Brusel - Od září loňského roku, kdy finanční krize začala ukazovat své nejhorší stránky, už napumpovali členové Evropské unie do svých ekonomik v úhrnu tři biliony eur (v přepočtu téměř 80 bilionů korun). Tuto částku do finančního sektoru poslalo jen 18 z 27 členských zemí. Ostatní, včetně České republiky, se k takovému povzbuzování finančních institucí neuchýlily. Při povzbuzování bankovního sektoru státy vždy respektovaly platná unijní pravidla.
Součástí třímilionového balíčku byla pomoc určená na rekapitalizaci bank, injekce na záruční režim za bankovní vklady a na restrukturalizační opatření určené jednotlivým bankám a finančním institucím. Ne celá suma tak byla reálně vynaložena, část zůstala v podobě garancí pouze na papíře.
Evropa se obešla bez protekcionismu
Eurokomisařka pro hospodářskou soutěž Neelie Kroesová finanční pomoc chválí i z hlediska toho, že se při jejím poskytování podařilo nesklouznout do „pasti protekcionismu“. „Posledních šest měsíců ukázalo, že kontrola státní pomoci hraje klíčovou úlohu při koordinovaném celoevropském řešení problémů, které přináší hospodářská krize,“ dodala komisařka.
Peníze do svých ekonomik ale nenalívaly shodně všechny státy unie. Podle Evropské komise ani korunu svému finančnímu sektoru neposkytlo celkem devět zemí - Bulharsko, Česká republika, Estonsko, Kypr, Litva, Malta, Polsko, Rumunsko a Slovensko.
