Německo v odvetě za ruskou invazi na Ukrajinu podporuje možnost společného embarga Evropské unie na dovoz ropy z Ruska, prohlásila německá ministryně zahraničí Annalena Baerbocková. Tamní šéf hospodářského resortu Robert Habeck před týdnem řekl, že Německo by se již nyní dokázalo bez ruské ropy obejít. Podle českého ministra průmyslu Jozefa Síkely (za STAN) by bylo Česko ochotno podpořit ukončení dovozu ruské ropy do konce letošního roku za určitých okolností. Naopak Maďarsko v pondělí zopakovalo, že jakékoliv unijní embargo na dovoz ropy a plynu z Ruska nepodporuje.
Německo podporuje unijní embargo na ruskou ropu. Maďarsko je proti, Česko má podmínky
On-line přenos
Rusko-ukrajinská válka (květen 2022)
- 6:47
Ukrajinské město Apostolove, které leží sedmatřicet kilometrů od města Kryvyj Rih, zasáhly ruské rakety. Starosta města Andrej Osa oznámil, že o život přišli čtyři lidé a jeden byl zraněn, píše ukrajinský server The Kyiv Independent.
- 5:54
Ukrajinský voják v zákopech na donbaské frontě.
Ukrajinský voják v zákopech na donbaské frontě, Autor: Gleb Garanich, Zdroj: Reuters - 5:49
Výkonný ředitel Agentury Evropské unie pro bezpečnost letectví Patrik Ky prohlásil, že se velmi obává o bezpečí na Západě vyrobených letounů, pokud budou v Rusku létat bez přístupu k náhradním dílům a řádné údržbě. Rusko nemá kvůli sankcím za invazi na Ukrajinu k servisu a náhradním dílům přístup.
„V Evropské unii podporujeme to, abychom se v šestém sankčním balíku EU společně rozhodli pro zastavení (dovozu ruské, pozn. red.) ropy,“ řekla Baerbocková. Zdůraznila, že přípravy na provoz bez ruské ropy již běží. Dodala, že odvolávání sankcí proti Moskvě bude myslitelné teprve po úplném stažení ruských vojáků z Ukrajiny.
Německý ministr hospodářství Robert Habeck minulé úterý prohlásil, že možné zastavení dodávek by už pro stát nebylo katastrofou, neboť podíl této ropy na německé potřebě se během několika týdnů podařilo snížit z pětatřiceti na dvanáct procent. Habeck nicméně upozornil, že zřeknutí se těchto dodávek by mohlo vést ke zdražování.
Na svém odmítavém postoji k embargu ale dál trvá Maďarsko. „Postoj Maďarska ohledně jakéhokoliv embarga na ropu a plyn se nezměnil: my to nepodporujeme,“ sdělil na dotaz agentury Reuters mluvčí maďarské vlády Zoltán Kovács.
To, že unijní země nemají na embargo stejný názor, v pondělí na tiskové konferenci uznal i německý ministr hospodářství. „Ostatní státy se ještě nepřiblížily nezávislosti na ruské ropě jako Německo, to musíme respektovat,“ řekl Habeck. Berlín tak podle něj nechce u spojenců v unii způsobit ekonomickou katastrofu. „Zda embargo bude, to nevím,“ podotkl.
Habeck dodal, že embargo by mohlo vést ke globálnímu zvýšení cen ropy, ze kterého by v konečném důsledku mohl těžit ruský prezident Vladimir Putin.
Unijní státy budou tento týden projednávat návrh šestého souboru protiruských sankcí, jehož zásadní součástí je právě ropné embargo. Zveřejnit by jej šéfka Komise Ursula von der Leyenová mohla v úterý. Podle diplomatických zdrojů by návrh měl počítat s ukončením dovozu ruské ropy do konce roku.
Jeden z unijních činitelů v pondělí sdělil, že navržený systém může obsahovat výjimky pro dvě země nejvíce závislé na ruské ropě, tedy Maďarsko a Slovensko. Sedmadvacítka musí sankce schválit jednomyslně a ústupky mají Budapešť a Bratislavu přesvědčit k podpoře nového balíku.
Události: EU hledá náhradu za ruské suroviny (zdroj: ČT)
Jednání ministrů EU
Tématem zůstává i plyn. Způsob, jak zajistit jeho dostatek i při omezených dodávkách z Ruska, v pondělí hledali ministři energetiky zemí Evropské unie. Hovořili o tom, jak se s omezeným přísunem plynu vypořádat v příštích týdnech a měsících.
Jednání se týkala i otázky, jak mohou firmy dále odebírat ruský plyn a zároveň neporušovat protiruské sankce. Proti závazným společně přijatým postihům by se podle Bruselu provinily, pokud by přistoupily na rublové platby, které Moskva žádá od celé Unie.
Tématem mimořádné bruselské schůzky byla i strategie zaměřená na naplnění zásobníků před zimní topnou sezónou v době nejisté perspektivy energetických obchodů s Moskvou. Ministři měli také vyjádřit názory svých vlád na možné ukončení odběru ruské ropy.
Česko podle ministra průmyslu a obchodu Jozefa Síkely (za STAN) nadále hodlá za plyn platit v eurech, což mu však usnadňuje fakt, že většinu plynu nakupuje na západoevropských burzách. Jedinou českou firmou, která nakupuje plyn přímo v Rusku, je ČEZ, který podle ministra stále platí v eurech.
Rusko se minulý týden rozhodlo přestat dodávat plyn do Polska a Bulharska, protože tamní energetické firmy odmítly přistoupit na požadavek prezidenta Vladimira Putina platit za klíčový zdroj energie v rublech. EU podle Ursuly von der Leyenové s tímto scénářem počítala a obě země začaly dostávat plyn od svých sousedů.
Zelenskyj: Ukrajina může přijít o desítky milionů tun obilí
Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj v pořadu australské televize 60 Minutes v pondělí varoval, že Ukrajina může kvůli ruské blokádě černomořských přístavů přijít o desítky milionů tun obilí, což by vyvolalo potravinovou krizi v Evropě, Asii a v Africe. „Rusko nenechává lodě připlouvat ani odplouvat, má Černé moře pod kontrolou,“ uvedl. „Chce zcela zablokovat ekonomiku naší země.“
Ministerstvo zemědělství podle agentury Reuters později uvedlo, že Ukrajina formálně uzavřela čtyři přístavy v Černém a v Azovském moři, které obsadili Rusové – Mariupol, Berďansk, Skadovsk a Cherson. Zavřeny zůstanou, dokud nad nimi ukrajinské úřady znovu nepřevezmou kontrolu. „Přijetí tohoto opatření je způsobeno nemožností obsluhovat lodě a cestující, provádět nákladní, přepravní a další související ekonomické činnosti, které by zajistily odpovídající úroveň bezpečnosti plavby,“ sdělil úřad.
Ukrajina je významným vývozcem obilí a dalších potravinářských produktů, podílí se i na vývozu kovů. Černé moře představuje klíčovou tepnu pro dopravu obilí a dalších komodit.