Mýtné letos vyneslo 8,7 miliardy korun, stát se přesto bojí výpadku příjmu

Praha - Stát letos vybral na mýtu rekordní částku osm miliard a sedm set milionů korun. To je o šest set milionů víc než loni. Může za to především lednové zdražení sazeb. Nejvíce se na výběrech mýta podílejí tuzemští dopravci, jejichž podíl činí přibližně padesát sedm procent. Na dalších místech se umisťují slovenští, polští, maďarští nebo rumunští řidiči. Celkem už mýto od roku 2007 vyneslo přes 40 miliard korun.

Každou minutu vydělají mýtné brány šestnáct tisíc korun. Každý den pak třiadvacet milionů.  Díky tomu mohou každé tři týdny ŘSD postavit dva kilometry dálnic. Stroj na peníze tak sice pracuje pomalu, ale nepřetržitě.

Za šest let se výnosy z mýta zvýšily o víc než polovinu. Může za to dvojí zdražení a také rozšíření sítě silnic, na kterých se poplatek vybírá. Jenže teď hrozí, že se tento stroj na peníze zasekne. Od Nového roku se totiž sazby zvedat nebudou. Ministerstvo dopravy přitom počítá, že příští rok vybere na mýtu ještě o miliardu víc, tedy devět a půl miliardy korun. Ministerstvo proto už teď hledá možnosti, jak zajistit vyšší výběr mýta alespoň pro rok 2014. Jenže dopravci mají v ruce dohodu, že se v příštích dvou letech mýto zdražovat nebude.

Martin Felix, mluvčí, ČESMAD Bohemia:

„Dohodu s námi podepsal ministr Bárta a současná vláda, která je stále u moci, ji vzala na vědomí. Takže je to samozřejmě závazek celé vlády. Ne jenom nějakého ministra. Dohody nepřestávají platit, když se ministr vymění.“

Přesto je ve hře podle ministerstva například zpoplatnění silnic první třídy pro nákladní auta pomocí papírových známek. Spekuluje se také o zdražení mýta pro kamiony třídy Euro 5, u kterých se kvůli ekologičtějším motorům mýto v posledních dvou letech nezvyšovalo. Pokud se ale nepodaří zdražení mýta s dopravci domluvit, budou ministerstvu v příštích dvou letech v rozpočtu chybět 2,5 miliardy korun.

Nahrávám video

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Ekonomika

K návrhu upravujícímu zákon o střetu zájmů vláda zaujala neutrální stanovisko

Ministr spravedlnosti Jeroným Tejc (za ANO) po jednání vlády na dotaz novinářů uvedl, že vláda zaujala neutrální stanovisko k poslaneckému návrhu upravující pravidla zákona o střetu zájmů a vyslovila asi deset bodů, kde se domnívá, že by zákon bylo dobré upravit nebo případně jinak nastavit. Dále vláda jednala o regulaci cen benzinu a nafty, dálničních známkách či českém pavilonu Expo 2025 v Ósace.
před 35 mminutami

Komora stále čeká letošní růst ekonomiky přes dvě procenta

Česká ekonomika letos podle Hospodářské komory vzroste o 2,1 procenta, tedy o 0,2 procentního bodu méně, než očekávala v poslední predikci loni v listopadu. Aktualizace makroekonomické prognózy reaguje zejména na dopady konfliktu na Blízkém východě, uvedli zástupci v pondělí na brífinku.
před 2 hhodinami

Vlny veder představují velký problém pro evropské ekonomiky

Stoupající rtuť teploměru neznamená zátěž jen pro lidské zdraví. Svou daň si vybírá i na ekonomice, protože produktivita klesá a růst se zpomaluje, což představuje další problém pro Evropu, která se potýká s vysokými cenami energií, napsala agentura AFP.
před 6 hhodinami

Výrazná regulace kryptoměn v EU se blíží, dotkne se i tuzemských investorů

Od července skončí v zemích Evropské unie (EU) stovky firem obchodujících s kryptoměnami. Fungovat budou moct jen ty, které získaly speciální licenci. Dotkne se to i investorů z tuzemska. Ti o peníze nepřijdou, musí s nimi ale jinam.
před 10 hhodinami

V Rusku je nejhorší palivová krize za desítky let. Problémy potvrdil i Putin

Ukrajinské drony v neděli ráno znovu zasáhly rafinerii ve Slavjansku na Kubáni na jihu Ruska. Právě útoky na ropnou infrastrukturu způsobily v zemi agresora palivovou krizi, a to největší od začátku 90. let. Některé benzinové stanice už nemají co prodávat, jinde lze koupit jen omezené množství paliva za vyšší ceny. Rusové na něj musí čekat v dlouhých frontách. Problémy v neděli přiznal i vládce Ruska Vladimir Putin.
před 20 hhodinami

VideoHosté Událostí, komentářů z ekonomiky probrali zvýšení úrokové sazby či ČEZ

Bankovní rada České národní banky (ČNB) v minulém týdnu poprvé po čtyřech letech zvýšila základní úrokovou sazbu. O rozhodování v době nejisté domácí i globální politiky hovořila v Událostech, komentářích viceguvernérka ČNB Eva Zamrazilová. Pořad se věnoval také výzvě ekonomů premiéru Andreji Babišovi (ANO), aby přehodnotil plánované zestátnění části skupiny ČEZ. Debata se týkala i návratu hotovosti do běžného užívání, za čímž stojí i obavy z kyberútoků. Pozvání do pořadu přijal Filip Philippe Aghion – ekonom a nositel Nobelovy ceny za ekonomii. Diskuzí provázely Nina Ortová a Kristina Nováková.
včera v 14:03

Češi mají na summitu NATO ujišťovat, že dají na obranu dvě procenta HDP už letos

Česká delegace na červencovém summitu NATO v Ankaře potvrdí, že bude postupně do roku 2035 vydávat na vojenské výdaje 3,5 procenta hrubého domácího produktu. Vyplývá to z mandátu pro členy delegace, který v pondělí schválila vláda a který se podařilo České televizi získat. Tuzemští zástupci také mají na summitu zahraniční partnery ujišťovat, že náš stát bude už letos vydávat na přímé obranné výdaje dvě procenta HDP.
27. 6. 2026

Trump pohrozil stoprocentním clem zemím, které zavedou daň z digitálních služeb

Americký prezident Donald Trump v pátek pohrozil, že uvalí stoprocentní clo na veškeré zboží ze zemí, které zavedou daň z digitálních služeb na firmy ze Spojených států. Nové clo by nahradilo veškeré obchodní smlouvy s USA, napsal Trump v příspěvku na své sociální síti Truth Social. Upozornil, že o zavedení daně jedná řada evropských zemí. Opatření namířená proti členským státům EU, o kterých Trump hovoří, mluvčí Evropské komise Olof Gill považuje za jednostranná a neodůvodněná.
26. 6. 2026Aktualizováno26. 6. 2026

Evropský pohled