Nezaměstnanost v EU klesla pod 10 procent

Brusel – Státy Evropské unie snížily v prosinci svou míru nezaměstnanosti z listopadových 10 procent na 9,9 procenta. Poprvé po třech letech tak míra nezaměstnaných sestoupila pod desetiprocentní hranici. Informoval o tom statistický úřad Eurostat. Nezaměstanost klesla i v eurozóně. Bez nováčka Litvy se snížila na 11,4 procenta. Česko zůstalo na konci roku na svých listopadových 5,8 procenta.

Evropská čísla o české nezaměstnanosti se nicméně od těch v tuzemsku zveřejňovaných značně liší. Je to dáno tím, že Eurostat počítá s daty Českého statistického úřadu (ČSÚ) a ty jsou jiné než ty, se kterými pracuje Úřad práce. ČSÚ vychází totiž u míry nezaměstnanosti z výběrového šetření pracovních sil, zatímco Úřad práce z počtu registrovaných uchazečů o zaměstnání. Podle českých úřadů se tedy tuzemská nezaměstnanost v prosinci zvýšila na 7,5 procenta z listopadových 7,1 procenta. A v evropských materiálech najdeme za oba měsíce údaj 5,8 procenta.

Nejnižší nezaměstnanost je v Německu

Nejlépe je na tom v rámci EU Německo, kde činila nezaměstnanost 4,8 procenta, nejhůře pak Španělsko s 23,7 procenta. K dispozici nicméně ještě nejsou prosincové údaje z Řecka. Tam podle posledních dostupných čísel míra nezaměstnanosti v říjnu dosahovala 25,8 procenta. Eurostat odhaduje, že v celé Evropské unii bylo v prosinci bez práce 24,056 milionu lidí. Proti listopadu se tak jejich počet snížil o 228 000. V samotné eurozóně bez zahrnutí Litvy počet nezaměstnaných klesl o 157 000 osob na 18,129 milionu.

Nezaměstnanost v EU
Zdroj: ČT24/Eurostat

Mezinárodní organizace práce (ILO) tento týden uvedla, že plán Evropské komise na podporu investic by mohl do roku 2018 vytvořit až 2,1 milionu nových pracovních míst. Investiční plán, který představil šéf komise Jeane-Claude Juncker, by měl do evropské ekonomiky v příštích třech letech dostat 315 miliard eur (8,8 bilionu Kč). Základem plánu je budoucí Evropský fond strategických investic (EFSI).

„Junckerův plán by mohl být důležitou cestou k přímé stimulaci reálné ekonomiky jako doplňku měnových stimulů, které oznámila Evropská centrální banka (ECB),“ prohlásil šéf výzkumného oddělení ILO Raymond Torres. ECB minulý týden uvedla, že spustí nákupy vládních dluhopisů a napumpuje do ekonomiky více než bilion eur (zhruba 30 bilionů Kč).

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Ekonomika

K vymáhání dotací po Agrofertu nám chybí klíčový dokument, tvrdí resort zemědělství

Státní zemědělský intervenční fond (SZIF) ještě nezačal vymáhat po holdingu Agrofert vrácení dotací z doby, kdy byl vlastník Agrofertu premiér Andrej Babiš (ANO) ve střetu zájmů. Píše o tom server Seznam Zprávy. Ministerstvo zemědělství podle serveru tvrdí, že mu chybí klíčový dokument. Podle Babiše Agrofert nic nedluží.
10:26Aktualizovánopřed 2 mminutami

Rozpočet asi nesplní zákon, je to bezprecedentní, varuje rozpočtová rada

Návrh rozpočtu na letošní rok bude velmi pravděpodobně v rozporu se zákonem o rozpočtové odpovědnosti, uvedli představitelé Národní rozpočtové rady (NRR). Podle nich je taková situace bezprecedentní. Zákon stanovuje maximální možný deficit. Ministryně financí Alena Schillerová (ANO) dříve řekla, že bude obtížné udržet schodek pod třemi sty miliardami korun. Vláda by měla rozpočet schvalovat 26. ledna. Podle rady se také naplnila její varování ohledně loňského rozpočtu.
11:53Aktualizovánopřed 2 hhodinami

Podpora biometanu se mění, stát chce rozhýbat výrobu

Letos se mění provozní podpora stanic na výrobu biometanu. Nově ji stát vyhlásí formou aukce, ve které uspěje žadatel o nejnižší dotace. Úřady tím chtějí rozhýbat rekonstrukce i nové stavby, neboť biometan by jako částečná náhrada zemního plynu mohl pokrýt desetinu tuzemské spotřeby. Podle oborového sdružení CZ Biom ale bude i tak těžké splnit plány, jejichž cílem je produkovat do roku 2030 půl miliardy metrů krychlových biometanu ročně.
13. 1. 2026

Světové centrální banky podpořily šéfa Fedu

Vedoucí představitelé hlavních centrálních bank světa se postavili za šéfa americké centrální banky (Fed) Jeroma Powella, kterému administrativa prezidenta Donalda Trumpa hrozí trestním stíháním. Společné stanovisko zveřejnila Evropská centrální banka (ECB), kterou vede Christine Lagardeová.
13. 1. 2026Aktualizováno13. 1. 2026

Inflace loni mírně zrychlila na 2,5 procenta

Za celý rok 2025 činila průměrná míra inflace 2,5 procenta, předloni byla o desetinu procentního bodu nižší. Ceny zboží vzrostly loni o 1,1 procenta, ceny služeb o 4,7 procenta. Vyplývá to z údajů Českého statistického úřadu (ČSÚ). V prosinci vzrostly spotřebitelské ceny meziročně o 2,1 procenta, stejně jako v listopadu. Důvodem růstu byly zejména ceny bydlení.
13. 1. 2026Aktualizováno13. 1. 2026

Trump uvalil 25procentní clo na země obchodující s Íránem

Země, které obchodují s Íránem, budou s okamžitou platností při obchodování se Spojenými státy podléhat celní přirážce ve výši 25 procent. Na své sociální síti Truth Social to oznámil americký prezident Donald Trump s tím, že toto nařízení je konečné a nezvratné. Íránem zmítají protivládní demonstrace, při nichž podle aktivistů od přelomu roku zahynuly stovky lidí. Trump nevylučuje, že Spojené státy proti Teheránu zasáhnou.
13. 1. 2026Aktualizováno13. 1. 2026

Zastrašování, řekl šéf Fedu o svém vyšetřování

Americké ministerstvo spravedlnosti začalo vyšetřovat šéfa centrální banky (Fed) Jeroma Powella. Administrativa prezidenta Donalda Trumpa mu pohrozila obviněním za loňské výroky před Kongresem ohledně projektu renovace budov centrální banky, oznámil v neděli večer Powell. Vyšetřování označil za záminku. Trump si totiž přeje výrazně nižší úrokové sazby a Powella opakovaně kritizoval, že to nezajistil. Současný ministr financí Scott Bessent podle zdrojů serveru Axios prezidenta varoval, že vyšetřování vyvolává chaos a mohlo by mít negativní vliv na finanční trhy.
12. 1. 2026Aktualizováno12. 1. 2026

Před 35 lety dorazila do obchodů šoková terapie cenami

V lednu 1991 zažili lidé v obchodech šok. Po liberalizaci cen – s cílem přejít ze socialistického plánování na tržní hospodářství – se cenovky zboží v obchodech výrazně zvýšily. Citelné to bylo zejména u základních potravin. Ve státních kamenných obchodech, ještě nezprivatizovaných, se skokově zdražovalo. Prodej kupříkladu mléka či másla pak „v odvetě zákazníků" klesal natolik, že producenti museli zastavovat linky. Výrobci i soukromí obchodníci však reagovali na přemrštěné ceny rychle. Pivo, mléko nebo máslo se začalo prodávat například na ulici z nákladních aut za výrazně nižší ceny než u konkurence v prodejně. Lidé se tak rychle naučili, že skončil čas jednotných cen a také to, že se vyplatí hledat v dostupném okolí nejvýhodnější ceny. A to se jim hodí dodnes.
12. 1. 2026
Načítání...