Investoři se přestali bát, vrhli se na španělské i francouzské bondy

Madrid/Paříž – Španělsko a Francie dnes bez komplikací prodaly dluhopisy v hodnotě 8,1 miliardy eur. Španělsko sice muselo za dluhopisy nabídnout nejvyšší úrok za 14 let, poptávka však více než dvakrát předčila nabídku. Dnešní prodej bondů je považován za test důvěry investorů poté, co několik centrálních bank v čele s americkým Fedem a Evropskou centrální bankou oznámilo koordinované kroky na pomoc Evropě.

Madrid umístil tři různé splatnosti, poptávka přitom byla více než dvakrát vyšší než nabídka. Celkem Španělé prodali dluhopisy v objemu 3,75 miliardy eur (asi 95 miliard Kč), což je přesně na horní hranici vytyčeného pásma 2,75 až 3,75 miliardy eur.

Nejkratší splatnost byla tři roky, respektive v dubnu 2015. Za tyto papíry, s nimiž je spojen kupon 3,0 procenta, ministerstvo financí získalo zhruba 1,2 miliardy eur. Průměrný výnos činil 5,19 procenta, zatímco v předchozí aukci srovnatelných papírů na začátku října průměrný výnos dosáhl 3,64 procenta.

Francie, která se i přes opakující se hrozby stále chlubí lukrativním ratingem AAA, prodala dluhopisy za 4,3 miliardy eur. Úrok z desetiletých bondů se vyšplhal na 3,18 procenta, což je méně než v předchozí aukci 3. listopadu.

Huw Worthington, Barclays Capital

„Byly to dost pěkné aukce. Včerejší akce centrálních bank zcela jistě pomohla.“

Španělsko je spolu s Itálií považováno za zemi, kterou v současnosti nejvíce ohrožuje dluhová krize. A i Francie stojí na vratkých nohou. Ratingové agentury jí už dokonce pohrozily, že by mohla přijít o prestižní rating. Pokud by Itálie musela odepsat část svých dluhů, krize by se pak drtivě přelila do francouzského bankovního sektoru, který drží značnou část italských dluhopisů.

Itálie, která má po Řecku druhý nejvyšší veřejný dluh v eurozóně, musela v úterní aukci dluhopisů nabídnout téměř osmiprocentní výnos, tedy nejvyšší od roku 1999. Tentýž den musela Belgie za své šestiměsíční bondy nabídnout nejvíce za 3 roky.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Ekonomika

VideoRozpočet je prorůstový a proinvestiční, míní Havlíček. Pádu vlády se nebojí

„Musí si sehnat podporu ti, kteří nám chtějí vyjádřit nedůvěru,“ řekl v pořadu Interview ČT24 ministr průmyslu a obchodu Karel Havlíček (ANO) k jednání o vyslovení nedůvěry vládě. Předpokládá, že kabinet v hlasování vyvolaném sněmovní opozicí podpoří všichni koaliční poslanci, aniž by si od jednotlivých zákonodárců zjišťovali jasné stanovisko. Spory uvnitř koalice ohledně navrhovaného rozpočtu vnímá jako běžné neshody, které se daří řešit. „My se domníváme, že to, na čem jsme se dohodli s Motoristy i s SPD, tedy, že se to v průběhu příštího roku i v důsledku určitých změn v legislativě stáhne o dvacet miliard, že to je dělatelné,“ dodal. Zopakoval, že vláda dělá prorůstovou a proinvestiční fiskální politiku, což podle něho nedávno ocenily i ratingové agentury. Pořad moderoval Daniel Takáč.
před 2 hhodinami

Volkswagen kvůli škrtům vypovídá v Německu téměř všechny kolektivní smlouvy

Německý automobilový koncern Volkswagen přezkoumá budoucí mzdovou dohodu s odborovým svazem IG Metall a k 31. prosinci letošního roku vypoví několik stávajících kolektivních smluv, aby získal větší prostor pro plánované snižování počtu zaměstnanců. Odbory oznámený krok označily za velké zklamání a pohrozily vyhrocením sporu včetně stávek. Ty by podle agentury Reuters začaly od 1. ledna, kdy vyprší současné příměří.
16:20Aktualizovánopřed 3 hhodinami

Vláda v rozpočtu na rok 2027 zvýšila výdaje pro vnitro či školství

Vláda při projednávání státního rozpočtu na příští rok zvýšila proti původnímu návrhu ministerstva financí výdaje zejména u ministerstev vnitra, práce a sociálních věcí, školství a průmyslu a obchodu. Snížily se zejména výdaje v kapitole všeobecná pokladní správa, která zahrnuje mimo jiné vládní rozpočtovou rezervu. Vláda návrh státního rozpočtu schválila minulý týden, podrobnosti o něm zveřejnila v knihovně legislativních materiálů ve středu. Odpoledne už návrh obdrželi poslanci.
před 5 hhodinami

Ministerstvo financí stanovilo maximální ceny pohonných hmot na čtvrtek

Maximální prodejní cena nafty bude ve čtvrtek 48,72 koruny za litr, u benzinu bude 46,14 koruny za litr. V cenovém věstníku to ve středu nařídilo ministerstvo financí. Vláda k regulaci cen pohonných hmot přistoupila kvůli jejich výraznému zdražení v posledních týdnech. Cenové stropy na jednotlivé dny zatím bude ministerstvo financí určovat do konce října.
14:07Aktualizovánopřed 7 hhodinami

Platy policistů a hasičů vzrostou o 2600 až 2900 korun, zopakoval Metnar

Platy policistů, hasičů, celníků a příslušníků vězeňské služby vzrostou v příštích třech letech každý rok o 2600 až 2900 korun měsíčně, zopakoval po jednání s odboráři ministr vnitra Lubomír Metnar (ANO). Tarifní složka by se měla zvyšovat ročně o 1300 korun, s čímž však odbory nesouhlasí. Novinářům ministr řekl, že se situace už velmi pravděpodobně nezmění.
včeraAktualizovánovčera v 16:21‌‌

Baťa zavře svůj poslední závod ve střední Evropě, dotkne se to 92 lidí

Společnost Baťa příští rok postupně ukončí výrobu obuvi v závodě v Dolním Němčí na Uherskohradišťsku, který je jedinou továrnou obuvnického gigantu ve střední Evropě. Provoz v závodě, kde se vyrábí obuv od roku 1970, není podle firmy rentabilní. Její rozhodnutí o ukončení provozu se dotkne 92 zaměstnanců. Firma o tom informovala v tiskové zprávě. V Česku značka zůstane prostřednictvím své maloobchodní sítě.
včera v 15:51‌‌

Šebestyán: EK zatím nerozhodla o vyloučení Agrofertu z unijního financování

Evropská komise zatím nerozhodla o vyloučení Agrofertu z unijního financování, její přerušení proplácení části dotací je podle ministra zemědělství Martina Šebestyána (za SPD) prozatímním procesním krokem. Komise v září na šest měsíců přerušila lhůtu pro proplacení 3,18 milionu eur, tedy zhruba 77 milionů korun, z Evropského zemědělského fondu pro rozvoj venkova (EAFRD). Důvodem je podle EK nedostatečné řešení možného střetu zájmů českého premiéra Andreje Babiše (ANO).
28. 9. 2026Aktualizováno28. 9. 2026‌‌

VideoVoda kvůli suchu může zdražit

Letošní sucho zřejmě zdraží pitnou vodu. Mohou za to vysoké teploty i rekordně nízké průtoky řek, které vedly v létě ke koncentraci škodlivých látek. Náklady na úpravu vody tak rostou až o pětinu. Navíc přibývá obcí, které kvůli nedostatku tekutiny musí investovat do nových vodojemů a přípojek ke vzdáleným vodárenským řadům. A právě takové investice mohou zvednout ceny vodného a stočného. Kde a o kolik přesně si lidé budou muset připlatit, bude jasné nejpozději v prosinci.
28. 9. 2026‌‌

Evropský pohled

ČT24 každý den vybírá z obsahu publikovaného evropskými veřejnými médii, členy Eurovize.