Nejvyšší kontrolní úřad: Stát neví, které podniky si chce nechat a které prodat

Nahrávám video

Česká republika stále nemá ucelenou vlastnickou politiku – takový je verdikt Nejvyššího kontrolního úřadu (NKÚ) po prověrce 31 podniků v hodnotě 106 miliard korun. Jinými slovy stát stále tápe v tom, v jakých firmách si chce nechat majetkový podíl a ve kterých se ho chce naopak zbavit. Úřad také tvrdí, že ministerstva nemohou řídit své zástupce v těchto firmách a nedostatky jsou také v odměňování manažerů podniků.

Kontroloři se zaměřili na to, jak si vedla ministerstva financí, průmyslu a obchodu a zemědělství jakožto akcionáři v obchodních společnostech s majetkovou účastí státu v letech 2013 až 2015.

Ministerstvo financí některé závěry NKÚ zpochybnilo, protože výkon akcionářských práv se podle mluvčího Michala Žurovce zásadně zlepšil s loňským nástupem nového vedení ministerstva. Návrh Strategie vlastnické politiky státu pošle ministerstvo do meziresortního připomínkového řízení do konce roku. Resort rovněž uvedl, že už vládě předložil záměr zákona o výběru osob do řídících a dozorčích orgánů firem s majetkovou účastí státu.

Jak je to se zástupci státu?

Kontrolu nad zástupci v obchodních společnostech mají ministerstva podle NKÚ jen při jejich výběru, kdy hodnotí kandidátovy zkušenosti a odbornou způsobilost. Pak už je jen na vybraných zástupcích, jak budou zájmy státu prosazovat, tvrdí kontrolní úřad. Například ministerstvo financí se při výběru řídí jen velmi obecnými kritérii a pro odvolávání svých zástupců ve firmách nemá vůbec žádná kritéria, uvedl NKÚ.

Dokument o vlastnické politice státu ale chybí, a to navzdory tomu, že úkol vypracovat vlastnickou politiku státu zadala vláda příslušným ministrům už v roce 2012. Termín jejího dokončení byl už několikrát odložen.
Nejvyšší kontrolní úřad

Podle NKÚ je také nevyvážené, jak zákon upravuje jmenování toho, kdo má právo jednat za stát. Vláda tak písemně pověřila k výkonu práv státu zaměstnance ministerstva jen u dvou z 31 společností. U ostatních firem o pověření rozhodoval jen ministr. „Chybí také pravidla, která by stanovila postup státu v případech, kdy jeho práva v obchodní společnosti vykonává několik ministerstev,“ uvedl úřad.

obrázek
Zdroj: ČT24

Ministerstvo financí tvrdí, že hned po nástupu Andreje Babiše (ANO) provedlo razantní depolitizaci a profesionalizaci dozorčích rad. „Všechny dozorčí rady i představenstva společností v portfoliu ministerstva financí jsou výrazně štíhlejší, díky čemuž pracují mnohem efektivněji a byly uspořeny prostředky v řádech milionů korun,“ uvedl mluvčí Žurovec.

Výtky směrem k chybějící kontrole státu nad svými zástupci ve firmách odmítlo ministerstvo financí poukazem na zákon, podle nějž není nikdo oprávněn udělovat pokyny dozorčí radě. Její členové musí jednat s péčí řádného hospodáře a tím jednají i v zájmu státu jako
vlastníka, míní MF.

A druhá věc jsou odměny

  • Státní podniky Lesy České republiky (Lesy ČR) a Budějovický Budvar v letošním roce převedou do státní kasy 8,7 miliardy korun.
  • V loňském roce poslaly firmy do státního rozpočtu o 1,4 miliardy korun méně.
  • Z pivovaru má jít do rozpočtu půl miliardy korun, loni poslal podnik o 300 milionů korun víc, Lesy ČR letos odvedou do státního rozpočtu 8,2 miliardy korun.

Pro odměňování vedoucích zaměstnanců a členů orgánů společností přijala vláda v roce 2010 zásady - ty ale z kontrolovaných resortů v plné míře převzalo jen ministerstvo průmyslu a obchodu. Ministerstvo financí je podle NKÚ do svých předpisů zahrnulo jen částečně, a odměňování se tak nemuselo vázat na to, jestli činnost společnosti odpovídala jejím strategickým cílům nebo zájmům státu.

U smluv některých manažerů stát nestanovil maximální celkový roční příjem, podle zásad odměňování to přitom udělat měl. Třeba ministerstvo financí z 22 smluv schválilo 14, ve kterých maximální výše odměny určena nebyla. V 15 smlouvách zase chyběla povinná variabilní platová složka vázaná na plnění dlouhodobějších cílů společnosti. Tato složka přitom měla činit minimálně 30 procent z maximálního ročního příjmu.

Podle ministerstva financí byly všechny kritizované smlouvy uzavřeny v období předchozích dvou vedení úřadu. Nové smlouvy už byly uzavírány tak, aby odpovídaly zásadám odměňování, které byly letos v červnu aktualizovány, uvedl Žurovec. Aktualizované zásady také podle něj uplatňují variabilní složku platu jen u firem, u kterýh lze významné strategické cíle stanovit.

NKÚ upozornil na to, že nyní nemá pravomoc k prověření hospodaření těchto firem a odměňování členů jejich představenstev a dozorčích rad.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Ekonomika

VideoPlatební karty vlastní stále mladší děti

Platebními kartami disponují v tuzemsku stále mladší děti. Momentálně je rodiče nejčastěji pořizují svým potomkům ve věku jedenácti let. Většina finančních ústavů ale umožňuje vydání už od osmi let. Z údajů bank vyplývá, že děti vlastní kartou platí nejčastěji jídlo, hračky či on-line hry. Nastavení účtu umožňuje, aby rodiče měli útraty potomků pod kontrolou.
před 7 hhodinami

Zvýšení některých daní se nevyhneme, řekla Schillerová

Ministryně financí Alena Schillerová (ANO) v Nedělní debatě ČT připustila, že vláda bude muset zvednout daně. Týkat by se to mohlo například daně spotřební nebo rafinérské. Podle bývalého ministra financí Zbyňka Stanjury (ODS) by zvýšení některých daní nepřineslo zásadní úsporu. Schillerová také uvedla, že kabinet zvažuje regulaci cen energií. Debatu moderoval Lukáš Dolanský.
včeraAktualizovánovčera v 15:11‌‌

VideoHosté Událostí, komentářů z ekonomiky probrali možnosti zlepšení stavu veřejných financí

Stát má příští rok hospodařit se schodkem 386 miliard korun. Před vysokými deficity ale varuje Národní rozpočtová rada. Podle ní veřejné finance nejsou udržitelné a Česku hrozí, že už v roce 2034 narazí na dluhovou brzdu. Vládou představený plán na konsolidaci veřejných financí v nadcházejících letech není podle ekonoma z centra veřejných financí Jana Pavla zcela důvěryhodný. Uvedl to v Událostech, komentářích z ekonomiky moderovaných Jakubem Musilem a Hanou Vorlíčkovou. Vedoucí daní a sociální politiky z PAQ Research Petr Vilím míní, že existuje prostor například pro zvýšení daní. „Musíme přistoupit k mixu opatření – jednak pokračovat v investicích do technologického zázemí finanční správy, druhá věc je pokoušet se zavírat mezery v daňových zákonech,“ sdělila generální ředitelka Finanční správy ČR Simona Hornochová.
včera v 10:05‌‌

VideoDůchodový účet je po letech v plusu

Za prvních osm měsíců letošního roku skončilo hospodaření důchodového systému v přebytku zhruba 900 milionů korun. Příjmy z pojistného tak převýšily celkové výdaje, včetně nákladů na správu. Do kladných čísel se systém dostal poprvé od roku 2019. V následujících letech pak pravidelně vykazoval schodky, často velmi výrazné. Třeba na konci roku 2023 hospodaření skončilo propadem do hlubokého deficitu téměř třiasedmdesáti miliard. Penzisté si však od nového roku polepší v průměru zhruba o tři sta korun. Vláda jim chce vyplatit také jednorázový dvoutisícový příspěvek a připravuje i další úpravy. Opozice má proto obavy, že příznivý vývoj na důchodovém účtu nebude trvat dlouho.
26. 9. 2026‌‌

Česko zaostává za doporučenou rezervou ropy a paliv. V plánu jsou nové nádrže

Stát má nyní zásoby ropy a pohonných hmot na 85 a půl dne, Evropská unie přitom doporučuje rezervu alespoň na 90 dnů. Stát ale nemá k dispozici žádné volné zásobníky na ropu. Plánuje proto výstavbu dalších nádrží, v nichž by se skladovala nafta a benzin.
26. 9. 2026‌‌

Čína a USA se dohodly na snížení cel a dialogu o AI, uvedl Peking

Čína a Spojené státy se dohodly na snížení vzájemných cel v hodnotě 30 miliard dolarů (641,5 miliardy korun) a na zahájení dialogu o umělé inteligenci (AI). Obě opatření jsou součástí osmibodové dohody, kterou obě strany uzavřely při třídenní návštěvě čínského prezidenta Si Ťin-pchinga ve Washingtonu, oznámilo podle agentury Reuters čínské ministerstvo zahraničí.
26. 9. 2026‌‌

Polsko zaznamenává nejrychlejší globální růst počtu superbohatých lidí, ukazuje report

Počet lidí v Polsku, jejichž jmění přesahuje 30 milionů dolarů (zhruba 644 milionů korun), vzrostl v letech 2021 až 2026 přibližně o 109 procent, což představuje nejrychlejší nárůst ze všech zemí, které analyzovala agentura Bloomberg.
25. 9. 2026‌‌

VideoCeny paliv se blíží rekordním hodnotám. Budou zdražovat dál, míní analytici

Ceny pohonných hmot dál rostou. Benzin stojí průměrných 45,91 koruny, nafta zase 49,52 koruny, což je jen pět haléřů pod rekordem z března 2022. Podle analytiků přitom mohou pohonné hmoty v nejbližších dnech dál zdražovat. Za prudkým růstem cen je eskalace blízkovýchodního konfliktu, snížení kapacit rafinerií a nejistota na trzích. Současné vysoké ceny paliv se postupně propisují nejen do rozpočtů firem, ale taky domácností. Vláda tak od října obnoví regulaci jejich cen a sníží spotřební daň z nafty na evropské minimum. Začne taky uplatňovat mimořádnou daň vůči rafineriím. Opatření kvůli drahým palivům chystají i některé okolní státy.
24. 9. 2026‌‌

Evropský pohled

ČT24 každý den vybírá z obsahu publikovaného evropskými veřejnými médii, členy Eurovize.