Berlín - Centrálním tématem summitu skupiny nejvýznamnějších světových ekonomik G20, který se na počátku příštího týdne uskuteční v Mexiku, bude evropská dluhová krize. Prohlásila to v projevu před německými poslanci kancléřka Angela Merkelová. Znovu se v něm vyslovila pro prohloubení politické integrace Evropské unie. Přesto ale zdůraznila, že možnosti její země nejsou neomezené. Také další čelní představitelé Německa v poslední době podle webu Financial Times spíše tlumí očekávání, podle kterých by největší evropská ekonomika mohla přistoupit na radikální způsoby řešení dluhové krize – například eurobondy nebo vytvoření bankovní unie.
Merkelová: Potřebujeme více Evropy, nikoliv méně
„Nastávající úkoly nemůžeme vyřešit, pokud budeme mít méně Evropy, řešit je lze, pouze pokud budeme mít více Evropy, a to Evropy na dobrých základech,“ zdůraznila Merkelová, podle níž je to „nevyhnutelný úkol hodný Herkula“. V EU je podle ní potřeba více nezávislého dozoru, mimo jiné v bankovním sektoru.
„Evropa je náš osud a naše budoucnost,“ vyzdvihla nutnost překonání současných problémů v eurozóně. Již poněkolikáté přitom varovala, že „pokud zkrachuje euro, zkrachuje Evropa“. Jako „zcela kontraproduktivní“ opětovně odmítla myšlenku společných evropských dluhopisů, kterou prosazují státy nejhůře postižené dluhovou krizí, ale i Francie či Itálie.
Na summitu G20 v mexickém Los Cabos se podle Merkelové budou všechny oči upírat na její zemi, protože je nejsilnější ekonomikou v evropském prostoru a jeho hospodářským motorem. Evropské partnery však varovala před přehnanými nároky vůči Německu. „Německá síla není nekonečná a německé možnosti nejsou neomezené,“ zdůraznila. I proto je podle ní nutné krok za krokem směřovat k evropské politické unii.
Berlín nechce nést odpovědnost za dluhy eurozóny, píší FT
Také další čelní politici a zástupci německé vlády v různých rozhovorech varovali, že ani nejsilnější evropská ekonomika není schopna převzít odpovědnost za dluhy jejích partnerů v eurozóně. Odmítli tak požadavky na urychlené zavedení společně garantovaných dluhopisů eurozóny nebo vytvoření bankovního garančního fondu vkladů financovaného z veřejných peněz.
Na místo toho volají po tom, aby se rozeběhla jednání o fiskální unii, která by podpořila společnou evropskou měnu. Současně ale varují, že to bude trvat řadu měsíců, než bude možné se dohodnout na opatřeních k posílení ekonomické integrace v eurozóně. Zvažované kroky by zahrnovaly striktnější kontrolu nad národními rozpočty, než už byla odsouhlasena, přičemž unijní instituce včetně Soudního dvora EU by měly mít větší pravomoci v tomto směru. Až pak by se zřejmě mohlo podle Berlína přistoupit ke krokům, jako je bankovní unie.
Právě na konci června se uskuteční s napětím očekávaný summit EU, na němž se má řešit právě mimo jiné i to, jak do budoucna posílit evropskou integraci.
Studio ČT24: Telefonát Martina Jonáše (zdroj: ČT24)