I voda z kohoutku od ledna podraží

Praha/Zlín – Ceny vodného a stočného šplhají nahoru. Tam, kde už byla cena vody na příští rok stanovena, voda v příštím roce podraží o 3 procenta až 34 procent. Největší zdražení čeká obyvatele Plzně. Třeba v Praze se pak čeká pětiprocentní růst vodného a stočného, za kubík vody tak obyvatelé hlavního města zaplatí zhruba 60 korun. Nejhlouběji pak budou muset sáhnout do peněženek lidé na Zlínsku. Od ledna budou platit 73,15 koruny za kubík.

V ceně vodného a stočného se v České republice region od regionu různí. „V současnosti se cena pohybuje mezi 65 a 73 korunami za jeden kubík,“ zmínil v rozhovoru pro ČT24 předseda Sdružení oboru vodovodů a kanalizací ČR František Barák. Cenu v jednotlivých oblastech ovlivňuje především různá kvalita vodárenské infrastruktury, technologie čistíren a v neposlední řadě také klimatické a geologické podmínky. Vliv na cenu má krom toho počet obyvatel ve městech a těch, které obsluhuje vodárenská společnost na venkově.

Právě solidarita mezi městy a venkovem cenu pro obyvatele metropolí značně zvyšuje. Pokud by lidé platili podle skutečných nákladů, cena vody například ve Zlíně by se pohybovala kolem 55 korun, ale v některých obcích až kolem 90 korun.

Nahrávám video

Ostravsko se kvůli zdražování bouří

Vlna nespokojenosti otřásá kvůli zdražení vodného a stočného především severní Moravou a Slezskem. Příští rok tam ceny vzrostou o 3,17 koruny, za metr krychlový tak lidé zaplatí 61,05 koruny. Zražení se ale nelíbí některým obcím. Starostové argumentují tím, že překračuje míru inflace a že firma Severomoravské vodovody a kanalizace realizuje nepřiměřený zisk.

„Před časem jsme dostali vyúčtování cen vody za rok 2009, ze kterého vyplynulo, že SmVaK dosahoval v oblasti vodného čtyřicetišestiprocentního zisku. Podle nás to je lumpárna,“ uvedl starosta Bohumína na Karvinsku Petr Vícha (ČSSD). Podle výsledků kontroly si vodárenská firma účtovala v letech 2007 a 2008 zisk u pitné vody 41 procent, respektive 46 procent. Přitom ve vodárenství byl v té době údajně obvyklý zisk v rozmezí od 10 do 12 procent. Ostravské finanční ředitelství proto už se společností SmVak zahájilo správní řízení.

František Barák, předseda sdružení vodovodů a kanalizací

„Cena vodného a stočného dostatečně negeneruje prostředky na obnovu. Ve většině regionů je obnova pouze do výše jedné třetiny.“

Podle vodohospodářů zvyšují cenu vody především rostoucí náklady na vstupní suroviny a především pak nutnost investic do oprav vodovodní a kanalizační sítě. Jen Severomoravské vodovody a kanalizace chtějí v příštím roce investovat 513 milionů korun. „Při potřebě reprodukce obnovy majetku vychází částka, která je potřeba na obnovu a investice, zhruba na 2 až 2,5 tisíce korun ročně. Tu samou částku zhruba vybere české vodárenství na jednoho obyvatele za celý rok,“ upozornil Barák, podle kterého je nyní obnova sítí ve většině regionů v současnosti podceněna.  

Vodné a stočné nezůstane jediným nezbytným nákladem, který od ledna zatíží peněženky Čechů. Kvůli solárnímu boomu má vzrůst také cena elektřiny - podle Energetického regulačního úřadu o 4,6 procenta. V některých regionech podraží také plyn. RWE bude po svých zákaznících žádat 2,3 procenta navíc. Naopak Pražská plynárenská s cenami vůbec nepohne a jihočeský E.ON dokonce zlevní.

Historicky nejvyšší zdražení vodného a stočného čeká od ledna obyvatele Plzně.
Zdroj: ČT24

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Ekonomika

EU prodloužila sankce proti ruským občanům zatím jen o sedm dní

Členské státy EU se zatím nedohodly na prodloužení sankcí uvalených na ruské a běloruské občany a firmy o dalších šest měsíců. Protože bez dohody by sankce přestaly v úterý platit, shodly se alespoň na prodloužení o sedm dní do 22. září, aby státy získaly více času na další jednání. Informoval o tom mluvčí irského předsednictví.
včeraAktualizovánopřed 12 hhodinami

Útok ochromil saúdskoarabský ropovod na týdny, píše AP

Klíčový saúdskoarabský ropovod Východ-Západ, který byl minulý týden poškozen při dronovém útoku, bude po dobu několika týdnů z větší části mimo provoz. Agentuře AP to sdělili dva činitelé pod podmínkou zachování anonymity. Ceny ropy na začátku týdne rostou po nových útocích hútíů a po íránských útocích na lodě v Perském zálivu. Dál se zvýšily obavy o dodávky. Severomořská ropa Brent je zpět nad 107 dolary za barel. Také cena plynu pro evropský trh reagovala na výpadky dodávek z Blízkého východu a přesáhla hranici 84 eur za megawatthodinu. Byla tak nejvýše od roku 2022.
včeraAktualizovánopřed 13 hhodinami

VideoČást aerolinek kvůli rostoucím cenám paliv omezí lety

S příchodem zimních měsíců některé aerolinky omezí provoz svých letů. Irská společnost Ryanair už ohlásila, že odbaví o dva miliony cestujících méně než v létě. Důvodem je drahé letecké palivo. Ještě 26. června se litr kerosinu prodával na burze za bezmála sedmnáct korun. V pátek 11. září už to ale bylo okolo 26 korun. Podle ekonomů navíc může být ještě hůř. „Z pohledu dalšího vývoje cen leteckého paliva to nevypadá vůbec dobře. Je to palivo, které je velmi podobné naftě, takže aerolinky trpí podobně jako řidiči, kteří tankují na čerpacích stanicích,“ upozornil hlavní analytik XTB Jiří Tyleček. Ryanair ruší odhadem třináct tisíc letů. A to i přesto, že společnost nakoupila palivo předem za nižší cenu. Některé další aerolinky zatím podobné kroky neplánují. Například Smartwings podle mluvčí rozšiřují síť pravidelných linek a na zimní sezonu firma navyšuje i frekvenci letů do vybraných destinací.
včera v 08:00

Tajné ruské „obchvaty“ sankcí. Jedna z tras vede přes ostrovní ráj

Kreml objevil nečekaný další kanál k obcházení sankcí. Tranzitní trasou pro západní zboží za stovky milionů dolarů se stal ostrovní turistický ráj Maledivy, odkud pak mikročipy, optické přístroje či letecké nýty použitelné pro vojenské účely míří přes místní síť pochybných firem do Ruské federace, zjistil list The Wall Street Journal (WSJ). Nejvíc sankcionovaného zboží proudí do Ruské federace přes Čínu či Střední Asii, Moskva ale dříve využívala i Gabon či Singapur – a potenciál vidí v Arktidě.
včera v 06:00

VideoVenkovských krámků loni skončilo méně než o rok dřív, pomáhají i pojízdné prodejny

Trend zavírání malých venkovských prodejen v Česku zpomaluje. Loni jich podle Potravinářské komory skončilo 55, o rok dříve zhruba třikrát tolik. Malé obchody ale dál narážejí na nedostatek zákazníků i personálu a jejich absence komplikuje život především starším obyvatelům, kteří nemají auto nebo musí za nákupem dojíždět. V některých obcích proto zásobování zajišťují pojízdné prodejny se základními potravinami.
13. 9. 2026

Čeští ovocnáři i zemědělci hlásí obří ztráty, úroda bude nízká

Čeští ovocnáři zaznamenali obrovské ztráty. Komise ministerstva zemědělství vyrazila do tuzemských sadů a vyčíslila je zatím na 1,27 miliardy korun. Část ovocných stromů poškodily už jarní mrazy. V létě pak přišlo intenzivní sucho. Kvůli výkyvům počasí bude letošní úroda oproti té průměrné asi poloviční. Na jihu Čech dokonce jen třetinová. To se projeví i na cenách. Také Agrární komora odhaduje, že výkyvy počasí zemědělce připraví přibližně o patnáct miliard. Menší úrodu měli i drobní farmáři a zahrádkáři.
13. 9. 2026

VideoHosté Událostí, komentářů z ekonomiky debatovali o tuzemském průmyslu

Český průmysl nabírá na síle – roste už osmnáctý měsíc v řadě. A to navzdory dlouhodobé ekonomické stagnaci Německa, tuzemského největšího obchodního partnera. Téma v Událostech, komentářích v sobotu rozebrali viceprezident Svazu průmyslu a dopravy ČR Radek Špicar, podnikatel a majitel Wikov Industry Martin Wichterle a generální ředitel Fenix Group Cyril Svozil. Na vyhlídky automobilového průmyslu se posléze zaměřil předseda představenstva společnosti Plastika Michal Nosek a šéfredaktor portálu AutoTablet.cz Vladimír Rybecký. Pořad se věnoval například také financování školství, o kterém hovořil ředitel IDEA CERGE-EI Daniel Münich. V českém školství podle něj finance chybí dlouhodobě. Debatou provázeli Jakub Musil a Tereza Gleichová.
13. 9. 2026

Rzeczpospolita: Polsko ruskou válkou na Ukrajině přišlo o téměř půl bilionu zlotých

Polsko přišlo kvůli ruské invazi na Ukrajinu o více než 490 miliard zlotých (2,7 bilionu korun), což odpovídá přibližně 3,5 procentům kumulovaného hrubého domácího produktu (HDP) za roky 2022 až 2025. Odlivem pracovníků výrazně utrpělo tamní stavebnictví, píše s odkazem na data polského statistického úřadu web deníku Rzeczpospolita.
13. 9. 2026

Evropský pohled

ČT24 každý den vybírá z obsahu publikovaného evropskými veřejnými médii, členy Eurovize.