Konec druhého pilíře: Naspořené peníze lidé dostanou až v říjnu

Nahrávám video

Druhý důchodový pilíř penzijní reformy po třech letech skončil. Klienti do něj od ledna nemohou převádět nové peníze. Ty naspořené ale dostanou od státu nejdříve ve druhé polovině října. Zhruba 85 tisíc lidí si do té doby musí rozmyslet, jestli si úspory nechají vyplatit, nebo je převedou do třetího pilíře, tedy na dobrovolné penzijní spoření.

Druhý důchodový pilíř prosadila pravicová vláda Petra Nečase (ODS). Od roku 2013 tak mohli lidé přesměrovat tři procenta odvodů ze státního systému do vlastního spoření u penzijních společností, částku ve výši dvou procent odvodů pak museli přidat ze svého.

V listopadu 2014 se ale nový kabinet Bohuslava Sobotky (ČSSD) rozhodl druhý pilíř ukončit. Důchodové fondy druhého pilíře budou nakonec definitivně zrušeny k červenci 2016 a vstoupí do likvidace. Ta by měla být ukončena převedením peněz a zánikem fondů nejpozději začátkem ledna 2017.

Pilíře penzijního systému
Zdroj: ČT24

Peníze si lidé budou moci nechat převést na účet, poslat poštovní poukázkou nebo převést jako příspěvek do dobrovolného třetího pilíře. 

V případě, že se střadatel rozhodne, že si nechá peníze z druhého pilíře vyplatit, bude mít o desítky korun nižší státní důchod. Možností pak je část vyvedených peněz státu vrátit a uchovat si tak stejný nárok na penzi jako všichni ostatní.

Kolik lidí pilíř nalákal?

V podstatě ihned poté, co současná vládní koalice oznámila, že druhý pilíř zruší, do něj lidé přestali vstupovat. Zájem o spoření nezvýšil ani vládní slib, že střadatelé dostanou všechny peníze, které do fondu poslali, i celou státní podporu. Nakonec jich v pilíři spořilo něco přes 85 tisíc lidí.

Nahrávám video

Do konce loňského roku lidé naspořili do druhého pilíře tři miliardy korun. „Od doby založení a fungování těch fondů byl průměrný výnos pět procent,“ dodává mluvčí Asociace penzijních společností Jan Sedláček.

Pravice: A kde je alternativa?

Pravice vládě vyčítá, že ačkoli druhý pilíř ruší, nenabízí žádné jiné řešení důchodů. „Přitom i vláda musí vědět – má stejná čísla jako my – že ten systém, tak jak je nastaven, je dlouhodobě neudržitelný,“ uvedl předseda poslaneckého klubu ODS Zbyněk Stanjura.

Koalice naopak tvrdí, že druhý pilíř nebyl od počátku životaschopný a byl atraktivní jen pro lidi s vysokými příjmy. A v tom s ní souhlasí i levicová opozice. „Druhý pilíř se zcela jednoznačně ukázal jako nepoužitelný pro občany České republiky,“ prohlásil šéf komunistů Vojtěch Filip.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Ekonomika

ČEZ vybuduje na Orlické přehradě velkou přečerpávací elektrárnu za miliardy

Společnost ČEZ vybuduje za osm miliard korun na Orlické přehradě velkou přečerpávací elektrárnu, která bude čtvrtým zařízením tohoto druhu v Česku, sdělil její generální ředitel a předseda představenstva Daniel Beneš. V tuzemsku jsou nyní velké přečerpávací elektrárny v Dlouhých stráních na Šumpersku, Dalešicích na Třebíčsku a ve Štěchovicích u Prahy. Všechny patří ČEZu.
včeraAktualizovánopřed 7 hhodinami

Prázdný je každý desátý byt v Bratislavě, odhaduje centrální banka

Růst cen bytů na Slovensku se letos v březnu v meziročním srovnání mírně zvýšil na 14 procent, uvedla ve své nedávné zprávě tamní centrální banka. Upozornila zároveň, že zdražování pohání v posledních letech silná poptávka, a to ve všech regionech. Více než polovinu bytů v zemi přitom koupili na investice lidé, kteří už nejméně jednu nemovitost pro bydlení vlastnili. Proto přibývá nevyužívaných bytů. Jejich podíl je pak výrazný ve velkých městech typu Bratislavy či Košic.
před 8 hhodinami

AI mění vstup na trh práce, mladým Španělům má pomoci praxe i technické dovednosti

Technické obory, zejména informatika, softwarové inženýrství a telekomunikační inženýrství, patří ve Španělsku k nejžádanějším mezi firmami. Rychlou cestu na pracovní trh ale nabízí také duální odborné vzdělávání, které propojuje teorii s praxí.
9. 6. 2026

VideoVázat kapesné pro děti na známky nebo domácí práce je chyba, říká finanční poradkyně

Podle finanční poradkyně a autorky knihy Jak mluvit s dětmi o penězích Martiny Burešové je dobré začít s finanční gramotností u dětí už ve třech letech. Malým dětem je podle ní důležité vysvětlit, odkud peníze pocházejí. Za vůbec nejdůležitější ale považuje, aby viděli směnu. „Žijeme v době digitálních peněz. To znamená, že všechno probíhá v pozadí. Zaplatíme hodinkami, kartou nebo na internetu. Ale dítě nevidí to, že vydáme peníze a dostaneme nějaké zboží,“ sdělila s tím, že vhodné může být platit za malé nákupy v hotovosti nebo nechat zaplatit přímo dítě. Za jednu z nejčastějších chyb rodičů považuje, když vážou výši kapesného na známky ve škole či domácí práce. „Já se vždy snažím vysvětlit, že kapesné je něco jako nástroj učení se finanční gramotnosti,“ dodala s tím, že se pomocí něj dítě může naučit například dělit peníze na hromádky či splácet, když si od rodičů na něco půjčí.
9. 6. 2026

VideoPřibývá veřejných dobíjecích stanic pro elektroauta

Veřejných dobíjecích stanic je v tuzemsku už téměř stejně jako těch klasických čerpacích. Jen za loňský rok stoupl jejich počet o devatenáct procent. Co do počtu rychlonabíjecích míst patří Česko k nadprůměru Evropské unie. Například Praha ale plánuje i rozvoj pomalého dobíjení na sídlištích, třeba prostřednictvím lamp veřejného osvětlení.
9. 6. 2026

Lídr v kyberbezpečnosti s problémy s bydlením. Jak je na tom Česko v Indexu prosperity?

Česko si v loňském roce v unijním srovnání polepšilo v Indexu prosperity a finančního zdraví z šestnáctého na čtrnácté místo. Lépe na tom tuzemsko bylo pouze v prvním ročníku měření v roce 2022. Za loňským zlepšením stál zejména stav ekonomiky, především zmírnění inflace. Česko dle indexu v rámci sedmadvacítky dominuje v rozvoji zdraví a bezpečnosti. Naopak jeden z nejhorších výsledků v celé EU zaznamenalo v oblasti bydlení.
9. 6. 2026

Měly by algoritmy určovat mzdy lidí na volné noze? Litevská vláda je rozdělena

V Litvě vypukla roztržka ohledně toho, kdo by měl určovat cenu jízdy nebo za doručení jídla – zda člověk, nebo software. Spor se dotýká širší evropské debaty o právech pracovníků takzvané gig ekonomiky a Litva ho musí vyřešit do prosince.
8. 6. 2026

Cena jednorázových rukavic roste. Dodavatelé zavádějí limity

Konflikt na Blízkém východě a krize v Hormuzském průlivu zdražují produkty vyráběné z ropy. Růst cen se dotkl i zdravotnického materiálu, zejména jednorázových rukavic. Některé typy podražily až o sto procent, nemocnice proto navyšují zásoby a dodavatelé zavádějí odběrové limity.
7. 6. 2026
Načítání...