Další prohraná arbitráž pro ČR: ČSOB si připsala body v kauze IPB

Praha - Stát prohrál s ČSOB arbitráž ohledně záruk za 33,3 miliardy korun poskytnutých při převzetí zkrachovalé IPB. Ministerstvo financí rovněž musí bance zaplatit záruky za společnost J.Ring ve výši 1,6 miliardy korun. Rozhodčí nález je konečný a závazný, končí tak spor, který se táhl bezmála deset let.

Stát zažaloval ČSOB kvůli tomu, že podle něj bývalá banka IPB měla v době prodeje do rukou ČSOB podstatně větší hodnotu, než se dosud vědělo, a chtěl proto tuto sumu zpět. ČSOB zase požadovala po státu zaplatit 1,6 miliardy korun jako dluh firmy J.Ring Jaroslava Roušala vůči IPB, který ČSOB zdědila. Obě žaloby řešila jedna arbitráž.

Na základě státních záruk totiž převedla ČSOB na Českou konsolidační agenturu v roce 2002 mimo jiné právě pohledávku za společnost J.Ring. Následně v roce 2005 agentura tuto pohledávku bance vrátila s tvrzením, že má právní vady, a ČSOB kvůli tomu musela vrátit agentuře peníze. ČSOB následně žádala úhradu škody po ministerstvu financí. Když neuspěla, obrátila se na rozhodčí soud. V rámci zahájené arbitráže pak ministerstvo financí v červenci 2007 vzneslo vůči ČSOB protinárok na zaplacení 33,3 miliardy korun.

Radek Šnábl, poradce ministra financí:

„Mohu potvrdit, že jsme dnes obdrželi arbitrážní nález, který studujeme, a ministerstvo financí se oficiálně vyjádří na tiskové konferenci zítra.“

„Rozhodnutí potvrzuje dlouhodobý postoj ČSOB, která byla vždy přesvědčena, že postup při sanaci podniku IPB, včetně státních záruk, na kterých se stát a ČSOB v roce 2000 shodly, byl adekvátní situaci a v souladu s právem,“ informoval ředitel komunikace ČSOB Ivo Měšťánek.

Stát nakonec bude muset zaplatit přes dvě miliardy korun. K částce 1,6 miliardy vysouzené ČSOB je třeba připočíst ještě úroky, které ze sumy za dobu vedení sporu naskákaly. Stát pak zaplatí ještě náklady za vedení arbitráže. Ministerstvo financí se k výsledku sporu zatím nevyjádřilo, učiní tak prý až zítra.

Kauza IPB se začala psát před 10 lety

Investiční a poštovní banka, kolem které se celá kauza točí, byla po roce 1989 jednou z největších bank v Česku. Banka se ale dostala do potíží. Mimo jiné k tomu přispělo to, že prováděla řadu vysoce rizikových operací nebo netvořila opravné položky.

Protože by krach IPB znamenal ohrožení stability celého českého finančního sektoru, uvalil stát v polovině roku 2000 na IPB nucenou správu a zbavil s okamžitou platností management kontroly nad činností instituce. Stát se následně plně zaručil za vklady všech střadatelů Investiční a poštovní banky a posléze ji předal ČSOB. Tím ale kauza IPB teprve odstartovala. Celkem se kolem ní nakonec točily arbitráže, ve kterých se různí aktéři kauzy domáhaly v součtu až stovek miliard korun.

Peníze
Zdroj: ČT24

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Ekonomika

Podpora biometanu se mění, stát chce rozhýbat výrobu

Letos se mění provozní podpora stanic na výrobu biometanu. Nově ji stát vyhlásí formou aukce, ve které uspěje žadatel o nejnižší dotace. Úřady tím chtějí rozhýbat rekonstrukce i nové stavby, neboť biometan by jako částečná náhrada zemního plynu mohl pokrýt desetinu tuzemské spotřeby. Podle oborového sdružení CZ Biom ale bude i tak těžké splnit plány, jejichž cílem je produkovat do roku 2030 půl miliardy metrů krychlových biometanu ročně.
před 5 hhodinami

Světové centrální banky podpořily šéfa Fedu

Vedoucí představitelé hlavních centrálních bank světa se postavili za šéfa americké centrální banky (Fed) Jeroma Powella, kterému administrativa prezidenta Donalda Trumpa hrozí trestním stíháním. Společné stanovisko zveřejnila Evropská centrální banka (ECB), kterou vede Christine Lagardeová.
včeraAktualizovánopřed 9 hhodinami

Inflace loni mírně zrychlila na 2,5 procenta

Za celý rok 2025 činila průměrná míra inflace 2,5 procenta, předloni byla o desetinu procentního bodu nižší. Ceny zboží vzrostly loni o 1,1 procenta, ceny služeb o 4,7 procenta. Vyplývá to z údajů Českého statistického úřadu (ČSÚ). V prosinci vzrostly spotřebitelské ceny meziročně o 2,1 procenta, stejně jako v listopadu. Důvodem růstu byly zejména ceny bydlení.
včeraAktualizovánopřed 11 hhodinami

Trump uvalil 25procentní clo na země obchodující s Íránem

Země, které obchodují s Íránem, budou s okamžitou platností při obchodování se Spojenými státy podléhat celní přirážce ve výši 25 procent. Na své sociální síti Truth Social to oznámil americký prezident Donald Trump s tím, že toto nařízení je konečné a nezvratné. Íránem zmítají protivládní demonstrace, při nichž podle aktivistů od přelomu roku zahynuly stovky lidí. Trump nevylučuje, že Spojené státy proti Teheránu zasáhnou.
včeraAktualizovánopřed 19 hhodinami

Zastrašování, řekl šéf Fedu o svém vyšetřování

Americké ministerstvo spravedlnosti začalo vyšetřovat šéfa centrální banky (Fed) Jeroma Powella. Administrativa prezidenta Donalda Trumpa mu pohrozila obviněním za loňské výroky před Kongresem ohledně projektu renovace budov centrální banky, oznámil v neděli večer Powell. Vyšetřování označil za záminku. Trump si totiž přeje výrazně nižší úrokové sazby a Powella opakovaně kritizoval, že to nezajistil. Současný ministr financí Scott Bessent podle zdrojů serveru Axios prezidenta varoval, že vyšetřování vyvolává chaos a mohlo by mít negativní vliv na finanční trhy.
12. 1. 2026Aktualizováno12. 1. 2026

Před 35 lety dorazila do obchodů šoková terapie cenami

V lednu 1991 zažili lidé v obchodech šok. Po liberalizaci cen – s cílem přejít ze socialistického plánování na tržní hospodářství – se cenovky zboží v obchodech výrazně zvýšily. Citelné to bylo zejména u základních potravin. Ve státních kamenných obchodech, ještě nezprivatizovaných, se skokově zdražovalo. Prodej kupříkladu mléka či másla pak „v odvetě zákazníků" klesal natolik, že producenti museli zastavovat linky. Výrobci i soukromí obchodníci však reagovali na přemrštěné ceny rychle. Pivo, mléko nebo máslo se začalo prodávat například na ulici z nákladních aut za výrazně nižší ceny než u konkurence v prodejně. Lidé se tak rychle naučili, že skončil čas jednotných cen a také to, že se vyplatí hledat v dostupném okolí nejvýhodnější ceny. A to se jim hodí dodnes.
12. 1. 2026

S nástupem ledna služby zdražují, a to víc než jiné sektory

Analytici očekávají, že zdražování služeb bude i v letošním roce vyšší, než bude činit průměrná inflace. Znát už je to v ubytování a stravování, trend ale poznají například i zákazníci, kteří se chystají do kadeřnictví, na manikúru nebo kosmetiku. Někde za zdražením stojí vyšší nájmy provozoven, jinde vyšší povinné odvody na sociálním a zdravotním pojištění. Měsíc leden je pak znám tím, že ke zdražování dochází plošně.
12. 1. 2026

Zákazník chce SUV, regulace jdou proti trendu, zaznělo v Událostech, komentářích z ekonomiky

Trh s novými auty v Česku ožívá. Loni jich zákazníci koupili téměř 249 tisíc, meziročně zhruba o sedm procent víc. Stoupal i podíl vozů s alternativním pohonem, čistě elektrická auta ale představovala stále výraznou menšinu. O aktuálních trendech v automobilovém průmyslu, očekáváních pro rok 2026 i evropských regulacích v Událostech, komentářích z ekonomiky debatovali generální ředitelka AURES Holdings Karolína Topolová, výkonný ředitel sdružení automobilového průmyslu Zdeněk Petzl a generální ředitel zastoupení značek Toyota a Lexus pro ČR Martin Peleška. Debatou provázeli Jakub Musil a Tereza Gleichová.
11. 1. 2026
Načítání...