Ministerstvo financí chce zavést jednotnou daň z příjmů

Praha - Ministerstvo financí chce zrušit superhrubou mzdu a zavést jednotnou daň ze všech příjmů. Podle Mladé fronty Dnes (MfD) s tím počítá pracovní návrh daňových změn. Pokud by v této podobě prošel vládou i parlamentem, zdaňovala by se jen mzda hrubá přibližně dvaceti procenty a veškeré příjmy by se přiznávaly na jednom formuláři. Novely by podle listu mohly začít platit nejdřív za dva roky.

Konec superhrubé mzdy či jednotná sazba daně na všechny druhy příjmů. Takové daňové změny chystá ministerstvo financí podle pracovního návrhu, který má MfD k dispozici. Sblížit se mají i základy pro výpočet daní a pro sociální a zdravotní pojištění. Platit se má vše na jednom místě, ne na třech jako dnes. Pokud návrh schválí vláda a parlament, může začít platit od roku 2013.

Návrh daňové reformy počítá se zavedením zaměstnaneckých paušálů a se zrušením některých výjimek – například stravenek a režijních jízdenek. Podle informací MF Dnes by si každý zaměstnanec mohl od základu daně odečíst pět procent z průměrné mzdy jako paušální měsíční výdaj. To nyní představuje 1 200 korun. Při uvažované dvacetiprocentní sazbě by tak ve výsledku zaměstnanec ušetřil 240 korun měsíčně.

Slevy na dani na pracovníka, vyživovanou manželku, děti či pro studenty by měly zůstat. Nově by se měla zavést sleva na „podporu bydlení“ pro všechny, kdo platí za bydlení, a nahradit tak daňové úlevy pro hypotékaře.

Přesné sazby daně, pojistného a výši slev na dani experti ministerstva propočítají až nakonec. Státní rozpočet nesmí přijít zkrátka. Podle jednoho ze zasvěcených úředníků není cílem zákona celkové daně zvýšit, nicméně někteří musí počítat s tím, že zaplatí víc. Především ti, kteří se těšili z výjimek – zaměstnaneckých benefitů nebo hypoték.

Kalousek představí výsledný návrh na konci února

Ministr financí Miroslav Kalousek říká, že navržená podoba zaměstnaneckých daní dozná ještě změn v dalších jednáních. „Definitivní návrh se bude ještě významně lišit,“ upozorňuje. Výsledný návrh daňové reformy chce politickým partnerům představit na konci února.

Přehled o příjmech a výdajích OSVČ
Zdroj: ČT24

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Ekonomika

Zvýšení některých daní se nevyhneme, řekla Schillerová

Ministryně financí Alena Schillerová (ANO) v Nedělní debatě ČT připustila, že vláda bude muset zvednout daně. Týkat by se to mohlo například daně spotřební nebo rafinérské. Podle bývalého ministra financí Zbyňka Stanjury (ODS) by zvýšení některých daní nepřineslo zásadní úsporu. Schillerová také uvedla, že kabinet zvažuje regulaci cen energií. Debatu moderoval Lukáš Dolanský.
11:30Aktualizovánopřed 8 hhodinami

VideoHosté Událostí, komentářů z ekonomiky probrali možnosti zlepšení stavu veřejných financí

Stát má příští rok hospodařit se schodkem 386 miliard korun. Před vysokými deficity ale varuje Národní rozpočtová rada. Podle ní veřejné finance nejsou udržitelné a Česku hrozí, že už v roce 2034 narazí na dluhovou brzdu. Vládou představený plán na konsolidaci veřejných financí v nadcházejících letech není podle ekonoma z centra veřejných financí Jana Pavla zcela důvěryhodný. Uvedl to v Událostech, komentářích z ekonomiky moderovaných Jakubem Musilem a Hanou Vorlíčkovou. Vedoucí daní a sociální politiky z PAQ Research Petr Vilím míní, že existuje prostor například pro zvýšení daní. „Musíme přistoupit k mixu opatření – jednak pokračovat v investicích do technologického zázemí finanční správy, druhá věc je pokoušet se zavírat mezery v daňových zákonech,“ sdělila generální ředitelka Finanční správy ČR Simona Hornochová.
před 13 hhodinami

VideoDůchodový účet je po letech v plusu

Za prvních osm měsíců letošního roku skončilo hospodaření důchodového systému v přebytku zhruba 900 milionů korun. Příjmy z pojistného tak převýšily celkové výdaje, včetně nákladů na správu. Do kladných čísel se systém dostal poprvé od roku 2019. V následujících letech pak pravidelně vykazoval schodky, často velmi výrazné. Třeba na konci roku 2023 hospodaření skončilo propadem do hlubokého deficitu téměř třiasedmdesáti miliard. Penzisté si však od nového roku polepší v průměru zhruba o tři sta korun. Vláda jim chce vyplatit také jednorázový dvoutisícový příspěvek a připravuje i další úpravy. Opozice má proto obavy, že příznivý vývoj na důchodovém účtu nebude trvat dlouho.
včera v 20:35‌‌

Česko zaostává za doporučenou rezervou ropy a paliv. V plánu jsou nové nádrže

Stát má nyní zásoby ropy a pohonných hmot na 85 a půl dne, Evropská unie přitom doporučuje rezervu alespoň na 90 dnů. Stát ale nemá k dispozici žádné volné zásobníky na ropu. Plánuje proto výstavbu dalších nádrží, v nichž by se skladovala nafta a benzin.
včera v 20:12‌‌

Čína a USA se dohodly na snížení cel a dialogu o AI, uvedl Peking

Čína a Spojené státy se dohodly na snížení vzájemných cel v hodnotě 30 miliard dolarů (641,5 miliardy korun) a na zahájení dialogu o umělé inteligenci (AI). Obě opatření jsou součástí osmibodové dohody, kterou obě strany uzavřely při třídenní návštěvě čínského prezidenta Si Ťin-pchinga ve Washingtonu, oznámilo podle agentury Reuters čínské ministerstvo zahraničí.
včera v 15:11‌‌

Polsko zaznamenává nejrychlejší globální růst počtu superbohatých lidí, ukazuje report

Počet lidí v Polsku, jejichž jmění přesahuje 30 milionů dolarů (zhruba 644 milionů korun), vzrostl v letech 2021 až 2026 přibližně o 109 procent, což představuje nejrychlejší nárůst ze všech zemí, které analyzovala agentura Bloomberg.
25. 9. 2026‌‌

VideoCeny paliv se blíží rekordním hodnotám. Budou zdražovat dál, míní analytici

Ceny pohonných hmot dál rostou. Benzin stojí průměrných 45,91 koruny, nafta zase 49,52 koruny, což je jen pět haléřů pod rekordem z března 2022. Podle analytiků přitom mohou pohonné hmoty v nejbližších dnech dál zdražovat. Za prudkým růstem cen je eskalace blízkovýchodního konfliktu, snížení kapacit rafinerií a nejistota na trzích. Současné vysoké ceny paliv se postupně propisují nejen do rozpočtů firem, ale taky domácností. Vláda tak od října obnoví regulaci jejich cen a sníží spotřební daň z nafty na evropské minimum. Začne taky uplatňovat mimořádnou daň vůči rafineriím. Opatření kvůli drahým palivům chystají i některé okolní státy.
24. 9. 2026‌‌

Náraz na dluhovou brzdu očekává Národní rozpočtová rada už v roce 2034

Kvůli rozvolnění rozpočtové politiky se očekávaný náraz na dluhovou brzdu posunul z roku 2037 na rok 2034, oznámil předseda Národní rozpočtové rady (NRR) Mojmír Hampl při zveřejnění zprávy o plnění pravidel rozpočtové odpovědnosti v roce 2025 a zprávy o dlouhodobé udržitelnosti veřejných financí. Druhý jmenovaný materiál, publikovaný jednou ročně, hodnotí zdraví veřejných financí. Letos se podle NRR otočil dřívější trend rozpočtové konsolidace. Resort financí se proti vyjádřením NRR ohradil.
24. 9. 2026Aktualizováno24. 9. 2026‌‌

Evropský pohled

ČT24 každý den vybírá z obsahu publikovaného evropskými veřejnými médii, členy Eurovize.