů v ruských arktických vodách se zahraničními partnery po dubnových smlouvách s americkým koncernem Exxon Mobil a italskou společností Eni. Dohody Rosněfti se zahraničními partnery jsou výkladní skříní pro premiéra a nastupujícího prezidenta Vladimira Putina a jeho místopředsedu vlády Igora Sečina, který tak posiluje svou vládu nad ruskou energetikou.

Dohoda pokrývá čtyři průzkumné bloky, které může Rosněfť zkoumat v Barentsově a Ochotském moři. Podle ruské státní společnosti by se tam daly vytěžit dvě miliardy tun ropy a 1,8 bilionu krychlových metrů zemního plynu. Pokud se odhady potvrdí, měly by náklady průzkumu dosáhnout 2,5 miliardy dolarů (asi 48 miliard korun), uvedl šéf ruské firmy Eduard Chudajnatov.

Statoil bude mít ve společném podniku s Rosněftí podíl 33,3 procenta. Norská společnost oplátkou nabídne ruskému partnerovi spolupráci na domácích ložiscích a možnost předložit vlastní nabídku v nadcházejících kolech udělování licencí. Rosněfť tak získá vstupenku do jednoho z nejvyvinutějších sektorů těžby ropy a plynu na světě, a přispěje tím k cíli Kremlu vytvořit z ruských ropných firem respektované globální hráče.

Rosněfť a italská Eni minulý týden uzavřely smlouvu o rozvoji nových polí v ruských oblastech Barentsova a Černého moře v hodnotě 100 miliard dolarů. V polovině dubna podepsala ruská firma dohodu o strategickém partnerství s největším americkým producentem ropy Exxon Mobil v hodnotě přes půl bilionu dolarů pro spolupráci v Černém a severském Karském moři a na druhé straně v Texasu, Kanadě a Mexickém zálivu.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Ekonomika

Europarlament podpořil půjčku Ukrajině, dohodu s Mercosurem poslal k soudu

Evropský parlament (EP) schválil první návrh nutný pro spuštění půjčky Ukrajině za devadesát miliard eur (2,2 bilionu korun). Peníze bude moci Ukrajina použít na financování svých potřeb v letošním a příštím roce. Poskytnutí půjčky dojednali unijní lídři na prosincovém summitu EU v Bruselu. Europoslanci také chtějí, aby obchodní dohodu s uskupením Mercosur přezkoumal Soudní dvůr EU.
15:04Aktualizovánopřed 29 mminutami

Reportéři ČT: Stát se pře kvůli lomu ČSA s Tykačovou firmou o stovky milionů

Už několik měsíců trvá spor státu s těžařskou firmou Severní energetická Pavla Tykače. Jde v něm o stovky milionů korun za rekultivace lomu ČSA na Mostecku. Region se po desetiletích těžby postupně vrací k přírodě. Zdejší obce tedy netrpělivě vyčkávají, zda a kolik peněz nakonec dostanou na svůj další rozvoj jako bolestné za roky, kdy byly těžbou zasaženy. Ve sporu jde mimo jiné i o ceny pozemků v místě lomu, za jejichž převedení na stát chce Severní energetická 150 milionů korun. Stát má teď k dispozici vyjádření znalce, podle kterého naopak tyto pozemky mají cenu pouhých pěti milionů korun. Pro Reportéry ČT natáčela Jana Neumannová.
před 9 hhodinami

Cestovní kanceláře registrují stále větší zájem vozíčkářů o dovolené

Cestovní kanceláře nabízejí hotely, u kterých garantují, že jsou vhodné i pro vozíčkáře. Na jejich testování spolupracují s centrem Paraple. Zhruba deset až patnáct procent lidí v Česku se potýká s nějakou formou omezení, jejich zájem o cestování ale roste. Výběr destinací a cena se přitom od klasické nabídky neliší. Jde zejména o Egypt, za kterým se umístily Turecko a Řecko. Průměrná cena zájezdu za loňský rok se podle asociace agentur pohybovala kolem 37 tisíc korun za osobu na osm dnů. Mimo sezonu lze ale odcestovat i za dvanáct tisíc.
před 19 hhodinami

Českem loni proudilo o čtvrtinu víc plynu, část šla na tranzit

Zahraniční dodávky plynu do Česka loni výrazně stouply. Podle poradenské společnosti EGU vzrostl čistý dovoz meziročně o čtvrtinu na téměř sedm miliard kubíků. Stojí za tím vyšší spotřeba, těžba ze zásobníků i rostoucí tranzit komodity na Slovensko a do Polska.
před 19 hhodinami

Analytici se ohlížejí za rokem Trumpa v úřadu

Americký prezident Donald Trump se přesně před rokem vrátil do Bílého domu. Sliboval ekonomický růst, tvrdou protiimigrační politiku, cla, zeštíhlení federální vlády nebo rychlý konec ruské invaze na Ukrajinu. Za prvním rokem druhého Trumpova mandátu se postupně ohlížejí analytici a redaktoři ČT.
včeraAktualizovánopřed 22 hhodinami

Ministerstvo financí zlepšilo letošní výhled ekonomiky

Ministerstvo financí zlepšilo letošní výhled české ekonomiky. Hrubý domácí produkt (HDP) podle zveřejněné predikce vzroste o 2,4 procenta, v listopadu ministerstvo čekalo růst 2,2 procenta. Průměrná inflace za letošní rok by měla dosáhnout 2,1 procenta, proti předchozí predikci je odhad nižší o 0,2 procentního bodu.
19. 1. 2026Aktualizováno19. 1. 2026

Služby trápí nedostatek pracovníků, shodli se hosté Událostí, komentářů z ekonomiky

Zdražování služeb v Česku zůstává nad průměrem celkové inflace a podobný vývoj experti očekávají i v letošním roce. O inflaci ve službách, jejím dopadu na podnikání a budoucím vývoji v Událostech, komentářích z ekonomiky debatovali hlavní ekonom České bankovní asociace Jaromír Šindel, viceprezident Svazu prodejců a opravářů motorových vozů Jiří Tůma a majitel kadeřnictví a člen Asociace kosmetických a kadeřnických oborů Tomáš Arsov. Debatou provázela Vanda Kofroňová.
19. 1. 2026

Čína hlásí růst ekonomiky o pět procent

Čínská ekonomika v loňském roce vzrostla o pět procent, oznámil podle zpravodajských agentur čínský statistický úřad. Údaj je tak podle agentury Reuters v souladu s vládním cílem. V posledním čtvrtletí loňského roku čínské hospodářství vykázalo meziroční růst o 4,5 procent. Údaje jsou mírně nad očekávání analytiků.
19. 1. 2026Aktualizováno19. 1. 2026
Načítání...