Europoslanec Fajmon interpeloval v Bruselu kvůli ČEZu Evropskou komisi

Brusel - Europoslanec Hynek Fajmon v Bruselu interpeloval Evropskou komisi ve věci situace společnosti ČEZ v Bulharsku. Komisi pokládá dvě otázky - zda považuje postup bulharského regulátora za legální z hlediska evropského práva a jak bude komise v této věci postupovat. Podle nastupujícího prezidenta Miloše Zemana by měl kabinet Petra Nečase (ODS) pozici ČEZu hájit, a to i přesto, že je bulharská vláda v demisi. Naopak ministr zahraničí Karel Schwarzenberg (TOP 09) se domnívá, že je potřeba počkat až na vládu novou.

Europoslanec Hynek Fajmon se k celé věci vyjádřil slovy: „Chápu, žže bulharská energetika je v nezáviděníhodné situaci. Za prvé museli Bulhaři při svém vstupu do EU uzavřít několik bloků své jediné jaderné elektrárny, a za druhé elektřinu prodražžují nesmyslné zelené dotace. Za to ale Česká republika ani ČEZ nemůžže, a my musíme udělat všše, abychom obhájili našše ekonomické zájmy.“

Do Bruselu dnes také přiletěl jeden z nejvýše postavených manažerů ČEZu - důvod je jasný, firma začala bojovat za ochranu svých bulharských investic i na půdě Evropské unie. Bulharsko hrozí, že firmě odebere licenci. Energetický gigant spouští svou kampaň přímo u eurokomisaře pro energetiku. V Bruselu chce také jednat s evropským energetickým regulátorem.

Zeman vyzývá vládu k zásahu ve prospěch ČEZu

„Každá rozumná vláda hájí zájmy svých podniků. Co se týče Bulharska, tak i vláda v demisi je vláda. A je třeba jednat s jakoukoli vládou,“ uvedl budoucí prezident. Podle Zemana se někteří čeští politici tváří, že nevědí, co jsou národní zájmy. „Měli by využít všech kontaktů na Evropskou unii, využít arbitrážních mechanismů, ale kromě toho přistoupit i k bilaterálním jednáním,“ dodal.

„Česká diplomacie je velmi aktivní. Už předevčírem pan velvyslanec Povejšil zde v Bruselu na DG Energy představil jakési komuniké, jakousi nótu, ve které vysvětlil ty největší problémy,“ řekl Ivo Hlaváč, ředitel Public Affaires ČEZ.

Ministr zahraničí Karel Schwarzenberg (TOP 09) se situací zabývá ve spolupráci s českým velvyslanectvím v Sofii. Je podle něj třeba počkat na novou bulharskou vládu, do jejího jmenování nemá jednání smysl. Schwarzenberg jednal i se svým bulharským protějškem Nikolajem Mladenovem, ale poznamenal, že jednání podobného typu mají být diskrétní a zveřejňovány by měly být až jejich konkrétní výsledky. Zdůraznil nicméně, že česká diplomacie v této věci, ale také při řešení problémů české energetické firmy v Albánii „pracuje na plné obrátky“.

Velvyslanec Martin Povejšil:

„Česká republika na úrovni vlády upozornila na události spojené se společností ČEZ v Bulharsku členy Evropské komise, jmenovitě komisaře pro energetiku Oettingera, komisaře pro hospodářskou soutěž Almuniu a komisaře Füleho. Obdobně byli informováni komisař pro obchod De Gucht, komisař pro vnitřní trh Barnier. Záležitosti se dále na evropské půdě v Bruselu věnoval první náměstek Ministerstva zahraničních věcí ČR Jiří Schneider. Zapojena je samozřejmě česká diplomacie, byť každý její krok není a nemůže být v mediích viditelný.“

ČEZ v Bulharsku
Zdroj: ČT24

Podle ministra průmyslu a obchodu Martina Kuby (ODS) je právě na ČEZu, aby vyvrátil výtky bulharského regulačního úřadu. „Pokud se ukáže, že to správní řízení neprobíhá fér, pak je situace, kdy tam má vstupovat vláda,“ řekl. Česká vláda chce podle něj jen zajistit, aby správní řízení nebylo politizováno. Kuba o celé situaci jednal s bulharskou chargé d'affaires v Praze.

Firma ČEZ navzdory komplikacím musí elektřinu dál distribuovat. Činnost běží normálně. Určitě ne na vrcholné úrovni, ale běžní zaměstnanci plní pracovní povinnosti bez ohledu na vnější okolnosti.

Bulharský paradox

Situace v Bulharsku je komplikovaná tím, že od tamního regulátora, který rozhoduje o odebrání či zachování licence, není k dispozici žádný konkrétní seznam výtek vůči distributorům energie. V čele regulátora totiž může panovat bezvládí – nová šéfka je v demisi protože se zjistilo, že vede on-line obchod s tabákem, což je v Bulharsku ilegální. Je paradoxní, že země nemá vládu a regulátor, který rozhoduje o odebrání licence, je pod provizorním vedením.

Nepokoje v Bulharsku neutichají

Bulharské nepokoje neutichají. Demonstranti v Sofii včera večer obsadili nejrušnější dopravní křižovatky. Jedním z důvodů protestů je i drahá elektřina. Na to by mohla doplatit i česká pobočka energetické firmy ČEZ. Tamní úřady totiž rozhodují o možném odebrání její licence.

Odpůrci vlády na straně jedné, její zastánci na druhé a všude policejní jednotky - tak to večer vypadalo v desítkách bulharských měst. Lidé vládě a úřadům vytýkají chudobu a špatnou sociální situaci. Včerejší demise vlády premiéra Bojka Borisova většině z nich nestačila. „Nespokojenost lidí dosáhla vrcholu, takhle to nemůže pokračovat. Odstranili jsme Borisova, ale to byl nejmenší problém. Ostatní jsou pořád u moci, proto pokračujeme v protestech,“ řekl jeden z protestujících.

Lidé si stěžují mimo jiné na ceny energií. Žádají kontrolu velkých zahraničních podniků a znárodnění strategických firem. To se může týkat i ČEZu, který v Bulharsku distribuuje elektřinu. Radikální slova politiků o odebrání licence ale politici postupně mírní. Rozhodující slovo má nyní tamní regulační úřad.

Experti varují, že pokračující násilnosti by mohly Bulharsko uvrhnout do chaosu. Země míří k předčasným parlamentním volbám. Vůdčí síla opozice - socialisti - přislíbili, že v případě vítězství čeká zemi „ostrý levicový obrat“. „Jsou před námi předčasné volby, ekonomika naší země je zničená, lidé se utápějí v bídě,“ potvrdil člen opozičních socialistů Sergei Stanišev.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Ekonomika

VideoCeny paliv se blíží rekordním hodnotám. Budou zdražovat dál, míní analytici

Ceny pohonných hmot dál rostou. Benzin stojí průměrných 45,91 koruny, nafta zase 49,52 koruny, což je jen pět haléřů pod rekordem z března 2022. Podle analytiků přitom mohou pohonné hmoty v nejbližších dnech dál zdražovat. Za prudkým růstem cen je eskalace blízkovýchodního konfliktu, snížení kapacit rafinerií a nejistota na trzích. Současné vysoké ceny paliv se postupně propisují nejen do rozpočtů firem, ale taky domácností. Vláda tak od října obnoví regulaci jejich cen a sníží spotřební daň z nafty na evropské minimum. Začne taky uplatňovat mimořádnou daň vůči rafineriím. Opatření kvůli drahým palivům chystají i některé okolní státy.
před 12 hhodinami

Náraz na dluhovou brzdu očekává Národní rozpočtová rada už v roce 2034

Kvůli rozvolnění rozpočtové politiky se očekávaný náraz na dluhovou brzdu posunul z roku 2037 na rok 2034, oznámil předseda Národní rozpočtové rady (NRR) Mojmír Hampl při zveřejnění zprávy o plnění pravidel rozpočtové odpovědnosti v roce 2025 a zprávy o dlouhodobé udržitelnosti veřejných financí. Druhý jmenovaný materiál, publikovaný jednou ročně, hodnotí zdraví veřejných financí. Letos se podle NRR otočil dřívější trend rozpočtové konsolidace. Resort financí se proti vyjádřením NRR ohradil.
včeraAktualizovánopřed 16 hhodinami

Škoda JS bude dodávat pohony pro modulární reaktory Rolls-Royce

Plzeňská společnost Škoda JS ze skupiny ČEZ uzavřela smlouvu s britskou firmou Rolls-Royce SMR na dodávku pohonů pro modulární reaktory (SMR). Smlouva zajišťuje, že Škoda JS bude výhradním projektantem a dodavatelem pohonů pro reaktory. V jednotlivých případech půjde o dodávku v hodnotě kolem jedné miliardy korun, oznámil ministr průmyslu a obchodu Karel Havlíček (ANO). ČEZ ve spolupráci s Rolls-Royce SMR plánuje postavit v tuzemsku až tři gigawatty SMR.
23. 9. 2026Aktualizováno23. 9. 2026‌‌

Slovensko omezí marže při prodeji paliv a zlevní jízdné na železnici, řekl Fico

Slovensko v reakci na rostoucí ceny pohonných hmot od října omezí maloobchodní marži při prodeji paliv na deset eurocentů (2,43 koruny) za litr a o polovinu zlevní jízdné na železnici, oznámil premiér Robert Fico (Smer). Z jeho vyjádření vyplynulo, že kabinet nepočítá se snížením daní na benzin či naftu. Tamní opozice ohlášená opatření označila za nedostatečná a poukázala na Česko, které obnoví regulaci cen pohonných hmot při omezené marži obchodníků ve výši 2,50 koruny za litr paliva a sníží spotřební daň na naftu.
23. 9. 2026Aktualizováno23. 9. 2026‌‌

E.ON a Pražská plynárenská zdražily fixace energií pro nové zákazníky

Energetické společnosti E.ON a Pražská plynárenská v minulých dnech zdražily některé své fixované produkty elektřiny a plynu. Zvýšení cen energií většinou v řádu stovek korun za megawatthodinu (MWh) se týká nových zákazníků. Firmy tak reagují na současný růst cen energií na velkoobchodním trhu. Vyplývá to z ceníků firem, které zdražení potvrdily. Dodávky energií v důsledku blízkovýchodní krize v minulých měsících zdražovali i další dodavatelé.
23. 9. 2026‌‌

VideoODS bude chtít, aby se schodek rozpočtu snížil alespoň o sto miliard, naznačil Skopeček

„Nežijeme v covidové éře, nežijeme ve válečné zóně. A přesto vláda chystá druhý nejvyšší nominální deficit rozpočtu v historii České republiky,“ podotkl v pořadu Interview ČT24 moderovaném Jiřím Václavkem místopředseda Poslanecké sněmovny Jan Skopeček (ODS). Kabinet v pondělí schválil návrh státního rozpočtu pro příští rok s deficitem 386 miliard korun. „Mohu slíbit, že jako poslanecký klub ODS předložíme v rámci druhého čtení rozpočtu návrhy, které povedou ke snížení deficitu veřejných financí, respektive ukážeme na úspory konkrétními pozměňujícími návrhy. Moje ambice začíná někde na hranici sto miliard a dál,“ avizoval Skopeček, podle něhož vláda promarnila několik měsíců, během kterých už je u moci. „A nepředložila Poslanecké sněmovně žádnou legislativu, která by jakkoliv upravovala objem mandatorních výdajů,“ sdělil. Kabinetem schválený deficit je podle Skopečka i jedním z důvodů, proč opozice plánuje svolat sněmovní schůzi k jednání o vyslovení nedůvěry vládě.
22. 9. 2026‌‌

VideoReportéři ČT zjišťovali reakce politiků na postoj Evropské komise k Babišovu střetu zájmů

Kauza střetu zájmů Andreje Babiše (ANO) se řeší už více než dvanáct let – od doby, kdy jako miliardář poprvé uspěl se svým hnutím ve sněmovních volbách. Po těch loňských se znovu stal premiérem a tvrdil, že střet zájmů tentokrát definitivně vyřešil a od Agrofertu se odstřihl. Evropská komise ale dospěla k závěru, že je nadále v potenciálním střetu zájmů a že převedení holdingu do svěřenského fondu situaci dostatečně neřeší. Na začátku září proto oznámila, že část dotací pro Agrofert neproplatí. Česko však platby nepozastavilo a nadále je připraveno přijímat od holdingu nové žádosti o dotace. Letitý problém Andreje Babiše tak i nadále zůstává jedním z témat české politiky. Věnovali se mu i Reportéři ČT, kteří zjišťovali, co si o problému myslí politici.
22. 9. 2026‌‌

Dva tisíce pro důchodce? Raději peníze do domovů pro seniory, navrhuje opozice

Opozice kritizuje plošný příspěvek dva tisíce korun pro důchodce, jak se na něm v pondělí dohodla vláda v souvislosti s rozhodováním o valorizaci penzí. Příspěvek, o kterém hovoří opozice jako o předvolebním dárku voličům, chce koalice ANO, SPD a Motoristů prosadit pomocí pozměňovacího návrhu k novele zákona o penzijním pojištění.
22. 9. 2026‌‌

Evropský pohled

ČT24 každý den vybírá z obsahu publikovaného evropskými veřejnými médii, členy Eurovize.