Jen pětina firem je podle průzkumu agentury Deloitte připravena na to, že za čtvrt roku se spustí jedny z největších změn ve výběru DPH v historii Česka. Podnikatelé budou muset od 1. ledna finančnímu úřadu elektronicky hlásit DPH ze všech přijatých i odevzdaných faktur. V novém roce by také měla začít fungovat elektronická evidence tržeb. Zatímco vláda chce těmito novinkami získat více na daních a likvidovat šedou ekonomiku, podnikatelé i opozice protestují, že se jedná o omezování svobody podnikání v Česku.
„Těším se na to, až to spustíme, co se bude dít za Kocourkov,“ konstatuje hospodský na jednom ze seminářů, se kterými náměstkyně ministra financí Simona Hornochová objíždí republiku, aby připravila podnikatele na chystané změny v evidenci tržeb a výběru daní. Vystihuje tak častý názor mnohých z nich: svoboda podnikání v Česku utrpí.
Elektronická evidence tržeb, pomocí které chce vláda likvidovat šedou ekonomiku a narovnat tržní prostředí, má však státu přinést dvanáct miliard korun ročně víc na daních. Zákon o evidenci má tak být přijat ještě do konce roku, aby se pak o půl roku později rozběhla samotná evidence. První se dotkne restauratérů a hoteliérů. Ti pak každou tržbu vyšlou přes elektronickou pokladnu do centrálního systému. „Pokud ta technologie odesílání bude přijatelná, nic se neděje,“ říká majitel restaurace Anton Doboš.
Výhrady k elektronické evidenci tržeb neustávají
Jeho názor ale rozhodně všichni nesdílí. Spíše naopak. Výhrady k elektronické evidenci tržeb mají opoziční poslanci i samotní podnikatelé. Podle opozice to s ohledem na náklady povede k likvidaci poctivých živnostníků a nezabrání to obcházení zákona. Plánují proto obstrukce.
Strana soukromníků se Stranou svobodných chystá pak na 28. října na Václavské náměstí v Praze shromáždění na ochranu živnostníků, jehož součástí bude právě i protest proti zavedení elektronické evidence tržeb. Strana chce přijetí zákona zabránit a hledá tak podporu právě i u parlamentních stran.
„Jednáme s neparlamentními stranami o vytvoření široké fronty odporu. Jednáme s poslanci a senátory i za vládní strany, kteří vědí, že tento krok je špatný a svoboda podnikání by jeho přijetím dostala velkou trhlinu,“ uvedl již dříve předseda Strany soukromníků Petr Bajer.
Předseda ODS Petr Fiala si zároveň myslí, že není možné zákon o elektronické evidenci tržeb (EET) ve sněmovně upravit do kompromisní podoby, která by byla přijatelná pro pravicovou opozici. Vládní návrh pokládá za nesmyslný. A poukazuje i na náklady státu v souvislosti s evidencí tržeb. Skutečným cílem podle předsedy ODS není kontrola, ale snaha získat informace o obchodech a likvidace konkurence v odvětvích, v nichž podniká vicepremiér, ministr financí a majitel Agrofertu Andrej Babiš.
Zavedení elektronické evidence tržeb by se totiž mělo týkat zhruba 300 tisíc podnikatelů. Hned od počátku restaurací, hotelů a stravovacích služeb, tedy celkem asi 60 tisíc podnikatelů. Později by pak měly tržby evidovat i firmy v oblasti velkoobchodu a maloobchodu, tedy dalších zhruba 250 tisíc podnikatelů. O rozšíření systému na další odvětví by měla rozhodnout následně vláda.
Podnikatelka: Kvůli daňovému hlášení se účtování protáhne i na desetinásobek času
Strana soukromníků zvažuje zároveň možnost podání ústavní stížnosti proti novele o dani z přidané hodnoty, podle níž musejí podnikatelé od nového roku posílat finančním úřadům kontrolní hlášení o svých nákupech a prodejích. Podle Jiřího Šebesty ze Sdružení podnikatelů a živnostníků tato novela znamená konec obchodních tajemství, protože „velký bratr“ bude přesně vědět, kdo s kým a za kolik obchodoval a v jakém objemu. Šebesta se obává hrozby úniku těchto dat, která by pak mohla být zneužita v konkurenčním boji.
„Na to, abychom vyúčtovali jednu knihu, nám zbyde čas, za který bychom dřív vyúčtovali deset knih,“ říká spolumajitelka knihkupectví Jana Jičínská, co pro ní bude znamenat nová povinnost elektronického hlášení údajů ze všech přijatých i odevzdaných faktur u knihy, která stojí bez DPH 260 korun a s DPH pak 286 korun. Majitelé knihkupectví nejsou se svými stížnostmi sami.
Zástupci dvou třetin velkých firem uvedli, že jim kontrolní hlášení daní přinese nárůst administrativy i časovou náročnost.
Třetina firem, které oslovila agentura Deloitte, se ale novinkou dosud vůbec nezabývala. Pro velké firmy to přitom bude znamenat změny v dosavadním účetním systému. „Náklady, tak jak víme z průzkumů, některé firmy odhadují na dvacet až padesát tisíc,“ říká senior manažer v daňovém oddělení Deloitte Jaroslav Beneš.
Podle generálního ředitele Finanční správy Martina Janečka je cílem zlepšit výběr DPH v souvislosti s tímto nástrojem o deset až dvanáct miliard.
Babiš: Daňový ráj Praha skončí
Dalším plusem pro státní kasu má být i další nový zákon, který říká, že finanční úřady v celé zemi budou moct kontrolovat účetnictví firem bez ohledu na to, kde sídlí. Finanční úřady tak třeba z Prahy od začátku roku vykázaly již přes pět set firem, které podle úředníků ve skutečnosti podnikají jinde a v metropoli se jen schovávají před kontrolami. Ty jsou kvůli velkému počtu firem v Praze méně časté. Tato legislativní novinka ale nabírá zpoždění a je tedy otázkou, kdy vstoupí v platnost.
„Je to hlavně opatření proti daňovému ráji Praha. Doufejme, že to bude nejpozději prvního března 2016. Tak problém je, že to naší legislativě trvá věčně a že to trvá strašně dlouho a vyjadřuje se k tomu strašně moc lidí,“ konstatuje ministr financí Andrej Babiš (ANO).
