Juncker: Nízké daně pro nadnárodní firmy byly v pořádku

Brusel – Médii ostře sledované a kritizované daňové dohody mezi Lucemburskem a některými nadnárodními firmami byly v souladu s národním i mezinárodním právem, řekl dnes Jean-Claude Juncker, předseda Evropské komise, ale hlavně bývalý lucemburský premiér. Připustil ale svou politickou odpovědnost za vše, co se v zemi za jeho úřadování dělo.

Jen pár týdnů po nástupu do předsednického křesla Evropské komise musí Juncker čelit skandálu, kdy podle zjištění novinářů Lucembursko v minulých letech umožnilo přibližně 340 nadnárodním firmám prostřednictvím tajných dohod platit jen velmi nízké daně. Patří mezi ně třeba Apple, Amazon, Ikea, Pepsi či Axa. Informovala o tom evropská média, která se odvolávají na dokumenty Mezinárodního sdružení investigativních novinářů (ICIJ) se sídlem ve Washingtonu.

„Ke všem společnostem a všem investorům se musí přistupovat stejně. Lucemburské právo to zajišťuje,“ poznamenal někdejší premiér a ministr financí. „Vše, co se stalo, bylo v souladu s národní legislativou a odpovídajícími mezinárodními pravidly,“ zdůraznil. Připomněl také, že v Lucembursku je daňová administrativa autonomní.

Junckerovo vysvětlení nežádají pouze novináři, objasnění celé situace totiž požadovali i poslanci Evropského parlamentu, před kterými předseda EK dnes pronesl své prohlášení. Junckerovo vystoupení na tiskové konferenci k dnešnímu jednání komise nebylo předem avizované.

Lucemburské dohody z let 2002 až 2010 představují podle ICIJ ztráty v objemu miliard eur. Organizace se v rámci půlročního vyšetřování, nazvaného Luxembourg Leaks (Lucemburské úniky), dostala ke 28 tisícům stránek dokumentů. Ty podle novinářů dokazují, jak velké firmy využívají Lucembursko a jeho volnější daňové zákony k transferům zisků do této evropské země. Důvod? Jejich zisky tam nejsou vůbec nebo jen velmi málo zdaněny.

Dlouholetý lucemburský premiér je ale proto, aby se podobné záležitosti řešily na celoevropské úrovni, protože jde podle něj o důsledek uplatňování různých pravidel v různých zemích. Do útoku přešel Juncker ve chvíli, kdy zdůraznil, že komise bude pod jeho vedením tvrdě bojovat s daňovými úniky a snahou vyhýbat se placení daní. „Toto nejsou jen slova, ale skutečný záměr komise. Jsme pro větší fiskální průhlednost,“ řekl. Potřeba je podle něj například intenzivnější výměna informací mezi státy.

„Jsem politicky odpovědný za to, co se stalo v každém koutě této země, která naštěstí není nijak veliká,“ prohlásil dnes Juncker a dodal také, že v jeho minulosti není nic, co by naznačovalo, že se snažil napomáhat firmám, aby nemusely daně platit. Uzavřených dohod by prý litoval v případě, že by umožnily společnostem nedanit vůbec.

Barroso se loučí, štafetu přebírá Juncker
Zdroj: ČT24/Zimní olympijské hry

Juncker před europoslanci

Při svém dnešním vystoupení na půdě Evropského parlamentu Juncker zopakoval, že právo nebylo nijak porušeno. „Fiskální zákon byl vždy respektován, žádná nelegální praxe mi není známa,“ uvedl předseda komise. „Podobný systém existuje i v dalších zemích EU, není to zas taková lucemburská specifičnost,“ obhajoval chování lucemburských úřadů. 

Po většinu svého projevu se pak zabýval hlavně návrhy, co je třeba udělat do budoucnosti a jak podobné praxi zabránit. Z poslaneckých lavic se po jeho řeči neozýval pouze potlesk, ale i bučení. Pokud by se prokázalo, že bylo porušeno unijní právo, byl by to podle europoslance za ANO Pavla Teličky mnohem větší problém, než kvůli kterému padla v roce 1999 komise vedená Jacquesem Santerem. Tehdy komise odstoupila kvůli Edith Cressonové, která jako eurokomisařka zaměstnávala jako poradce svého osobního zubaře. 

  • "Nad komisí visí temný stín a my se toho stínu musíme zbavit co nejrychleji. Rád bych viděl výsledky tohoto vyšetřování do konce roku," řekl Guy Verhofstadt, předseda liberální frakce ALDE.
  • „Je to otázka daňové konkurence vůbec a toho, je-li toto přijatelné,“ podotkl Luděk Niedermayer (TOP 09) a dodal, že by Brusel měl co nejdříve najít řešení této věci nejen jako politického, ale i ekonomického problému.
  • "Mělo by proběhnout vyšetřování. Podpořili jsme vytvoření zvláštního výboru, který se bude i obecně zabývat otázkou daňových rájů," sdělil Pavel Telička, jehož hnutí ANO je v europarlamentu součástí liberální frakce ALDE, a zároveň podotkl, že i když jde o závažný problém, není čas na emotivní a unáhlené kroky.
  • „Všichni jsme věděli, že Lucembursko je daňový ráj, věděla to i veřejnost,“ řekl Pavel POC (ČSSD) a připojil k tomu, že by uvítal, pokud kauza povede k takovým výsledkům, jako je Junckerem nyní navrhovaná harmonizace daňových předpisů.
  • "Komise nyní vede vyšetřování kvůli daňovým únikům, které předseda této komise jako tehdejší premiér a ministr financí kryl. To je neudržitelná situace," míní Jan Zahradil (ODS)

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Ekonomika

O svátcích 5. a 6. července mohou být obchody otevřené

O nadcházejících svátcích tuto neděli a pondělí budou moci být otevřené i obchody nad dvě stě metrů čtverečních. Zákaz prodeje ve větších provozovnách se na Den slovanských věrozvěstů Cyrila a Metoděje 5. července a Den upálení mistra Jana Husa 6. července nevztahuje.
před 2 hhodinami

Alijev tvrdí, že deset států EU již dováží ázerbájdžánský plyn a další mohou následovat

Ázerbájdžán je největším obchodním partnerem Evropské unie na jižním Kavkaze, uvedl prezident země Ilham Alijev během setkání s předsedkyní Evropské komise Ursulou von der Leyenovou. Dodal, že Baku usiluje o rozšíření spolupráce s EU v oblasti energetiky, dopravy a obnovitelných zdrojů energie.
před 16 hhodinami

Soud EU potvrdil Googlu rekordní pokutu 4,1 miliardy eur

Soudní dvůr EU potvrdil rekordní pokutu 4,125 miliardy eur (zhruba 100 miliard korun) americké technologické firmě Google ze skupiny Alphabet. Pokutu firmě v roce 2018 vyměřila Evropská komise (EK) za to, že Google podle ní zneužívá operačního systému Android k potlačení konkurence na trhu vyhledávacích služeb. Mluvčí Googlu uvedl, že rozsudek podle něj nezohlednil investice, které firma vynaložila na to, aby systém Android zůstal otevřený, kompatibilní s dalšími platformami a bezplatný.
včeraAktualizovánopřed 18 hhodinami

Ministerstvo uvolní přes tři miliardy na protipovodňová opatření i čistírny

Ministerstvo životního prostředí uvolnilo dvě miliardy korun na protipovodňová opatření. Peníze mají sloužit například na úpravy koryt vodních toků nebo stavbu nádrží. Čerpat je budou moci města a obce. Dalších více než 1,3 miliardy resort vyčlenil na modernizaci čistíren odpadních vod. Při návštěvě nedávno zprovozněné protipovodňové ochrany jižní části Olomouce to ve čtvrtek řekl ministr životního prostředí Igor Červený (Motoristé).
před 19 hhodinami

VideoČím víc je politická scéna roztříštěná, tím hůř pro veřejné finance, říká Hampl

Deficit státního rozpočtu se v červnu prohloubil na 183,6 miliardy korun z květnových 170,2 miliardy, oznámilo ministerstvo financí. „Rozpočet je od počátku sestaven tak, že daleko výdajově přesahuje to, co by podle existujících pravidel měl,“ řekl v Interview ČT24 předseda Národní rozpočtové rady Mojmír Hampl. Zmínil, že vláda se již vyjádřila ve smyslu, že chce mít v příštím roce ještě vyšší schodek než letos plánovaných 310 miliard. Upozornil, že ve většině vyspělých zemí světa existuje tendence výrazného zadlužování. „To je dáno naprosto brutálními politickými válkami. Máme jednoduché pravidlo – čím větší je fragmentace politické scény, tím hůř na tom veřejné finance jsou,“ prohlásil Hampl. „My v tom trošku žijeme taky,“ dodal. Dalším faktorem dle něj je, že v Evropě přibyly velmi drahé výdajové priority, například obrana či energetika. „Máme velmi nákladnou dekarbonizaci a zároveň evropský ekonomický model začal ztrácet tempo,“ vyjmenoval expert. Pořad moderoval Jiří Václavek.
včera v 06:00

USA odmítly prodloužení obchodní dohody s Kanadou a Mexikem. Chtějí o ní ale jednat

Spojené státy odmítly prodloužit dohodu o volném obchodu s Kanadou a Mexikem o šestnáct let. Místo toho se rozhodly zahájit třístranná jednání o jejím osudu, napsala agentura Kjódó. Nejistota ohledně budoucnosti dohody podle ní pravděpodobně zkomplikuje společnostem podnikajícím na celém kontinentu – včetně japonských automobilek – vypracování investičních plánů.
včera v 05:33

Trump za rok ve funkci vydělal přes dvě miliardy dolarů

Americký prezident Donald Trump v prvním roce od návratu do Bílého domu vydělal nejméně 2,2 miliardy dolarů (v přepočtu zhruba 46 miliard korun), informoval server The New York Times s odkazem na prezidentovo finanční prohlášení za rok 2025. Částka výrazně převyšuje údaje za předcházející rok 2024, kdy Trump vykázal příjmy ve výši přes 600 milionů dolarů. Bílý dům popřel, že by Trump byl ve střetu zájmů a že by na výkonu prezidentského úřadu vydělával. Více než miliardu dolarů (21,3 miliardy korun) vydělal na obchodování s kryptoměnami.
1. 7. 2026

Google má podle soudu zaplatit firmě PriceRunner odškodné 31 miliard korun

Americká společnost Google ze skupiny Alphabet má kvůli porušení pravidel hospodářské soutěže zaplatit jako odškodné 14,3 miliardy švédských korun (31,3 miliardy korun) firmě PriceRunner, která provozuje internetový srovnávač cen. Stockholmský patentový a tržní soud rozhodl, že Google řadu let ve výsledcích vyhledávání nezákonně zvýhodňoval svou vlastní službu pro porovnání cen, napsala agentura Reuters. Mluvčí Googlu reagoval, že firma s rozhodnutím soudu nesouhlasí, a až text prostuduje, zváží své právní možnosti.
1. 7. 2026Aktualizováno1. 7. 2026

Evropský pohled