Bez nově postavených elektráren, v čele s novými jadernými bloky, nebude mít Česko do budoucna kde brát elektřinu, řekl vicepremiér a ministr průmyslu a obchodu Karel Havlíček (za ANO). Z hodnocení elektrizační soustavy do roku 2040 (MAF CZ), které zpracovala společnost ČEPS, vyplývá, že pokud by se situace neřešila, stalo by se Česko od roku 2030 postupně závislé na dovozu elektřiny ze zahraničí. Podle Havlíčka hrozí, že elektřinu nebude v Evropě kde brát a bude velmi drahá.
Havlíček: Bez nových zdrojů nebude mít Česko kde brát elektřinu
Ministr uvedl, že z nových dat vyplývá, že Česku nebude stačit pouze plánovaná stavba nového bloku v Jaderné elektrárně Dukovany. Během pěti let podle něj musí začít také diskuse o rozšíření druhé české Jaderné elektrárny v Temelíně. V současné době je Česko dlouhodobě vývozcem elektřiny. Havlíček v pondělí zopakoval, že druhým nejvýznamnějším zdrojem budou do budoucna v Česku obnovitelné zdroje, uhlí čeká útlum.
Z dat Energetického regulačního úřadu (ERÚ) vyplývá, že spotřeba elektřiny v Česku loni meziročně vzrostla o 0,2 procenta na 73,9 terawatthodiny (TWh). Je to nejvyšší hodnota od roku 1981, odkdy jsou údaje k dispozici. Výroba loni stoupla o 1,1 procenta na 88 TWh. Největší podíl (43 procent) připadal na hnědouhelné elektrárny.
Vývoz elektřiny loni meziročně vzrostl o 9,3 procenta na 25,5 TWh. Dovoz se snížil o 23,2 procenta na 11,6 TWh. Nejvíce elektřiny se vyvezlo na Slovensko a do Rakouska, největší dovoz připadal na Německo a Polsko.
Aktuální materiál ČEPS doplňuje evropský výhled, který hodnotí situaci se zdroji elektrické energie v celé Evropě. MAF CZ 2019 podle firmy ukazuje, že do roku 2040 Česko čeká výrazný úbytek výrobních zdrojů, které je třeba nahradit.
Scénáře počítají s útlumem uhelných zdrojů
Pracuje přitom se dvěma scénáři. Scénář A (základní) počítá s celkovým útlumem fosilních, tedy uhelných zdrojů ve výši 6342 megawattů (MW), poklesem instalovaného výkonu jaderných elektráren na 2137 MW a rozvojem obnovitelných zdrojů energie (OZE) ve výši 6560 MW.
Scénář B, takzvaný nízkouhlíkový, zahrnuje celkový útlum uhelných zdrojů ve výši 7818 MW. Instalovaný výkon jaderných elektráren a OZE jsou stejné jako v případě scénáře A. V obou scénářích se už nepočítá s provozem Jaderné elektrárny Dukovany, a naopak se zahrnuje rozvoj elektromobility a akumulace.
„Výsledná bilance pro Česko vychází v obou scénářích jako výrazně deficitní, Česká republika by se tak od roku 2030 postupně začínala stávat závislou na dovozu elektrické energie ze zahraničí. Vlivem odstavování konvenčních zdrojů by tak došlo k zásadní změně bilance proti současnému stavu, kdy elektřinu vyvážíme. Česká republika by k roku 2040 naopak sama potřebovala import elektřiny 23 TWh ve scénáři A a až 30 TWh ve scénáři B,“ uvedl předseda představenstva ČEPS Martin Durčák.
Havlíček upozornil, že scénáře ČEPS jsou optimistické z hlediska obnovitelných zdrojů, nepočítají naopak s případným prodloužením provozu dukovanské jaderné elektrárny.
Současnou situaci, kdy je Česko exportérem elektřiny, dlouhodobě považují za zbytečnou ekologové. Hnutí Duha už dříve uvedlo, že Česko patří mezi největší vývozce elektřiny na světě. „Pokud stát rozhýbe stagnující rozvoj obnovitelných zdrojů, můžeme do roku 2030 zavřít všechny uhelné elektrárny a naše elektrizační soustava to zvládne,“ řekl v únoru za hnutí Jiří Koželouh.
Podle Komory obnovitelných zdrojů energie (KOZE) je třeba brát výsledky hodnocení ČEPS vážně. „Použít tuto studii pouze pro obhájení stamiliard dotací pro nové jaderné elektrárny by mi ale přišlo velmi nezodpovědné. Za nejodpovědnější považuji prioritní zaměření na obnovitelné zdroje,“ uvedl předseda komory Štěpán Chalupa.
„Obnovitelné zdroje se již dnes prosadily na globálním energetickém trhu a mohou nabídnout spotřebitelům čistou a levnou elektřinu. Mohou tak nahradit postupný útlum uhelných elektráren. Jejich rozvoj se však musí rozběhnout kontinuálně, včetně akumulačních systémů spolu s chytrými sítěmi,“ komentuje prezentované analýzy programový ředitel Svazu moderní energetiky Martin Sedlák.
To by podle něho mělo zohlednit i ministerstvo průmyslu a obchodu a mělo by to vést i k přepracování návrhu Národního klimaticko-energetického plánu, který počítá s navýšením podílu obnovitelných zdrojů v produkci elektřiny o pouhý jeden procentní bod. Současně je nutné aktualizovat i Státní energetickou koncepci, která také pracuje se zastaralými možnostmi rozvoje obnovitelných zdrojů a nepočítá s dnešním nástupem technologií pro akumulaci energie, připomíná.
IEA čeká silný růst výroby elektřiny z obnovitelných zdrojů
Mezinárodní agentura pro energii (IEA) předpovídá, že celosvětové kapacity pro výrobu elektřiny z obnovitelných zdrojů by se během příštích pěti let měly zvýšit zhruba o 50 procent, zejména díky růstu v oblasti fotovoltaiky.
Celkový instalovaný výkon zařízení na výrobu elektřiny z obnovitelných zdrojů by se měl do roku 2024 zvýšit o 1,2 terawattu z loňských 2,5 terawattu, fotovoltaika by se na předpokládaném růstu měla podílet téměř 60 procenty, z velké části díky instalacím solárních systémů na obytných domech, komerčních budovách a průmyslových zařízeních.
Podíl obnovitelných zdrojů na celkové výrobě elektřiny by se měl podle IEA do roku 2024 zvýšit na 30 procent ze současných 26 procent. Růst by měly podporovat klesající náklady na technologie a efektivnější energetická politika vlád.
„Obnovitelné zdroje jsou už teď druhým největší zdrojem elektřiny na světě,“ upozornil šéf IEA Fatih Birol. Dodal nicméně, že k dosažení dlouhodobých klimatických cílů je zapotřebí instalaci zařízení pro výrobu elektřiny z obnovitelných zdrojů urychlit.