Evropské komisi už německé dálniční mýtné nevadí. Rakousko naopak chystá žalobu

Evropská komise se rozhodla ukončit řízení, které od roku 2015 vedla s Německem kvůli jeho plánu na dálniční mýtné pro osobní auta. Komise to uvedla s tím, že v březnu Německo přijalo potřebné změny pravidel a odstranilo tak možnou diskriminaci na základě národnosti. Rakousko rozhodnutí Evropské komise o německém mýtu považuje podle ministra dopravy Jörga Leichtfrieda za špatné a chystá žalobu k Soudnímu dvoru EU.

„Komise se proto rozhodla případ uzavřít,“ uvedla EK s tím, že nyní bude sledovat, jak jsou pravidla skutečně uváděna do praxe.

Německý ministr dopravy Alexander Dobrindt verdikt Komise, s níž měl svůj plán předjednaný, přivítal. „Teď je to i Bruselem úředně potvrzeno: Mýtné přichází,“ napsal ministr v tiskové zprávě. Na zavedení mýtného do praxe, které podle něj povede ke spravedlnosti na německých silnicích, bude Německo rychle pracovat, podotkl.

„Špatné rozhodnutí Komise otevírá dveře vzájemné diskriminaci mezi členskými státy EU,“ prohlásil naopak rakouský ministr Leichtfried. Komise se nyní podle Vídně musí tématem německého mýta opět zabývat a mimo jiné si vyžádat i postoje Německa a Rakouska. Leichtfried poznamenal, že pokud Brusel nebude ve věci aktivní, pak bude cesta pro rakouskou žalobu volná.

Řízení s Německem zahájila EK v červnu 2015 poté, co vyšlo najevo, že mýtné by de facto platili jen zahraniční řidiči, neboť Němci by si mohli poplatek odečíst z daní. Podle evropské exekutivy se jednalo o nepřímou diskriminaci na základě národnosti. Berlín poté oznámil, že systém nespustí od počátku roku 2016, jak bylo původně v plánu.

Mýtné začne pro osobní auta platit v roce 2019

Německo nakonec letos v březnu původní podobu pravidel upravilo. Mýtné začne pro osobní auta platit v roce 2019. Výše poplatku se bude lišit v závislosti na objemu motoru a množství emisí. Majitelé aut registrovaných v Německu mýtné podle plánu sice také uhradí, posléze se jim ale o zaplacenou částku sníží daň z motorových vozidel; majitelé nejekologičtějších aut s velmi nízkými emisemi získají dokonce větší úlevu, než kolik zaplatí na poplatcích.

Návrh německého mýtného kritizuje řada zemí v čele s Rakouskem, které chystá žalobu k Soudnímu dvoru EU. Vídeň i po úpravách mluví o „mýtném pro cizince“. Česká republika se před několika dny rozhodla k žalobě nepřipojit.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Ekonomika

USA zakážou dovoz některých kanadských mléčných výrobků a alkoholu

Spojené státy od 29. září zakážou dovoz některých mléčných výrobků, většiny alkoholických nápojů a motocyklů z Kanady. V noci na středu to oznámil Bílý dům. Opatření přichází v době vyhrocené obchodní války mezi oběma sousedními zeměmi.
před 1 hhodinou

Plaga trvá na penězích pro soukromé školy. Schillerová chce systémovou změnu

V koalici probíhá boj o financování církevních a soukromých škol. Z roku na rok by mohly podle návrhu rozpočtu přijít o tři miliardy korun, tedy asi patnáct procent prostředků. Ministr školství Robert Plaga (za ANO) to odmítá. Upozorňuje, že jde o zákonem dané výdaje. Ministryně financí Alena Schillerová (ANO) chce systémovou změnu. Podle zástupců škol by odebrání dotací bylo likvidační.
před 9 hhodinami

Polsko má nejplnější zásobníky plynu v Evropské unii

Polsko naplnilo své zásobníky zemního plynu na 96 procent kapacity, což je nejvyšší úroveň v celé Evropské unii a výrazně převyšuje unijní průměr 67 procent. Vyplývá to z údajů, na které se odvolává polská rozhlasová stanice RMF FM.
před 12 hhodinami

Babiš je v potenciálním střetu zájmů, rozhodla EK. Premiéra to „nezajímá“

Evropská komise dospěla k závěru, že český premiér Andrej Babiš (ANO) se nachází v potenciálním střetu zájmů, uvedla mluvčí Komise Louise Bogeyová. Svěřenský fond podle ní situaci dostatečně neřeší. Komise proto potvrdila pozastavení proplácení části dotací pro Agrofert. Babiš prohlásil, že ho postoj EK k jeho střetu zájmů nezajímá a neřeší to. Premiér v únoru vložil akcie holdingu do svěřenského fondu RSVP Trust.
včeraAktualizovánopřed 13 hhodinami

VideoSchodek rozpočtu je třeba snížit, shodli se Hrnčíř s Kovářovou

Navrhovaný schodek rozpočtu ve výši 389 miliard korun je podle člena sněmovního rozpočtového výboru Jana Hrnčíře (SPD) příliš vysoký. „Budeme hledat úspory,“ sdělil v Událostech, komentářích s tím, že na vyjednání změn má koalice dva týdny. Rozpočet má podle něj ukázat, že vláda chce skutečně šetřit. Místopředsedkyně výboru Věra Kovářová (STAN) souhlasila, že je třeba mít odvahu schodek výrazně snížit. Pozastavila se ale nad Hrnčířovým tvrzením, že lze škrtat zbytné výdaje, když návrh podle ministryně financí Aleny Schillerové (ANO) obsahuje vše, co stát musí vydat. Moderovala Tereza Řezníčková.
před 20 hhodinami

Koalice směřuje ke snížení schodku i dalším úsporám, řekl Šťastný

Dohodli jsme se na některých opatřeních v oblasti školství a zdravotnictví, řekl ministr pro sport Boris Šťastný (Motoristé) v pondělí večer po jednání koaliční rady o návrhu státního rozpočtu na příští rok. O možných škrtech v těchto dvou resortech během dne debatovali zástupci hnutí ANO a Motoristů. Hnutí SPD i Motoristé považují navrhovaný schodek 389 miliard za příliš vysoký. Ministryně financí Alena Schillerová (ANO) odpoledne zopakovala, že vidí možnost jej snížit o několik miliard. Motoristé ale požadují snížení o dvacet miliard.
7. 9. 2026Aktualizováno7. 9. 2026

VideoSnížení schodku zbrzdí dogmata i Babišův populismus, míní Hřib

Navrhovaný schodek státního rozpočtu na příští rok ve výši 389 miliard korun je podle předsedy opozičních Pirátů Zdeňka Hřiba ostuda a průšvih. Snížení schodku o desítky miliard korun budou bránit ideologická dogmata, ideologické zaslepení některých koaličních partnerů a samozřejmě snaha o populistickou politiku Andreje Babiše (ANO), prohlásil Hřib v Interview ČT24. Piráti podle něj mají konkrétní recepty, kterými je možné schodek snížit o sto miliard korun. Zhruba dvacet miliard je možné ušetřit tím, že se „osekají zbytečné dotace“, a to v čele s dotacemi pro Agrofert a další „agromamuty“, vyjmenoval mimo jiné Hřib. Pořad moderoval Jiří Václavek.
7. 9. 2026

Stavba domu vlastními silami je pro řadu Španělů možností, jak si zajistit bydlení

Až 42 procent Španělů už uvažovalo o stavbě domu vlastními silami a 8,5 procenta to považuje za reálnou možnost. Spolupráce mezi architektem, stavebním podnikatelem a rozpočtářem pomáhá minimalizovat problémy spojené s projektem.
7. 9. 2026

Evropský pohled

ČT24 každý den vybírá z obsahu publikovaného evropskými veřejnými médii, členy Eurovize.