Rusko přecenilo svou roli zejména v oblasti ropy a západní země současně prokázaly, že jsou schopny v krizi jednat velmi rychle a obejít se i bez ruských zdrojů. V Interview ČT24 to uvedl zvláštní zmocněnec ministerstva zahraničí pro otázky energetické bezpečnosti Václav Bartuška s tím, že hlavní zbraň Vladimira Putina tak selhala. České domácnosti i firmy podle něj zdražování zatím zvládají, Evropa jako celek si však prý musí uvědomit, že ve světě není oblíbená, a musí zaujmout do budoucna tvrdší stanovisko při jednání s dodavateli energií v čele s USA.
I bez ruského plynu jde život dál, Putinova energetická zbraň nefunguje, míní Bartuška
Bartuška v Interview ČT24: Rusko přecenilo svou roli v oblasti ropy (zdroj: ČT24)
Podle Bartušky nás čekají tři složité zimy. Přeorientovat se na jiné než ruské dodavatele energií ještě nějakou dobu potrvá. Česko loni snížilo svou závislost na ruském plynu z původních 97 procent na maximálně čtyři procenta. Náhradou se stal plyn z Norska a zkapalněný plyn LNG ze zámoří.
Do budoucna chce Česko omezit závislost na ruském plynu úplně, nahradit jinými zdroji plánuje i dovoz ruské ropy. „Měli jsme obrovské štěstí, že jsme se v minulém roce dokázali dohodnout, roli v tom sehrálo české předsednictví (v EU) a také mírná zima,“ upozornil zmocněnec pro energetickou bezpečnost.
Rusko podle něj přecenilo svou roli zejména v oblasti ropy, protože věřilo, že jej podpoří státy jako Saúdská Arábie či Spojené arabské emiráty. „To se ale Rusko přepočítalo. Pro tyto země je zásadní mít technologie Západu, a ty prostě Rusko nemá,“ poznamenal expert.
Podmínky diktuje Západ
Energetickou zbraň lze použít jen jednou, míní Bartuška v souvislosti s krokem arabských zemí vůči západnímu světu během ropného šoku v roce 1973. „Teď to udělal Putin v loňském roce. Nepochybně to bolelo a ještě to bolet bude, ale Evropa je bez ruského plynu v podstatě od léta loňského roku, a jak vidíte, tak život neskončil,“ konstatoval zmocněnec.
Zákaz dovozu ruské ropy do Evropské unie a cenový strop platí od loňského 5. prosince a ceny pohonných hmot přitom nijak výrazně nerostou, upozornil Bartuška. Od 5. února letošního roku platí embargo na dovoz nafty a dieselu z Ruska do Evropské unie a další cenový strop. „Rusko musí akceptovat podmínky, které mu Západ dává. Myslím, že ta ruská (energetická zbraň) úplně nefunguje,“ poznamenal odborník.
Pokud jde o značný nárůst cen energií či potravin, české domácnosti situaci zvládají, míní Bartuška s ohledem na to, že počet neplatičů nijak výrazně nestoupl. Pomohlo prý zastropování cen a finanční pomoc státu. „Ještě pořád jsme bohatý kontinent. Lidé, kteří jsou u nás nižší střední třída, stále mají nějaké rezervy,“ konstatoval k situaci Bartuška. České firmy si podle něj rovněž vedou dobře, největší problémy mají sklárny či porcelánky se zvýšenou potřebou energií.
Bartuška připustil, že česká vláda možná po vzoru Francie oznámí sociální tarif pro občany, co se týká koncových cen elektřiny pro zákazníky, udělal by z ní tedy jakousi veřejnou komoditu, jejíž cenu by neurčoval trh. Takový scénář by znamenal zestátnění firmy ČEZ. Pokud jde o solidární „válečnou“ daň, tedy odebírání zisků energetických firem a jejich nasměrování do sociálního systému, to by mohl být běh na delší trať, jelikož snížit deficit bude pro evropské vlády úkol na roky, míní zmocněnec.
Zelená politika stranou
Evropská komise mezitím slíbila, že bude pracovat na novém mechanismu, jak by se v Evropě nastavovaly ceny elektřiny. „Jde o to, oddělit ceny plynu a elektřiny a zajistit, aby výkyvy v cenách nebyly tak nesmyslné a obrovské,“ vysvětluje Bartuška s tím, že nikdo včetně Bruselu ovšem zatím recept nemá. „Je to předělání základního společného evropského trhu EU,“ upozornil expert.
Podíl takzvané zelené politiky na zdražování podle něj nelze jasně určit, avšak svou roli stále hrají i důsledky pandemie covidu. „Musíme být pragmatici, uděláme cokoli, abychom to zvládli pro naše domácnosti a firmy. Cíle v oblasti CO2 prostě necháme chvíli stranou,“ říká Bartuška s tím, že zelených investic ale bude nakonec kvůli současné situaci ještě víc, protože uplynulý rok nastartoval zelený boom v oblasti úspor či účinnosti.
Pokud jde o ceny plynu, takové výkyvy jako v loňském roce Bartuška nečeká, protože byly způsobené zejména náhlým šokem z války na Ukrajině. „Otázka je, jak bude vypadat naše soupeření s jihovýchodní Asií o dodávky zemního plynu, jak bude vypadat nárůst dodávek z Blízkého východu, hlavně z Kataru, ale také ze Spojených států, a jak bude vypadat jednání s dodavateli,“ uvedl expert.
„Nenáviděný kontinent“
Evropa si musí uvědomit, že ve světě není populární, musí být do budoucna tvrdší vůči svým dodavatelům, aby se s cenami umoudřili, a musí mít takovou průmyslovou politiku, se kterou může ekonomicky konkurovat Americe nebo Číně, řekl v rozhovoru Bartuška.
„Jsme nenáviděný kontinent, Evropy mají všichni plné zuby. Kvůli minulosti, jsme nadřazení, jsme bohatí, máme se dobře, takže zapomeňme na to, že nás má svět rád. Nemá, svět je nepřátelské místo a my se tomu musíme přizpůsobit,“ poznamenal Bartuška.