Praha – Kvůli obnovitelným zdrojům v Německu čelila tuzemská elektrická soustava v loňském roce většímu zatížení než obvykle. Podle generálního ředitele provozovatele soustavy ČEPS Vladimíra Tošovského by proto Česko mohlo na hranicích instalovat transformátory, které budou náhlé toky energie omezovat. Instalace takových zařízení by ale stála kolem dvou miliard korun, které by spotřebitelé museli zaplatit v cenách elektřiny.
Nápor Německa na českou síť mají vyřešit transformátory
Přenosová síť čelila největšímu náporu od 25. listopadu do 16. prosince. Ke kritickým stavům kromě nárazového výkonu větrných parků na severu Německa přispěl loni také výrazný nárůst instalovaného výkonu německých fotovoltaických elektráren. V letošním roce by měl instalovaný výkon německých větrných a solárních elektráren dosáhnout zhruba 55 tisíc megawattů. V roce 2010 to bylo zhruba 42 tisíc megawattů.
ČEPS byl loni nucen v některých situacích zvládnout přenos až 3 500 megawattů elektrického výkonu, přitom obvyklá hodnota se pohybuje kolem tisíce megawattů. Problémy s přenosem energie také způsobilo odstavení osmi jaderných elektráren na severu a jihu Německa. Přenosovou soustavu zatížilo rovněž intenzivní přeshraniční obchodování s elektřinou. Dalším faktorem byl nedostatek vody ve vodních elektrárnách na Balkáně, čímž se zvýšil dovoz elektřiny přes ČR do této oblasti.
Transformátory přinesou mírné zdražení elektřiny
Instalace transformátorů na hranicích s Německem je podle Tošovského pro omezení přenosu elektřiny až krajním řešením. ČEPS se s německými kolegy snaží smluvně dohodnout na dodržování podmínek bezpečného provozu soustav. Zároveň v příštích letech plánuje ČEPS do modernizace soustavy investovat miliardy korun. „Chceme ten problém vyřešit kombinací několika opatření,“ dodal šéf ČEPSu. Podle něj by se případná instalace transformátorů neprojevila v cenách elektřiny dramaticky. Poplatek za přenos tvoří kolem čtyř procent konečné ceny. „Dohlížel by na to Energetický regulační úřad,“ doplnil.
Transformátor
V současnosti už podobná zařízení na regulaci přeshraničních toků elektřiny provozuje Rakousko a jejich zavedení zvažuje také Polsko. Podle Tošovského ale situaci nevyřeší instalace transformátorů ve všech okolních zemích. Toky elektřiny by pak byly omezovány příliš.
Ve spolupráci s provozovateli sousedních přenosových soustav se ČEPS snaží dopředu identifikovat kritické situace, kdy soustava bývá nadměrně zatížena. „Do budoucna ale přesto hrozí opakování takových situací, a proto je nutné urychlené posilování přenosových soustav v regionu,“ řekl Tošovský. Náhlá zatížení soustavy v poslední době trvají déle, a proto je větší riziko blackoutu. Letos ČEPS to modernizace soustavy investuje kolem 3,5 miliardy.
Co když blackout přece jen přijde?
Výpadek elektrické sítě mohou způsobit výkyvy, kdy přenosovou soustavou náhle prochází příliš mnoho energie. Tuto situaci vyvolává hlavně elektřina z obnovitelných zdrojů, a to i z ciziny, což se těžko reguluje. „Bohužel nebezpečí blackoutu nemůžeme zcela vyloučit. Je to shoda nepříznivých náhod, nepříznivých skutečností,“ říká výkonný ředitel a člen představenstva ČEPSu Miroslav Vrba. „Vážnou poruchu, která bude mít za následek bezproudí, nelze vyloučit,“ dodává poradce agentury ENA Jiří Gavor.
Blackoutu bylo Česko v minulosti už velmi blízko. Naposledy na konci loňského roku. Aby se Česko neponořilo do energetické tmy, je zapotřebí energetickou přenosovou síť posílit. Do roku 2023 by mělo být vynaloženo, a to nejen kvůli nebezpečí blackoutu, asi 63 miliard korun. Zatím největší blackout v historii uvalil v roce 1999 do tmy Brazílii. Tehdy bylo bez proudu skoro 100 milionů lidí.
GALERIE
videogallery_192571