Hospody se vyrovnávají s úbytkem hostů. Zdražují a spoléhají na štamgasty

Nahrávám video

Hospodští zvyšují ceny jídla i pití – i kvůli úbytku zákazníků – ale věří, že další hosty už neztratí. Pivovarům se pak letos zřejmě nepodaří dohnat ztráty, které jim způsobila pandemie a omezování provozu restaurací.

Zatímco večer je v Lokále U Bílé kuželky plno, přes den se místo k sezení hledá snadno. „Obědy máme trochu slabší, ale myslím, že je to pořád dobré oproti covidu. Večer máme úplně plno. U české klientely jsme skoro zpátky,“ říká manažer František Šťástka.

V posledním roce museli zdražit pivo, a to o celých deset procent. Ještě nikdy o tolik cenu nezvyšovali. Osloveným hostům to vesměs nevadilo. Mnozí si také zvykli odnášet si s sebou pivo domů.

Centrum Prahy: dolů a nahoru

V posledním roce se i kvůli pandemii muselo na některých místech zlevňovat. Například na Staroměstském náměstí v centru Prahy tak bylo možné si dát jedno pivo do padesáti korun, teď už se cena i kvůli návratu turistů vrátila opět ke sto korunám za půllitr.

Jiná situace panuje v plzeňské hospodě Tunel. Po koronavirové pauze se klientela vrátila jen zhruba ze šedesáti procent. Někteří sem ale i tak chodí pravidelně několikrát za týden. „Chodí míň. Ti, co sem chodili dřív, tak třeba nechodí, ale ti praví štamgasti chodí,“ komentoval to hospodský Zdeněk Soukup.

I tam budou muset nejpozději do měsíce zdražovat. Za jedno pivo tam zákazníci nově zaplatí o tři koruny víc. Také tamní hosté zatím většinou uvádějí, že jim to příliš vadit nebude. 

Podle hostinských zákazníky v restauracích víc než cena zajímá kvalita nabídky a také společnost, která se v podnicích schází.

  • Aktuální čísla za srpen ukazují mírné oživení domácího pivovarnictví. Produkce piva se meziročně zvýšila o necelá dvě procenta. Čepovaného se ale meziročně v srpnu prodalo méně. Hosté se do restaurací i kvůli platným restrikcím, anebo práci z domova, vracejí jen zvolna.
  • Naopak dobře se prodávaly malé sudy a plechovky. Malých sudů naplnily v srpnu pivovary o 37 procent meziročně víc. Zájem o plechovky se pak zvýšil o celých 20 procent. Pokud se vezmou všechna piva, která jsou určená pro prodej v obchodech, tak v této kategorii došlo v srpnu k meziročnímu růstu o 3,5 procenta.

Osud pivovarů

Pademie zasáhla i pivovary. První várku uvařili v Úvalech u Prahy krátce před ní. Za pár měsíců proto museli místo rozšiřování výroby produkci spíš omezit. Nad vodou je drželi hlavně lidé z okolí. A ti, kteří si pivo kupovali domů. Pivovaru Libertas pomohl prodej lahvového piva obchodním řetězcům, uvedl vrchní sládek Robert Franěk.

Zákazníci se jim do výčepu vracejí. Hlavně pro ležáky. Stále častěji ale chtějí i speciální, a tedy dražší piva. Ceny tam do konce roku zvyšovat nechtějí.

Ani ne rok před pandemií otevíral i pivovar ve Kbelích. Podobně jako v tom úvalském ho zachraňovali hosté, kteří si pivo odnesli domů. „Paradoxně nám ta covidová doba lehce pomohla, protože si lidi zvykli na to, nosit pivo domů. Takže jsme o nějakých 15 procent na vyšším výstavu,  než jsme byli v roce 2019,“ řekl k tomu spolumajitel Kbelského pivovaru Jiří Lukáš. 

Velké zasáhla pandemie více?

To, co pomohlo malým pivovarům, velkým spíš uškodilo. I když se zákazníci do restaurací pomalu vracejí, za prvních devět měsíců roku se stále nedostali na prodej jako před pandemií. „Proti roku 2019 je to asi dvanáct procent. Ale hlavní pokles byl v sudovém pivu, protože restaurace byly zavřené,“ uvedl emeritní vrchní sládek Plzeňského Prazdroje Václav Berka.

I kvůli tomu od října zvýšili ceny. V průměru o tři procenta. „Změny u balených piv se týkají především ležáků a prémiových piv. Například desítky v lahvích a plechovkách zůstaly na stejné úrovni,“ konkretizoval změny mluvčí Plzeňského Prazdroje Zdeněk Kovář.

Podobně jsou na tom i ve smíchovském pivovaru. Zákazníků v létě přibylo, ztráty už tu ale zřejmě letos nedoženou. V nejbližší době však ceny zvyšovat nechtějí. „V případě, že se k takovému kroku odhodláme, nejprve informujeme naše obchodní partnery. V tuto chvíli s tím ale nepočítáme,“ uvedla mluvčí Pivovarů Staropramen Alena Váchová.

Na další zvýšení cen se zatím nechystá ani budějovický pivovar. 

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Ekonomika

Vláda se bude zabývat návrhem státního rozpočtu

Vláda by se na pondělním jednání měla zabývat podobou návrhu státního rozpočtu na příští rok. Ministryně financí Alena Schillerová (ANO) má členy kabinetu seznámit s úpravami, které ministerstvo provedlo od posledních jednání s jednotlivými ministry. Následně resort návrh formálně předloží a zveřejní také plánovaný schodek.
00:23Aktualizovánopřed 2 hhodinami

NKÚ: Česká ekonomika loni rostla rychleji než průměr EU, výrazně se zvýšil i dluh

Česká ekonomika loni rostla rychleji, než byl průměr zemí Evropské unie, zároveň se ale výrazně prohloubilo zadlužení státu. Státní dluh vzrostl na 3,7 bilionu korun a výdaje na něj se zvýšily na 98 miliard korun. Nepodařilo se odstranit slabiny, které ohrožují budoucí konkurenceschopnost země, uvedl v pondělí Nejvyšší kontrolní úřad (NKÚ) ve svém stanovisku ke státnímu závěrečnému účtu za loňský rok. Úřad stanovisko zveřejňuje ze zákona do konce srpna.
před 2 hhodinami

Mění se zákon o podpoře bydlení, část agendy přebírají úřady práce

Od září se změní zákon o podpoře bydlení. Rozšíří se počet kontaktních míst, budou dostupné ve všech 205 obcích s rozšířenou působností. Část agendy převezmou od obcí úřady práce.
před 4 hhodinami

Havlíček hájí vyšší výdaje investicemi. Dle Rakušana vláda hazarduje

Vláda podle ministra průmyslu a obchodu Karla Havlíčka (ANO) nemůže kvůli snižování schodku omezit investice tak, aby zabrzdila hospodářský růst. Předseda STAN Vít Rakušan v Nedělní debatě naopak kabinet obvinil z dalšího zadlužování a uvedl, že „hazarduje s budoucností dalších generací“. Šéf ODS Martin Kupka tvrdí, že by jeho strana dokázala sestavit rozpočet se schodkem kolem 156 miliard korun. Vicepremiér Petr Macinka (Motoristé) zdůraznil potřebu strukturálních reforem a omezení výdajů. Moderoval Lukáš Dolanský.
před 19 hhodinami

Ministerstvo upustí od energetické koncepce. Chce menší a častější

Ministerstvo průmyslu a obchodu nebude připravovat velkou státní energetickou koncepci jako dřív, sdělil jeho šéf Karel Havlíček (ANO). Místo ní má každoročně vzniknout stručnější dokument. O koncepci přitom mluví přímo zákon – jako o závazném podkladu státu ve výrobě elektřiny, teplárenství a dalších oblastech. Poslední taková je stará jedenáct let, vývoj už ji zčásti překonal a aktualizovat se ji nepodařilo ani předchozí vládě. Ta nyní v opozici proti nové podobě není. Očekává ale podrobnou diskusi třeba ve výborech, protože energetické projekty se připravují dlouhodobě.
29. 8. 2026

Trump: USA uzavřely ropnou dohodu s Venezuelou, zajistily si část jejích zásob

Spojené státy uzavřely ropnou dohodu s Venezuelou. Zajistily si tak většinovou kontrolu nad více než 65 miliardami barelů z prokázaných venezuelských zásob ropy. To odpovídá zhruba pětině celkových prokázaných ropných rezerv této latinskoamerické země. Oznámil to v noci na sobotu americký prezident Donald Trump na své sociální síti Truth Social. Uvedl rovněž, že jde o největší ropnou dohodu ve světové historii. Prozatímní venezuelská prezidentka Delcy Rodríguezová dosažení dohody potvrdila.
29. 8. 2026Aktualizováno29. 8. 2026

VideoČesko potřebuje daňovou reformu, říká Havel

Česko potřebuje daňovou reformu, prohlásil předseda TOP 09 Matěj Ondřej Havel s tím, že jeho strana ji představí na podzim. „Jsme připraveni nabízet řešení a pokud si hnutí ANO reformu vezme a aplikuje ji, tak pro ni budeme hlasovat,“ řekl v Interview ČT24. Havel s odkazem na „názor řady ekonomů“ uvedl, že tuzemsko má významně zdaněnou práci, což „dopadá zejména na nízkopříjmové obyvatele“. „Pojďme trochu snížit zdanění práce, ale zároveň buďme spravedliví – stát si někde peníze vzít musí,“ doplnil s tím, že snížit servis státu je nepřijatelné. „Můžeme například více zdanit spotřebu, ta není vždy nezbytná,“ navrhl Havel. Pořad moderovala Tereza Kručinská.
28. 8. 2026

Ministerstvo plánuje snížení podpory v nezaměstnanosti

Ministerstvo práce plánuje návrat k předchozímu nastavení podpor v nezaměstnanosti a snížení částek od ledna. Příští rok tak chce ušetřit asi 4,5 miliardy korun na výdajích. Částka by v prvních měsících znovu klesla z 80 procent výdělku na 65. Maximální podpora by činila šedesát procent průměrné mzdy namísto letošních osmdesáti procent, sdělil odbor komunikace ministerstva práce. Proti návratu k předchozím pravidlům se staví odbory i zaměstnavatelé, nesouhlasí ani odborníci.
28. 8. 2026Aktualizováno28. 8. 2026

Evropský pohled

ČT24 každý den vybírá z obsahu publikovaného evropskými veřejnými médii, členy Eurovize.