EU si zajišťuje surovinovou bezpečnost, podle expertů pozdě

Brusel - Větší důraz na využívání nalezišť nerostů, diplomacie zaměřená na energetiku a úsporné technologie, to jsou recepty Evropské unie v oblasti surovinové bezpečnosti. Podle odborníků s tím ale přichází pozdě.

Surovinou diplomacii s ostatními státy provádí například Japonsko a Jižní Korea už víc než čtyřicet let, jedno desetiletí pak Čína. Teprve od roku 2008 se do něj společně s Českem pouští Evropská unie. Dokument připravil tým expertů z okolí eurokomisaře Güntera Verheugena. Opírá se o tři pilíře, klade důraz na vyšší využívání nerostných surovin, energetickou diplomacii a materiálně úsporné technologie.

„Těžební průmysl, budou-li mu nastaveny příznivé parametry, je schopen napomoci jakémusi resetu české ekonomiky,“ uvedl ředitel Odboru surovinové a energetické bezpečnosti MPO ČR Pavel Kavina. Ředitel České geologické služby Zdeněk Venera však vývoj bere s rezervou. „V tomto EU dosti ujel vlak a my se teď snažíme dohnat, co můžeme. Samozřejmě, surovinové zahraniční politice Číny se to naprosto nemůže rovnat, protože to je země, která má skoupená ložiska nejen v Africe, ale i ve Spojených státech,“ řekl Venera.

Nahrávám video

Australský výprodej Číňanům

Do popředí se nyní dostává i Austrálie. Číňané tam chtějí nakupovat pozemky, na kterých by mohli těžit. Čínská cena uhlí totiž roste, a tak hledají alternativy. Farmářům za pozemky nabízejí nemalé jmění, ne všem se to ale líbí. „Nelíbí se nám, aby tady začali těžit. Pěstujeme tu plodiny, které pak jí celá Austrálie. Všude tady je podzemní voda, kterou používáme k zavlažování a doly by ji určitě znečistily. Bylo by to velké riziko,“ říká australský farmář Andrew Pursehouse.

Dceřiná společnost největšího čínského těžaře utratí za australskou půdu téměř 170 milionů dolarů. Skoupí víc než 40 pozemků, které mají rozlohu asi 36 tisíc hektarů. Teď čínská společnost dokončuje průzkumné vrty. Vyhráno ale nemá, musí počkat na souhlas australské vlády. „Měli by říct, chceme tyhle pozemky, a jestliže nám je prodáte, tak vám za ně dáme až pětkrát víc. Můžete je využívat tak dlouho, dokud je nebudeme potřebovat,“ sdělil bývalý starosta Gunnedah Shire Adam Marshall. Australané s Číňany čím dál víc spolupracují. Obchod mezi těmito zeměmi loni vzrostl skoro o osm procent. Skoro čtvrtina vývozu ze Sydney putuje právě do Asie. 

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Ekonomika

Stát dá 30 miliard na kapacity sociálních služeb, tvrdí Juchelka. Jurečka to odmítá

Stát má zhruba 30 miliard korun na provoz a zvyšování kapacit sociálních služeb, řekl v Nedělní debatě ministr práce a sociálních věcí Aleš Juchelka (ANO). Peníze na jejich výstavbu v letech 2028 až 2034 podle něj půjdou z Národního plánu obnovy. Podle bývalého ministra práce Mariana Jurečky (KDU-ČSL) ale návrh státního rozpočtu schválený vládou peníze na stavby pro sociální služby nezahrnuje. Diskuzi moderovala Jana Peroutková. V analytické části pořadu moderované Danielem Takáčem téma rozebrali experti.
11:30Aktualizovánopřed 2 hhodinami

VideoSkopeček a Nacher se přeli o poplatcích u penzijního spoření

Penzijní spoření čekají od příštího roku rozsáhlé změny. Vláda Andreje Babiše (ANO) chce upravit současná pravidla a přilákat ke spoření na stáří hlavně mladé lidi. Návrh reformy už podpořila sněmovna, výhrady ale mají penzijní společnosti a opozice chystá vlastní úpravy. Podle místopředsedy sněmovny Jana Skopečka (ODS) bylo „potřeba něco dělat s poplatky“, zmínil ale stanovení hranice stropu na 0,5 procenta u všech investičních strategií. Nezdá se mu prý „normální“, aby poplatek byl stejný u všech portfolií. Místopředseda dolní komory Patrik Nacher (ANO) navázal, že se poplatek snížil na 0,5 procenta s tím, že jde o jeden poplatek a ostatní se ruší. Prostor pro „dynamizaci“ vidí ve vtažení více lidí do systému spoření. Debatou v Událostech, komentářích z ekonomiky provázel Jakub Musil.
před 5 hhodinami

VideoPražské letiště plánuje zvýšit poplatky pro cestující, řekl ČT Lašák

Poplatky na pražském letišti vzrostou. Předseda představenstva Radomír Lašák České televizi řekl, že to bude o šest procent. Aerolinky vyjdou tyto služby za každý let na desítky tisíc, v ceně letenky jsou to obvykle stokoruny. Třeba zpáteční cesta do Říma na polovinu dubna příštího roku nyní vyjde zhruba na 3600 korun. V tom jsou i letištní taxy pro cestující ve výši zhruba 680 korun. Nově budou o čtyřicet korun vyšší. Změna začne podle Lašáka platit v březnu příštího roku.
včeraAktualizovánopřed 19 hhodinami

VideoRusko přebírá kontrolu nad aktivy dalších evropských společností v zemi

Moskva pokračuje v zásazích proti velkým evropským společnostem, které i po plnohodnotné ruské invazi na Ukrajinu zůstaly na tamním trhu. Kreml pomocí prezidentských dekretů umístil pod dočasnou správu aktiva skupiny Metro, ve které má většinový podíl firma Daniela Křetínského. Už v polovině září úřady stejně postupovaly v případech švýcarského Nestlé a francouzských společností Auchan a Leroy Merlin.
před 22 hhodinami

Volkswagen svolá miliony aut. V Česku se akce dotkne dvou set tisíc vozů

Koncern Volkswagen svolá k nutné výměně jediné součástky po celém světě zhruba čtyři miliony aut. V Česku bude muset na svolávací akci koncernu zhruba dvě stě tisíc vozidel. Většinou půjde o majitele vozů z produkce Škoda Auto, vyplývá z vyjádření společnosti pro Českou televizi. Co do rozsahu to tak bude na řidiče a servisy větší nápor než před deseti lety při známé „dieselgate“. Problémový šroub drží na podvozku část řízení. Vlivem koroze se může rozpadnout a ovlivnit tak ovládání vozu.
před 23 hhodinami

Desetitisíce Španělů vyšly do ulic kvůli bytové krizi a vysokým nájmům

Desetitisíce lidí v sobotu vyšly do ulic španělských měst na protest proti vysokým nájmům a nedostatku dostupného bydlení. Demonstrace se konají den poté, co parlament odmítl dvě vládní opatření na posílení ochrany nájemníků. Protesty propukly po zářijovém vystěhování 87leté ženy z jejího madridského bytu a pokračují navzdory tomu, že se žena později do bytu mohla vrátit. Informovala o tom agentura AFP a stanice BBC.
včera v 16:28‌‌

VideoGlobální firma, která změnila moderní obuvnický průmysl, říká o Baťovi Ševeček

Společnost Baťa tento týden informovala, že ukončí výrobu obuvi v závodě v Dolním Němčí na Uherskohradišťsku, který je jedinou továrnou firmy ve střední Evropě. Baťovská výroba v Česku tím tak skončí. Firma funguje již 132 let. „Byl to jeden z těch podniků, na jejichž bázi se Československo industrializovalo,“ řekl ve Studiu 6 Ondřej Ševeček z Filozofického ústavu Akademie věd. Dodal, že firma nebyla významná jen pro Zlín, ale pro celý československý průmysl, protože byla vzorem jak nově, moderně, racionálně organizovat průmyslovou výrobu. „Je důležité dodat, že nešlo jen o firmu československou, ale velmi brzy to byla globální firma, která v podstatě změnila i moderní obuvnický průmysl,“ dodal. Společnost Baťa nyní působí v pěti desítkách zemí a má kolem 6000 prodejen po celém světě.
včera v 08:00‌‌

Skupina G7 uvolní významné zásoby nafty a ropy

Skupina hospodářsky vyspělých zemí G7 v příštích čtyřech měsících koordinovaně uvolní sto milionů barelů nafty a ropy, shodli se lídři států v prohlášení zveřejněném předsednickou Francií. Již během příštích dvaceti dnů vyšlou země skupiny prostřednictvím Mezinárodní agentury pro energii (IEA) na trh významné množství nafty, uvedli prezidenti a premiéři po videokonferenci. Předsedal jí francouzský prezident Emmanuel Macron.
2. 10. 2026Aktualizováno2. 10. 2026‌‌

Evropský pohled

ČT24 každý den vybírá z obsahu publikovaného evropskými veřejnými médii, členy Eurovize.