Praha - Dlouhodobá nemoc může způsobit dost podstatný výpadek příjmů. Rodina je navyklá na jejich určitou výši, platí například hypotéku nebo leasing a déletrvající ztráta části peněz může stabilitu rodinného rozpočtu výrazně ohrozit. Ve společnosti přetrvává stále mýtus o tom, že když člověk pobírá nemocenskou, nemůže si přivydělat, tak to ale ve skutečnosti není.
Představme si středoškolského učitele. Objeví se u něj potíže s hlasivkami, musí na operaci a následuje několikaměsíční rekonvalescence, kdy hlasivky nesmí namáhat. Z hlediska vykonávání povolání učitele je práce neschopným a bude pobírat po celou dobu svého léčení nemocenské dávky. Lékař mu předepíše určitý režim, který musí dodržovat, jinak by o nemocenskou přišel (např. režim vycházek). Nicméně léčícímu se učiteli s hlasivkami nemusí v léčbě být na překážku pracovat na počítači – například proto může sepsat s nakladatelstvím smlouvu o dílo s tím, že napíše středoškolskou učebnici, popř. se domluví s některým z pedagogických časopisů, že bude pro něj psát články. Takovýchto možností je celá řada a pravidlo je zřejmé – náš učitel nesmí překročit lékařem stanovené podmínky rekonvalescence, pak může pobírat nemocenskou u jednoho zaměstnavatele a mzdu u jiného.
Nemocný musí zajistit například funkčnost zvonku
Ještě k léčebnému režimu – náš učitel a obecně zaměstnanec na nemocenské je povinen jej dodržovat. Režim mu předepíše ošetřující lékař. Pro případnou kontrolu musí být vždy vyplněno místo pobytu nemocného – nemusí se přitom jednat o místo trvalého pobytu. Nemocný se například rozhodne, že se bude léčit na chatě. Zároveň ale musí zřetelně označit zvonek, na který má kontrolor zvonit a musí zajistit jeho funkčnost. Stejná situace platí i pro podnájemníky – musí např. uvést, že kontrolor má zvonit na zvonek nadepsaný jménem Novák, u kterého jako podnájemník bydlí.
V době, kdy hradí nemocenskou zaměstnavatel, může (ale nemusí) využít svého práva zkontrolovat nemocného zaměstnance. Zde je nutno uvést několik upřesnění: zaměstnavatel je oprávněn zkontrolovat pouze to, zda se zaměstnanec zdržuje v místě, které uvedl ošetřujícímu lékaři, není ale vůbec oprávněn kontrolovat, zda dodržuje léčebný režim. Jinými slovy to znamená, že zaměstnavateli není nic do toho, zda nemocný, kterému je lékařem zamezeno fyzicky pracovat, například vytírá podlahu, popř. pracuje na zahradě.
Za hrubé porušení léčebného režimu může následovat výpověď
Pokud se zaměstnanec na určeném místě v době kontroly zaměstnavatele nebude zdržovat, může dojít buď ke krácení nemocenské, nebo dokonce také k tomu, že zaměstnavatel dá takovému zaměstnanci výpověď pro hrubé porušení léčebného režimu. Výpověď může dát jen do jednoho měsíce od zjištění porušení (nejpozději ale po jednom roce od doby, kdy k samotnému porušení došlo). Zároveň také platí, že pokud se rozhodne zaměstnance propustit, nemůže současně krátit nemocenskou. Za tento typ výpovědi zaměstnanci také nebude příslušet žádné odstupné.
Hrubé porušení léčebného režimu není zákonem přesně specifikováno, nicméně se má zato, že se jedná o vykonávání stejného (nebo podobného) typu práce u jiného zaměstnavatele, trávení dovolené, návštěva diskotéky atd.
Kontrolor může zazvonit i na ženu na rizikovém těhotenství
Rozšířeným mýtem je také to, že kontroly nechodí na ženy, které jsou kvůli tzv. rizikovému těhotenství na nemocenské. I zde doktor zpravidla vypíše určitý počet hodin vycházek, jež musí být dodržovány. Těhotné ženy od ledna 2012 nemohou počítat s neomezenými vycházkami, vycházky by neměly například vůbec být udělovány mezi 19 hodinou večer a 7 hodinou ráno a i přes den by měly být omezené. Je to nutné chápat v tom smyslu, že rizikové těhotenství staví ženu v jistém smyslu do postavení pacienta – v tom spočívá ona rizikovost.
Ženy by ale měly vědět, že pokud sice nejsou schopny vykonávat své povolání, protože otěhotněly (např. noční směny atd.), nicméně nemají žádné zdravotní obtíže spojené s těhotenstvím, tak je nesmyslné odcházet na nemocenskou, během níž bude žena pobírat jen zhruba 60 procent předchozí mzdy a bude muset plnit nařízení ošetřujícího lékaře (léčebný režim). Zaměstnavatel totiž takovou ženu musí přeřadit na jinou pracovní pozici (a vyplácet stejnou mzdu) a dokonce, kdyby takovou pozicí vůbec nedisponoval, musí mzdu v nezmenšené míře stejně dorovnávat. Podstatné je, že ani pro zaměstnavatele toto není zátěží, protože existuje speciální dávka, která nese název vyrovnávací příspěvek v těhotenství a mateřství. Ženy se proto nemusí bát, že by se tím rozkmotřily se svým zaměstnavatelem.
