Gazprom bude do Evropy dodávat víc plynu. Umožní mu to EK


28. 10. 2016‌‌|Zdroj: ČTK

Evropská komise se rozhodla umožnit ruské společnosti Gazprom větší využívání plynovodu OPAL v Německu. Firma tak bude moci dodávat do Evropy více plynu a vyhnout se trase přes Ukrajinu. Napsala to agentura Reuters. OPAL přepravuje ruský plyn z plynovodu Nord Stream ke konečným zákazníkům v Německu i České republice.

OPAL na severovýchodě Německa navazuje na plynovod Nord Stream vedoucí pod Baltským mořem z Ruska. Ze severovýchodu Německa směřuje OPAL k hranicím s Českou republikou.

Komise zrušila limit, který Gazpromu povoloval využívat pouze polovinu kapacity plynovodu OPAL. Rozhodla nicméně, že konkurenti Gazpromu budou mít přednostní právo na využití až dvaceti procent kapacity plynovodu namísto osmi procent navrhovaných německými regulátory. Pokud konkurenti přednostní právo nevyužijí, bude moci Gazprom využít i tuto kapacitu.

Gazprom disponuje největšími zásobami zemního plynu na světě a má monopol na vývoz této strategicky důležité suroviny z Ruska prostřednictvím plynovodů. Firma je klíčovým dodavatelem plynu pro řadu evropských zemí včetně České republiky.

Nord Stream 2 možná nebude

Možnost většího využití plynovodu OPAL podle Reuters rovněž odstraňuje klíčovou překážku pro plán Gazpromu na zdvojnásobení kapacity plynovodu Nord Stream prostřednictvím projektu Nord Stream 2, který by po dně Baltského moře obešel stávající tranzitní země východní a střední Evropy. Gazprom ale zvažuje, že od dohody odstoupí. Podle informací Reuters by Gazprom mohl rozhodnutí oznámit evropským partnerům 9. listopadu.

Nord Stream
Zdroj: ČT24

Projekt, jehož cílem je zvýšit kapacitu stávajícího plynovodu Nord Stream na baltském dně, část unijních členů včetně České republiky či Polska kritizuje. „Nikdo neví, co se stane,“ citoval Reuters svůj zdroj z Gazpromu s tím, že budoucnost plynovodu Nord Stream 2 je nejistá.

Záměr totiž čelí politickým i regulačním překážkám. Někteří členové EU a také Spojené státy varují, že plynovod by zvýšil závislost Evropy na Rusku, a tím ohrozil její energetickou bezpečnost. EU odebírá z Ruska asi třetinu své roční spotřeby plynu.

Gazprom již posílá plyn do Německa přes Baltské moře dvojitým podmořských plynovodem Nord Stream. Navrhovaný projekt Nord Stream 2 počítá s dalším dvojitým potrubím, které zdvojnásobí kapacitu přepravy na 110 miliard metrů krychlových ročně.

Výběr redakce

Hosté Událostí, komentářů debatovali o nevydání Babiše a Okamury sněmovnou

VideoHosté Událostí, komentářů debatovali o nevydání Babiše a Okamury sněmovnou

před 49 mminutami
Vláda USA oficiálně označila firmu Anthropic za riziko pro dodavatelský řetězec

Vláda USA oficiálně označila firmu Anthropic za riziko pro dodavatelský řetězec

před 57 mminutami
Stalinův Velký teror stál život stovky Čechů. Historici popsali jejich osudy

Stalinův Velký teror stál život stovky Čechů. Historici popsali jejich osudy

před 3 hhodinami
Izrael urguje statisíce obyvatel Bejrútu k evakuaci

Izrael urguje statisíce obyvatel Bejrútu k evakuaci

včeraAktualizovánopřed 12 hhodinami
Dvě desítky států USA chtějí soudní cestou zablokovat Trumpovo nové clo

Dvě desítky států USA chtějí soudní cestou zablokovat Trumpovo nové clo

včeraAktualizovánopřed 12 hhodinami
Paliva v Česku po útocích na Blízkém východě výrazně zdražila

Paliva v Česku po útocích na Blízkém východě výrazně zdražila

včeraAktualizovánopřed 12 hhodinami
Sněmovna nevydala Babiše a Okamuru k trestnímu stíhání

Sněmovna nevydala Babiše a Okamuru k trestnímu stíhání

včeraAktualizovánopřed 12 hhodinami
Noemová skončí ve funkci ministryně vnitřní bezpečnosti USA

Noemová skončí ve funkci ministryně vnitřní bezpečnosti USA

včeraAktualizovánopřed 13 hhodinami

Aktuálně z rubriky Ekonomika

Průměrná mzda loni stoupla o 7,2 procenta na 49 215 korun

Průměrná mzda v České republice v loňském roce stoupla o 7,2 procenta na 49 215 korun. Lidem tak v průměru na výplatní pásce přibylo 3316 korun. Druhým rokem po sobě se průměrná mzda zvýšila také reálně, po zohlednění inflace vzrostla o 4,6 procenta. O víc než sedm procent průměrná mzda meziročně vzrostla také v loňském čtvrtém čtvrtletí. Vyplývá to z údajů, které zveřejnil Český statistický úřad (ČSÚ). Obecně platí, že dvě třetiny zaměstnanců na průměrnou mzdu nedosáhnou.
před 3 mminutami

Krize bydlení se prohlubuje, zdražují i panelové byty

Bydlení představuje jeden z dlouhodobě skloňovaných problémů, které Česko sužují – z průzkumu Iniciativy pro dostupné bydlení a developerské společnosti Central Group vyplývá, že to tak vnímá téměř polovina obyvatel. Odborná veřejnost opakuje, že aby se růst cen minimálně zastavil, je potřeba zrychlit povolování řízení a odbourat byrokracii. Čím dál tím míň dostupné jsou i byty v panelových domech. Pomoci má nový stavební zákon, jeho podobu ale ještě na přelomu roku část expertů kritizovala.
před 4 hhodinami

Dvě desítky států USA chtějí soudní cestou zablokovat Trumpovo nové clo

Skupina 24 států USA se rozhodla zažalovat administrativu amerického prezidenta Donalda Trumpa kvůli zavedení nového globálního cla stanoveného na deset procent. Požaduje, aby soud clo zablokoval a nařídil vrácení peněz, které už byly vybrány. Informovala o tom agentura Reuters, která se odvolává na kancelář generálního prokurátora státu Oregon.
včeraAktualizovánopřed 12 hhodinami

Paliva v Česku po útocích na Blízkém východě výrazně zdražila

Pohonné hmoty v Česku po nedávném zahájení bojů na Blízkém východě zdražily. Nafta se prodává za průměrných 35,10 koruny za litr, což je o 2,13 koruny více než před týdnem. Cena benzinu Natural 95 se od té doby zvýšila v průměru o 1,21 koruny na 34,68 koruny. Zhruba po dvou letech je tak průměrná cena naturalu nižší než diesel, naposledy to bylo v únoru 2024. Příčinou jsou rostoucí ceny ropy. V meziročním srovnání jsou ale paliva stále levnější, vyplývá z údajů společnosti CCS.
včeraAktualizovánopřed 12 hhodinami

VideoČínská ekonomika čelí výzvám, stanovený cíl je nejskromnější za desítky let

Čína si stanovila nejméně ambiciózní cíl hospodářského růstu od roku 1991 – čtyři a půl až pět procent. Druhá největší ekonomika světa se potýká s výzvami doma i v zahraničí. Dopadá na ni slabá spotřeba, krize trhu s nemovitostmi, úbytek obyvatel i spory se Spojenými státy. Plán pro pětiletku do roku 2030 schválí zákonodárný sbor, jehož schůze začala v Pekingu. Pozornost analytiků nicméně přitahují prázdná křesla v sále. Jde o nejmenší zasedání v tomto století. 113 funkcionářů chybí a spekuluje se, pro kolik z nich si došla obávaná protikorupční komise.
před 12 hhodinami

Provoz ropovodu Družba by se mohl obnovit za měsíc a půl, prohlásil Zelenskyj

Ropovod Družba by mohl být technicky připraven k obnovení provozu za měsíc a půl, prohlásil dle agentury Reuters ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj. Dodávky ruské ropy tímto ropovodem do Maďarska a na Slovensko se zastavily koncem ledna, kdy potrubí dle Kyjeva vážně poškodil požár způsobený ruským útokem. Budapešť a Bratislava ale Zelenského viní, že obnovení provozu úmyslně odkládá z politických důvodů. Kyjev argumentuje, že oprava je časově náročná.
před 18 hhodinami

VideoÍrán dopadne na naši ekonomiku, míní Skopeček. Schillerová varuje před unáhlenými závěry

Je zřejmé, že konflikt v Íránu bude mít dopad na českou ekonomiku, míní místopředseda Poslanecké sněmovny Jan Skopeček (ODS). Zmínil rostoucí cenu ropy a s tím spojené zdražování pohonných hmot. Dodal, že jde jenom o to, jak velký dopad bude a jak dlouho konflikt potrvá. Ministryně financí Alena Schillerová (ANO) má za to, že je v tuto chvíli třeba vyčkat na to, jak se konflikt vyvine a není podle ní čas na unáhlená rozhodnutí. Politici diskutovali také o okolnostech repatriačních a evakuačních letů z Blízkého východu. Debata se věnovala také návrhu státního rozpočtu, v němž opozice i prezident Petr Pavel apelují na navýšení výdajů na obranu. Diskusí v Událostech, komentářích provázel Lukáš Dolanský.
včera v 09:22‌‌

Poslanci navrhli přesuny peněz v rozpočtu téměř za 240 miliard korun

Poslanci ve středečním druhém čtení návrhu letošního rozpočtu navrhli přesuny peněz uvnitř rozpočtu v celkovém objemu téměř 240 miliard korun. Je to asi deset procent jeho celkových výdajů. Celkový schodek 310 miliard korun, který sněmovna schválila v prvním čtení, už poslanci měnit nemůžou, mohou jen navrhovat přesuny uvnitř rozpočtu. Zákonodárci také propustili do třetího čtení předlohu, která zastavuje zvýšení jejich měsíčního vyměřovacího základu a vrací ho na loňskou úroveň.
4. 3. 2026Aktualizováno4. 3. 2026‌‌
Načítání...