Praha – Na počítačové piráty má mnohem důkladněji dohlížet Národní bezpečnostní úřad. Připravuje nový zákon o kybernetické bezpečnosti. Do dneška se k návrhu mohla vyjádřit i veřejnost. Odborníci ale už zákon kritizují s tím, že bezpečnostnímu úřadu dává do ruky příliš velké pravomoci. Návrh zákona by mělo NBÚ předložit vládě do konce března, platit by mohl od roku 2015.
V Česku by mělo vzniknout Národní centrum kybernetické bezpečnosti. Nad bezpečností na českém internetu by mělo dohlížet 34 špičkových odborníků. V případě vysokého ohrožení, když premiér vyhlásí stav kybernetického nebezpečí, budou dokonce moct světovou síť v tuzemsku odpojit. Dušan Navrátil, ředitel NBÚ, který bude nad novým centrem dohlížet, však uklidňuje, že nikdy by se nevypínal internet celý. „Vypínal by se lokálně či místně,“ dodal.
Systém české kybernetické bezpečnosti navržený v zákoně má však podle odborníků slabiny. Například v případě hackerského útoku se nejdřív musí mezi sebou dohodnout tři úřady, jak na něj budou reagovat. „Je nutné si uvědomit, že aby byl kybernetický útok úspěšný, trvá v průměru tak deset minut. Potom se jeho charakter změní,“ upozornil Václav Jirkovský z Ústavu bezpečnostních technologií při ČVUT. Komunikace tří úřadů mezi sebou podle něj odpověď na ohrožení zásadně zpomalí.
Návrh zákona rovněž jasně neříká, co vlastně znemená kybernetický útok, předpis pouze obecně popisuje kybernetickou událost. Tím pádem není nikde zaručeno, že úřad pro kyberbezpečnost nebude sledovat i počítače obyčejných lidí. „Riziko do určité míry spočívá v tom, že vymezení bude na NBÚ. Ten pak bude moci velmi široce stanovit, co je a co není kybernetickým útokem,“ podotkl právník Stanislav Servus.
Podle Navrátila bude kybernetický útok definován až ve speciální vyhlášce. „Bude to mnohem variabilnější, protože mohou nastat nové kybernetické útoky, které by nebyly definovány v zákoně. Potom by byl velký problém změnit zákon,“ vysvětlil. Vyhláška by podle něj měla být připravena až v době, kdy se bude schvalovat nový kybernetický zákon.
