Hlavním motorem tuzemské ekonomiky nejsou auta, ale ICT

Praha – Česko vyváží mnohem více informačních a komunikačních zařízení než osobních automobilů, jejichž produkce je považována za hlavní hnací motor tuzemské ekonomiky i exportu. Naše země tak patří mezi největší vývozce tzv. ICT zboží v Evropě i ve světě. Vyplývá to z údajů, které zveřejnil Český statistický úřad.

Vývoz automobilů dominoval tuzemskému exportu do roku 2001, kdy jeho hodnota obnášela 111 miliard korun. Z Česka byly tehdy vyvezeny ICT výrobky v hodnotě 97 miliard korun. V následujících letech se ale karta obrátila a v roce 2010 vývoz ICT zboží dosáhl rekordní hodnoty 380 miliard korun, zatímco vývoz automobilů činil 239 miliard korun.

Robin Rašín, Český statistický úřad:

„Rozvoj zahraničního obchodu, nebo naopak jeho pád, bývá ekonomy často spojován s produkcí a vývozem v automobilovém průmyslu. Je to pravda jen částečně. Od roku 2002 Česko vyváží daleko více ICT zboží než například osobních automobilů.“

Česko tak dnes patří mezi největší vývozce informačních a komunikačních zařízení v Evropské unii. Ještě předloni obsadilo první příčku Nizozemsko, na které připadl vývoz tohoto zboží v hodnotě bezmála 50 miliard eur. Druhé bylo Německo (29,6 miliardy eur), za kterým následovalo Maďarsko (15,8 miliardy eur) a čtvrtá pozice připadla Česku (12,9 miliardy eur). Na světovém žebříčku se Česko v roce 2009 řadilo do první desítky největších exportérů ICT výrobků.

Střední Evropa se stala hlavní výrobní oblastí ICT

Středoevropský region nyní patří mezi hlavní výrobní oblasti ICT zboží. Podíl Česka, Polska, Slovenska a Maďarska na celkovém vývozu těchto výrobků z EU v roce 2010 činil 25 procent. „Ještě před deseti lety byla situace v Evropě poněkud odlišná a hotové ICT výrobky tvořily důležitou exportní komoditu v zemích, jako jsou Irsko, Finsko, Švédsko či Spojené království,“ uvedl Rašín. 

Ze statistických údajů ovšem vyplývá, že ICT sortiment tvoří významný podíl také na straně dovozu. Například v roce 2009 přesáhl jeho podíl hranici 15 procent. „Zásadní část dovezeného ICT zboží tvořily nejrůznější díly a části nehotových produktů. Naopak směrem ven z Česka směřovaly kompletní hotové výrobky. Není proto pochyb, že na našem území se velké množství produktů montuje a odváží zase dál s minimální přidanou hodnotou,“ uvedl Rašín.

Mezi největší tuzemské producenty ICT zboží patří například společnost Foxconn, která v Pardubicích a Kutné Hoře vyrábí počítače. Předloni firma Foxconn v Česku vykázala tržby přes 100 miliard korun, které meziročně zvýšila téměř o 30 miliard korun.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Ekonomika

Americké sankce na íránskou ekonomiku mohou uškodit hlavně Číně, píše CNBC

Americké sankce namířené proti íránské ekonomice mohou zasáhnout především Čínu, Spojené arabské emiráty (SAE), Turecko, Irák a Indii. S odkazem na analytiky a statistická data to uvedla americká televize CNBC. Nová opatření v pondělí oznámil americký ministr financí Scott Bessent. Jejich smyslem je íránskou ekonomiku izolovat, a tak oslabit íránský režim.
před 1 hhodinou

ŽivěPoslanci debatují o novele k veřejným rozpočtům, kterou vetoval Pavel

Poslanci se v úterý znovu zabývají vládní novelou rozpočtových zákonů. Vetoval ji prezident Petr Pavel, podle kterého ohrožuje dlouhodobou udržitelnost veřejných financí. Sněmovní opozice se obává toho, že předloha umožní vládě rozvolněním pravidel rozpočtové odpovědnosti utrácení a růst státního dluhu. Vládní tábor je odhodlaný prezidentův postoj přehlasovat. Koalice si již hlasováním prosadila, že jednání sněmovny se může v úterý protáhnout do noci. O programu současné schůze se ještě nehlasovalo.
03:15Aktualizovánopřed 2 hhodinami

Růst minimální mzdy vytlačuje šedou ekonomiku, míní Jurečka. Podle Juchelky pomůže i EET

Minimální mzda má od ledna vzrůst na 24 900 korun, po souhlasu tripartity zamíří předpis ke schválení vládě. Podle ministra práce a sociálních věcí Aleše Juchelky (ANO) se očekává její další růst, zmínil také vyšší výdělky pro státní úředníky, kde má nejnižší tarif začínat právě na úrovni minimální mzdy. Podle někdejšího šéfa resortu a předsedy poslaneckého klubu KDU-ČSL Mariana Jurečky se zvyšováním minimální mzdy potlačuje část šedé ekonomiky. Debatou v Událostech, komentářích provázel Lukáš Dolanský.
před 5 hhodinami

Schillerová s Juchelkou navrhují změnu platových tabulek

Od ledna by se mohly změnit platové tabulky. Nejnižší tarif by měl začínat na minimální mzdě, která by měla pro příští rok činit 24 900 korun. Žádná z dalších tarifních částek by neměla klesnout pod zaručený plat. Výdělek by se nově měl pravidelně upravovat po pěti letech praxe. Rozdíl v platovém základu podle odbornosti, náročnosti a odpovědnosti práce by měl činit nejméně čtyři procenta. Odborům a zaměstnavatelům to navrhli ministr práce Aleš Juchelka (ANO) a ministryně financí Alena Schillerová (ANO). Zaměstnavatelé označili reformu odměňování ve veřejné sféře za odvážný krok, odboráři za revoluci.
včeraAktualizovánopřed 21 hhodinami

Tripartita souhlasila s růstem minimální mzdy

Tripartita souhlasila s navrhovaným růstem minimální mzdy pro příští dva roky. Nejnižší výdělek by měl podle návrhu vládního nařízení od ledna odpovídat 44,6 procenta průměrné mzdy. Zvednout by se tak měl z 22 400 na 24 900 korun. V roce 2028 by se pak měl dostat na 45,8 procenta průměrného výdělku. O výsledku mimořádného zasedání tripartity informoval prezident Konfederace zaměstnavatelských a podnikatelských svazů Jiří Horecký.
včeraAktualizovánopřed 23 hhodinami

Vláda schválila změny v penzijním spoření

Vláda v pondělí schválila změny v penzijním spoření. Podle návrhu zákona o doplňkovém penzijním spoření by se měla pro mladé klienty od příštího roku zvýšit podpora, zároveň by měly klesnout poplatky odváděné penzijním společnostem. Za deset let také ukončí činnost transformované fondy. Podle ministryně financí Aleny Schillerové (ANO) by změna měla zvýšit motivaci k uzavření penzijního spoření. Vláda podle ministra průmyslu a obchodu Karla Havlíčka (ANO) také odsouhlasila podnikatelský balíček.
včeraAktualizovánopřed 23 hhodinami

VideoRusko chce omezit počet ekonomických migrantů, na trhu ale chybí miliony lidí

Ekonomičtí migranti čelí v Rusku stále větší represi i častějším deportacím. Úřady chtějí počet cizinců výrazně omezit. Propaganda to obhajuje ochranou pracovních míst pro ruské občany. Podle oficiálních údajů přitom v době, kdy Moskva vede drahou agresivní válku proti Ukrajině, chybí na pracovním trhu čtyři miliony lidí. Situace se bude v příštích letech kvůli nízké porodnosti ještě více zhoršovat, v roce 2030 bude chybět podle odborných odhadů až dvanáct milionů pracovníků.
včera v 08:00

Cestovní kanceláře varují před falešnými zájezdy

Cestovní kanceláře varují před nabídkami falešných zájezdů na sociálních sítích. Zveřejňují je totiž často podvodníci, případně lidé, kteří nemají právo zájezdy pořádat. A cestovatelům pak kromě ztráty peněz hrozí i další možné komplikace.
včera v 06:00

Evropský pohled

ČT24 každý den vybírá z obsahu publikovaného evropskými veřejnými médii, členy Eurovize.