Skupina 21 senátorů podá ve čtvrtek ústavní stížnost na kontrolní hlášení u DPH. Opatření, které má platit od začátku příštího roku, je podle nich v rozporu s právem na ochranu před shromažďováním a zneužíváním údajů. Ministerstvo financí je přesvědčeno o ústavnosti zákona a tvrzení senátorů považuje za nepravdivá a odmítá je.
Senátor Ivo Valenta ve středu kritizoval „neustálé vymýšlení nových a nových zákonů, které šmírují, které jdou do podstaty osobních dat, otravují a obtěžují podnikatele a lidi, kteří chtějí přemýšlet svobodně“. Senátor za ODS Jaroslav Kubera hovořil zase o tom, že si stát bere lidi do područí. Senátor Jan Veleba upozornil na to, že se zákon týká i těch, kteří nejsou plátci DPH, což mu přijde zbytečné. A také na přílišné zatěžování malých živnostníků. V případě, že někdo udělá při hlášení chybu, musí ji do pěti dnů napravit, jinak dostává automaticky pokutu.
Ke stížnosti, kterou připravila Strana soukromníků, se vedle Valenty a většiny senátorů za ODS připojili také senátoři společného klubu SPO, KSČM a Severočechů.
„Standardně při přípravě všech daňových zákonů je soulad té úpravy s ústavním pořádkem zkoumaný už při přípravě zákona a jeho zavádění,“ konstatuje náměstkyně ministra financí pro daně a cla Simona Hornochová. Ta se tak nedomnívá, že by ústavní stížnost ohrozila platnost konrolního hlášení od 1. ledna příštího roku.
Vlastní návrhy opatření proti daňovým únikům ale žádný ze senátorů nepředstavil. Právě omezení úniků si od kontrolního hlášení u DPH slibuje ministerstvo financí. Úřad očekává, že zavedení této povinnosti přinese zvýšení výběru daně z přidané hodnoty o asi deset miliard korun.
Podle skupiny senátorů ale kontrolní hlášení představují průlom do ochrany soukromí v podobě sběru citlivých údajů o velmi široké skupině obyvatel. A to i těch, kterých se daň z přidané hodnoty vlastně ani netýká. Další problém spatřují senátoři v podobě přenesení „obrovských pravomocí“ na úředníky finanční správy.
Ministerstvo financí (MF) taková tvrzení odmítá. „Kontrolní hlášení DPH je opatření, které je namířeno proti fenoménu karuselových podvodů a uplatňování odpočtů DPH na základě zfalšovaných faktur, jejichž obecný nárůst je alarmující. Tento nástroj účinně řeší podvodné odlévání prostředků z veřejných rozpočtů za pomoci organizovaných kriminálních činností, v důsledku kterých veřejné rozpočty dlouhodobě přichází o desítky miliard korun ročně. Je zájmem všech občanů těmto podvodům zabránit,“ píše ve svém vyjádření ministerstvo financí spolu s Generálním finančním ředitelstvím cel.
Finanční správa tímto systémem podle MF nezíská žádné údaje, na které by neměla už dnes právo. Na podobném systému navíc už v současnosti hlášení funguje při obchodování přes hranice jednotlivých členských států, uvedlo ministerstvo. „ V žádném případě se nejedná o kompletní souhrn fakturačních údajů, ze kterých by bylo možné vyčíst obchodní strategie či obchodní tajemství dotčených plátců. Z kontrolních hlášení bude možné zjistit pouze mezi kým, ani kdy proběhl obchod a celkovou cenu plnění,“ zdůrazňuje MF.
MF odmítá i tvrzení, že jde o diskriminaci, pokud bude požadovat data od fyzických osob čtvrtletně a od všech právnických osob měsíčně. Podle úřadu jde o zjednodušení pro fyzické osoby, které nejsou tak rizikové jako osoby právnické.
Hlášení DPH vycházejí z evidence, kterou plátci musejí už podle platného zákona vést. Novela také zavádí sankce tisíc korun za opoždění s dodáním kontrolního hlášení a pokutu třicet tisíc korun za neodstranění chyb v hlášení.
Předseda představenstva Asociace malých a středních podniků a živnostníků Karel Havlíček však považuje nynější požadavek senátorů za trochu zmatený. „Pokud se něco takového mělo dělat, tak to mělo nastat zhruba před rokem, kdy proběhla poměrně zásadní diskuse, zda kontrolní hlášení budou, nebo ne,“ říká. Každopádně ale dodává, že ohledně sankcí stále probíhají jednání o tom, jak je skutečně upravit. A to tak, aby se rozlišilo mezi těmi, kteří udělali chyby záměrně, a těmi, u kterých došlo jen k nechtěné účetní chybě.
