Brusel - V příštích desetiletích v Evropské unii ceny elektřiny porostou, uvedla Evropská komise v dnes zveřejněné energetické „cestovní mapě“ do roku 2050. Stane se tak prý bez ohledu na to, zda evropská energetická politika zůstane v současné podobě, nebo se vydá na cestu zbavování se závislosti na „uhlíku“, tedy tradičních zdrojích, jako je třeba uhlí. Stabilizovat se či začít klesat by ceny mohly v určitých scénářích po roce 2030.
Pokud se zachová současný energetický mix, tak ceny elektřiny porostou kvůli růstu cen fosilních paliv (plynu, uhlí a ropy), neboť poptávka po nich roste, zejména pak v Asii. Pokud se Evropa vydá cestou odklonu od „uhlíku“ (obnovitelné zdroje, vyšší účinnost a podobně), pak zase ceny elektřiny porostou kvůli nutnosti výrazných investic do nových technologií a infrastruktury.
Využívat jádro? Rozhodnutí je na jednotlivých zemích
V dokumentu vykreslujícím možnosti dosažení ambiciózních cílů EU v oblasti životního prostřední a energetiky Evropská komise také odmítla doporučit či nedoporučit využívání jaderné energie. Rozhodnutí o tom je na členských zemích unie.
Zpráva komise předpovídá, že poptávka po obnovitelné energii poroste. Stále větší důraz bude kladen na úspory v energetice. „S rostoucí cenou energií vznikají samoregulační mechanismy ve společnosti. Uplatňují se úspory a obnovitelné zdroje. Pravděpodobně dostane zelenou třeba mikrokogenerace, což začne snižovat ceny energií,“ vysvětlil ředitel společnosti EkoWATT Jiří Beranovský. Podle komise se zvýší role elektřiny, narostou také kapitálové investice v energetice.
S investicemi by se mělo začít co nejdříve
V materiálu komise zdůrazňuje, že čím dříve se začne do nové infrastruktury investovat, tím menší budou náklady. O investicích do infrastruktury, která by měla být hotova do roku 2030, je ale třeba rozhodnout nyní, neboť 30 či 40 let stará infrastruktura musí být nahrazena. Za každý dolar investic, který nebude učiněn v energetickém sektoru před rokem 2020, bude třeba utratit dalších 4,3 dolaru po roce 2020, aby se kompenzovalo navýšení emisí, uvedla komise.
EU si dala už před časem za cíl snížit do roku 2050 emise skleníkových plynů o 80 až 95 procent pod úroveň roku 1990. Tato „cestovní mapa“ by měla pomoci prozkoumat možnosti, jak toho dosáhnout i při zajištění bezpečnosti dodávek a zachování konkurenceschopnosti. Dokument tak obsahuje nejrůznější scénáře a možnosti, jak se dá postupovat.
