Berlín - Německá kancléřka Angela Merkelová trvá na tom, aby se na nové pomoci Řecku podíleli i soukromí investoři. Jejich účast ale musí být dobrovolná. Merkelová se na schůzce s francouzským prezidentem Nicolasem Sarkozym shodla na tom, že řešení pro Řecko je potřeba najít rychle. Na vytvoření potřebného právního rámce by se také měla podle nich významnou měrou podílet i Evropská centrální banka, nemělo by se tedy jednat čistě o politické rozhodnutí.
Řecko potřebuje nový záchranný program. „Čím dřív budeme mít řešení, tím lépe,“ prohlásila kancléřka. Zároveň ale dodala, že své povinnosti musí plnit také Řecko. „Bylo by dobré, kdyby i opozice podpořila řeckého premiéra, to by zlepšilo vyhlídky a možnosti, aby se Řecko vrátilo na správnou cestu,“ zdůraznila.
Další pomoc pro Řecko by měla podle Merkelové fungovat na podobném principu jako tzv. vídeňská iniciativa. V rámci té se mezinárodní bankovní instituce v roce 2009 dohodly, že zvýší objem úvěrů pro region střední a východní Evropy. Důležité komerční banky se pak zavázaly, že nechají otevřeny úvěrové linky pro své dceřiné bankovní domy ve východní Evropě, respektive v Maďarsku, Rumunsku, Srbsku a Lotyšsku. Iniciativa tak regionu pomohla ochránit bankovní systémy před finanční krizí.
Angela Merkelová
„Německo z eura v minulosti profitovalo, naše ekonomická síla souvisí se sílou eura, a proto uděláme všechno proto, abychom zachovali euro a jeho stabilitu a abychom překonali ty těžkosti, které máme. K tomu je rozhodnuto Německo, k tomu je rozhodnuta Francie, k tomu jsme rozhodnuti společně.“
„Vídeňská iniciativa je dobrým základem a já doufám, že se po této linii budeme moci posunout dál,“ poznamenala Merkelová. „Musíme s tím pokročit a já si myslím, že dává smysl, aby se zapojil soukromý sektor. To je pro nás důležité,“ dodala.
Merkelová i Sarkozy dali rovněž při svém dnešním vystoupení před novináři najevo, že euro nechtějí nechat padnout. „Euro bylo v Evropě velkým průlomem, je to jedna z podmínek našeho růstu,“ zdůraznil francouzský prezident s tím, že jeho země je s dalšími evropskými zeměmi ekonomicky silně provázaná. Realizuje s nimi tři čtvrtiny zahraničního obchodu.
Evropská unie a Mezinárodní měnový fond se dohodly na poskytnutí záchrannému úvěru Řecku zhruba před rokem. Silně zadluženým Aténám přislíbily záchranný úvěr ve výši 110 miliard eur. Řecku se ale nedaří plnit fiskální požadavky, kterými zahraniční partneři poskytnutí pomoci podmínili. Země sice šetří, ale vládní příjmy snižuje propad ekonomiky, které úspory vyvolávají. Řecko se navíc zatím příliš nehrnulo do privatizace státního majetku, která mu měla vynést další peníze.
