Brusel – Děti, narozené v těchto dnech či letech v zemích jižní Evropy, jako je Španělsko nebo Itálie, budou prožívat letní měsíce svého stáří v průměrné teplotě o sedm stupňů vyšší, než na jakou jsou v dnešní době zvyklí jejich rodiče a prarodiče. Vyplývá to z nejnovější zprávy evropské agentury pro ekologii. Vyšší teplota s sebou ponese řadu negativních jevů. Bude přibývat úmrtí z tepla a z alpských úbočí zřejmě zmizí alpské protěže. Klimatické problémy ale mají i svou pozitivní stránku. Můžeme se těšit na mnohem lepší úrody vína, než na jaké jsme zvyklí nyní.
Podél pobřeží Středozemního moře se má podle evropské agentury pro ekologii počet dnů s teplotou vyšší než 40,7 °C zdvojnásobit už před rokem 2080. To nezůstane bez dopadů na lidské zdraví. Lidský organismus má schopnost se vyšším teplotám zvolna přizpůsobovat, ale oproti dnešku poroste počet úmrtí z náhlých teplotních šoků. Během veder, která vypukla v létě roku 2003 ve Francii, zemřelo v této zemi kvůli horku kolem 15 tisíc lidí. V Itálii kolem tří tisíc.
Měnit se bude i ekosystém. Vinné révě se bude dobře dařit severněji. O své floristické pozoruhodnosti by ale mohly přijít Švýcarsko či Rakousko. Ruku v ruce s oteplením by totiž mohly ve střední Evropě z horských úbočí zmizet nejtypičtější rostliny jako alpská protěž, která je zvolna vytlačována výš a výš ke hřebenům hor. „Už dnes jsme svědky tropikalizace Středomoří. Jak se to projevuje? Například se do Středozemního moře stěhují ryby typické pro Rudé moře a snaží se zabydlet v tamním ekosystému. Možná, že příští vyznavači potápění a podmořského lovu tu za padesát let budou mít zcela jinou podívanou než dnes,“ varovala ředitelka evropské agentury pro ekologii Jacqueline McGladeová.
Ledová Sibiř začíná rozmrzat
Jacqueline McGladeová, ředitelka evropské agentury pro ekologii
„Už dnes jsou tu malé ukázky toho, co budeme muset udělat, abychom se přizpůsobili předvídanému výskytu extrémních teplot, extrémně silných a vytrvalých srážek a extrémní sněhové pokrývky.“
Odborníci také obávají rozmrzání permafrostu, tedy věčně zmrzlé půdy. K tomu dochází už nyní a působí například obyvatelům Sibiře a jiných polárních regionů nesnáze. „V severských regionech jsou už nyní projevy klimatické změny výrazné. Některé naše předpovědi se tu už staly realitou: měknutí permafrostu, změny v modelových schématech sněžení, nebývale silné bouře. Už dnes pociťují tamní obyvatelé, že podmínky k životu, které si tu vytvořily, začínají být neadekvátní novým podmínkám současného podnebí,“ upozornila McGladeová.
Celkový objem dešťových srážek se má v severní Evropě zvýšit během jednadvacátého století zhruba o 10 až 20 procent a na jihu se právě o tolik procent sníží. I to si vyžádá jiný způsob života a nové technologie v nejrůznějších oborech lidské činnosti. Na změny vodní hladiny se bude muset pamatovat třeba při budování kanalizačních sítí.
Evropská veřejnost se seznamuje s předpověďmi vědců z Evropské agentury pro ekologii právě ve chvíli, kdy z Velké Británie a ze Spojených států přicházejí zprávy o tom, že v těchto zemích se letošní rok přiřadil k rokům s nejvyšší roční průměrnou teplotou.
