Stát a energetická společnost ČEZ uzavřely připravované smlouvy k plánovanému novému bloku jaderné elektrárny Dukovany. Vicepremiér a ministr průmyslu a obchodu Karel Havlíček (za ANO) a generální ředitel ČEZu Daniel Beneš podepsali vedle zastřešující dohody také smlouvu, která definuje územní povolení k umístění stavby i výběr dodavatele do roku 2024. Beneš uvedl, že pořadí uchazečů o stavbu nového bloku by firma ráda měla na konci roku 2022, tendr chce vypsat letos v prosinci.
Další krok k novému bloku jaderné elektrárny Dukovany. Stát a ČEZ podepsaly smlouvu
2 minuty
Události: Dostavba Dukovan má reálnější obrysy
Havlíček potvrdil, že nový blok elektrárny by se měl začít stavět v roce 2029. „Pro stát je klíčové, že se investor zavazuje do roku 2024 dojednat smlouvu s dodavatelem a intenzivně pokračovat v přípravě nových jaderných zdrojů. Tak aby nový blok Dukovan uvedl do provozu v roce 2036. Což znamená zajistit stabilitu a energetickou bezpečnost a zároveň dodávky levné a bezemisní elektrické energie,“ uvedl ministr.
Beneš řekl, že není v zájmu ČEZu vyřazovat ze soutěže o stavbu Dukovan některé zájemce ještě před tendrem. Možnou účast čínských a ruských firem kritizuje část opozice. „V zájmu ČEZu je mít v soutěži co nejvíce uchazečů, kteří budou proti sobě soutěžit, a tím pádem se vzájemně nutit k vylepšování nabídek, protože potřebujeme získat co nejlepší nabídku. Z tohoto důvodu není zájmem ČEZu, aby kohokoliv vyřazoval,“ uvedl generální ředitel.
„Na druhé straně, ve smlouvě mezi státem a ČEZem, kterou jsme podepsali, jsou popsány základní bezpečnostní zájmy státu a způsoby jejich prosazování a zde se říká, že stát může i v průběhu soutěže nebo na jejím konci říct, že chce některého z uchazečů z bezpečnostních důvodů vyřadit,“ řekl Beneš. Dodal, že Havlíček i premiér Andrej Babiš (ANO) mají na záležitost podobný pohled jako on a jsou pro to, ponechat co nejvíce uchazečů v soutěži co nejdéle.
29 minut
Tisková konference o budoucnosti dukovanské elektrárny
Stavbu musí ještě schválit Evropská komise
Vládní zmocněnec pro jadernou energetiku Jaroslav Míl v úterý připomněl, že Česko Dukovany nedostavuje, ale nahrazuje polovinu kapacity jejího současného výkonu. Současné bloky elektrárny by podle dřívějších informací měly být odstaveny zhruba v letech 2035 až 2037.
Míl a jeho tým povedou jednání v Bruselu o takzvané notifikaci pro nový zdroj, která podle některých odborníků může být pro celý projekt klíčová. Evropská komise bude plánovaný český jaderný zdroj zkoumat a schvalovat především z hlediska možné nedovolené veřejné podpory od státu.
Vláda také už v pondělí schválila model výkupu elektřiny z plánovaného nového bloku Jaderné elektrárny Dukovany. Návrh zákona počítá s tím, že v případě, že bude výkupní cena vyšší než cena takzvané silové elektřiny na trhu, rozdíl zaplatí všichni spotřebitelé prostřednictvím tarifů. Ve druhém případě, kdy výkupní cena bude nižší než cena na trhu, bude dopad na spotřebitele opačný. Silová elektřina je neregulovaná část z konečné ceny elektřiny pro odběratele.
Havlíček i energetická společnost ČEZ už dříve ale uvedli, že pravděpodobnější variantou je, že lidé díky stavbě za elektřinu ušetří. Analytici naopak upozorňují, že dlouhodobý výhled cen elektřiny na trzích je vždy nejistý, což vývoj v minulosti několikrát ukázal. Záměr už dříve kritizovaly některé ekologické organizace.
„Výkupní cena může být jak pod tržní cenou silové elektřiny, tak nad ní. Finální dopad v době aplikovatelnosti pravidla tak může být jak negativní, tak pozitivní. Dopad se rozloží mezi zákazníky podle velikosti jističe,“ uvedlo v podkladech k materiálu ministerstvo průmyslu a obchodu.
V pondělí Havlíček také připustil, že vývoj ceny energií přesně předvídat nejde. Přesto podle něj lze předpokládat, že lidé na stavbě Dukovan vydělají. I kdyby nedošlo k růstu velkoobchodní ceny elektřiny, bude dopad v desítkách korun ročně za rodinu, což je podle něj daleko méně, než lidé každoročně platí ve fakturách za elektřinu na podporu takzvaných podporovaných zdrojů.
„Při rozdílu výkupní ceny a tržní ceny silové elektřiny ve výši deset eur by mohl činit doplatek průměrné domácnosti se spotřebou 3,3 za megawatthodiny ročně – může odpovídat čtyřčlenné domácnosti, standardně vybavené elektrickými spotřebiči včetně elektrické varné desky a trouby, která však nepoužívá elektřinu na vytápění a ohřev teplé vody – necelých 100 korun/rok,“ vyčíslilo tak v podkladech pro vládu MPO.
Nový blok by měl pokrýt desetinu české spotřeby
Havlíček už dříve uvedl, že nový dukovanský blok by měl mít výkon 1200 megawattů a ročně vyrobit devět terawatthodin elektřiny, což by odpovídalo desetině očekávané české spotřeby.
Model financování nového dukovanského bloku schválila vláda před týdnem. Zařízení by stát při výstavbě měl financovat bezúročně, za provozu se počítá s dvouprocentním úrokem. S modelem financování ale nesouhlasí opozice, vadí jí také zmíněný fakt, že by Dukovany stavěly ruské nebo čínské firmy.
Stát by se měl na stavbě podílet ze 70 procent. Zbytek by měla zaplatit společnost ČEZ, která bude hradit také všechny případné dodatečné náklady. Generální ředitel ČEZ Daniel Beneš v květnu řekl, že očekávaná suma za stavbu bloku v současných cenách je zhruba šest miliard eur (přibližně 162 miliard korun).
Svět plánuje stavět jaderné zdroje dál
Výstavba nových jaderných bloků se v Česku řeší přes deset let. Možnou stavbu několik předcházejících roků brzdily nejasnosti o způsobu financování. Konkrétní obrysy začíná dostávat projekt až v posledních měsících. Dlouhodobě proti stavbě nového jaderného zdroje v Česku protestují ekologové.
Svět ale plánuje stavět jaderné zdroje dál. V současné době je podle posledního přehledu WNA (World Nuclear Association) v provozu zhruba 440 jaderných reaktorů ve 30 zemích a Tchaj-wanu s celkovou kapacitou asi 400 GWe. V roce 2018 v součtu vyrobily 2563 TWh, což je více než deset procent světové elektřiny.
Scénář Mezinárodní energetické agentury IEA přitom počítá s dalším nárůstem instalované jaderné kapacity o více než patnáct procent od roku 2018 do roku 2040, což by vedlo k dosažení přibližně 482 GWe. Nejvíce zdrojů by přitom mělo přibývat v Asii, zejména pak v Číně (34 procent z celkového počtu).
V letošním roce tak konkrétně podle WNA počítá se spuštěním nových jaderných reaktorů hned sedm zemí. Jde hlavně o Čínu, ale také třeba o Bělorusko, Finsko nebo Slovensko. Ještě víc států má v plánu dokončit nový jaderný zdroj v příštím roce. Opět hned několik jich má Čína, dva má ale i Indie. Spuštění ale v příštím roce avizuje i USA a Rusko, uvádí WNA.
Které země plánují spustit nový jaderný zdroj v letech 2020 a 2021
S financováním jaderných zdrojů to ale obecně není jednoduché nikde. Například ve zmíněném Finsku se buduje třetí reaktor v jaderné elektrárně Olkiluoto, který by měl po řadě odkladů začít v pravidelném režimu vyrábět elektřinu v březnu 2021. Cena za třetí reaktor se odhaduje zhruba na deset miliard eur (254 miliard korun), přitom původní hodnota smlouvy na výstavbu jaderného reaktoru na klíč francouzsko-německým konsorciem Areva-Siemens je tři miliardy eur.
Elektrárnu staví pro finskou jadernou energetickou společnost Teollisuuden Voima Oyj (TVO), kterou založily velké finské energetické a průmyslové podniky, jako například papírenské firmy UPM a Stora Enso či energetická firma Fortum.
Nedostatek financí pak zastavil práce na dvou nových blocích jaderné elektrárny Mochovce i na Slovensku. Výstavba třetího a čtvrtého bloku v Mochovcích začala v roce 1987. Kvůli chybějícím penězům však byly práce v 90. letech pozastaveny a obnoveny byly v roce 2008 poté, co majoritní podíl ve společnosti Slovenské elektrárne (SE) získal italský koncern Enel.
Do vlastnické struktury SE v roce 2016 vstoupila česká skupina Energetický a průmyslový holding. Nyní EPH a Enel vlastní 66 procent akcií SE, vlastníkem zbývajících 34 procent akcií je Slovenská republika. Projekt je podle EPH největší soukromou investicí na Slovensku.
Dokončení třetího a čtvrtého bloku se proti plánům každopádně však opožďuje a rozpočet projektu se postupně zdvojnásobil zhruba na 5,7 miliardy eur (154 miliard korun). V červenci 2018 řekl slovenský premiér Peter Pellegrini, že italský koncern Enel poskytne společnosti SE půjčku 700 milionů eur (18 miliard korun) na financování dostavby elektrárny.
15 minut
Brabec a Třešňák hosty Událostí, komentářů
Tématem se zabýval také pořad Události, komentáře. Richard Brabec, ministr životního prostředí a místopředseda ANO, smlouvu kvituje. „Hlavně jsem spokojen s tím, že tato vláda s jadernou energetikou a přípravou nového jaderného zdroje výrazně pohnula,“ uvedl v pořadu Richard Brabec. Zdůraznil přitom, že doba uhelná opravdu končí a pro Česko se nyní otevírá jaderná cesta doplněná obnovitelnými zdroji a částečně plynem.
„Jaderná energetika a její další rozvoj může být jednou z cest, jak dekarbonizovat českou energetiku,“ připustil Petr Třešňák (Piráti), člen sněmovního podvýboru pro energetiku a další host Událostí, komentářů.
„Nicméně ten způsob a ten model, jak investorský, tak to financování, který zvolila vláda, nám nepřijde úplně šťastný a naopak to ten projekt do budoucna může ohrozit, a to například už v první fázi, kdy se bude projednávat notifikace, tedy to, jakým způsobem je nastavena veřejná podpora takového projektu,“ dodal. „Protože v současné době je tím investorem samotným společnost ČEZ – tedy polostátní firma – nicméně stát přebírá určité finanční garance a další rizika, a zároveň ještě dalším speciálním zákonem se bude snažit promítnout ty náklady do cen energií,“ vysvětlil.