Start prvního reaktoru Jaderné elektrárny Dukovany začal 12. února 1985. Jednalo se o první štěpnou řetězovou reakci energetického reaktoru na českém území. Na plný výkon najel zhruba za měsíc a v listopadu 1985 byl uveden do trvalého provozu.
Dukovany mají 35 let, životnost měla být třicet. Ukázalo se, že komponenty stárnou pomaleji, říká expertka
Historie Jaderné elektrárny (JE) Dukovany na Třebíčsku sahá k počátku 70. let minulého století, kdy tehdejší Československo a Sovětský svaz podepsaly mezivládní dohodu o výstavbě dvou jaderných elektráren s výkony 1760 MW.
V prvním případě to byla elektrárna v Jaslovských Bohunicích na Slovensku (první atomová elektrárna v Československu) a ve druhém Dukovany na jižní Moravě. Výstavba dukovanské elektrárny byla zahájena v roce 1978, poslední čtvrtý blok byl uveden do provozu v roce 1987.
Dukovanská elektrárna byla do roku 2012 největším dodavatelem elektřiny v Česku, poté ji překonal mladší jihočeský Temelín. V roce 2013 se Dukovany opět dostaly na první místo. V roce 2018 elektrárna vyrobila 14,25 TWh elektřiny, aktuálně tak pokrývá z 20 procent spotřebu elektřiny v Česku.
Elektrárna v Dukovanech funguje už 35 let (zdroj: ČT24)
„První reaktor v Dukovanech byl pátým reaktorem, který se v tehdejším Československu spustil, už od roku 1955 se tady rozvíjela jaderná energetika, už v té době jsme budovali první výzkumný reaktor, a to v nynějším Ústavu jaderného výzkumu v Řeži,“ přiblížila Lenka Frýbortová z katedry jaderných reaktorů Fakulty jaderné a fyzikálně inženýrské ČVUT v Praze.
„A měli jsme poměrně rozsáhlé zkušenosti i vzhledem k projektu těžkovodního reaktoru, který se stavěl v Jaslovských Bohunicích na Slovensku. Byli jsme už tehdy jadernou zemí,“ připomněla.
A dodala, že je ráda, že se v tom dále pokračuje. „Protože už tehdy to mělo velký vliv na změnu energetického mixu, kdy jsme měli k dispozici uhlí a vodu a přechod na jádro měl poměrně významný vliv na ekologii a snížení zátěže z hlediska uhlíkové stopy,“ vysvětluje.
„Jednou se skutečně bude muset vypnout“
Pozice Dukovan je přitom velmi silná. „Produkujeme asi 90 TWh, spotřebováváme asi 74 a třetina z toho jde z jaderných elektráren. A produkce Dukovan by stačila na pokrytí spotřeby domácností, což je velmi významné. Pokud bychom o tento zdroj přišli, těžko by se nám nahrazoval i s ohledem na klimatické cíle, které jsme si stanovili,“ míní.
Schéma jaderného reaktoru
Dukovany byly původně plánovány na třicet let, nyní se mluví o konci kolem roku 2037 s možností prodloužení na rok 2047. Vyvolává to tak otázku, zda lze jejich životnost prodlužovat až do nekonečna.
„Jednou se skutečně bude muset vypnout,“ říká Frýbortová. Ale je potřeba si podle ní uvědomit, že odhadovaná doba životnosti 30 let vycházela z tehdejších znalostí. Navíc nebyly zkušenosti s takto dlouhým provozem jaderných reaktorů a teprve v provozu se ukázalo, že komponenty stárnou pomaleji, než se předpokládalo.
„A jak se rozvíjely technologie, provedly se úpravy, které zvýšily životnost. Týká se to třeba žíhání reaktorové nádoby, což je komponenta, která jako jediná v elektrárně opravdu vyměnit nejde. Ve chvíli, kdy tlaková nádoba nebude spolehlivá, elektrárna se dále provozovat nemůže. A je potřeba si také uvědomit, že při každé odstávce probíhá kontrola zařízení, posuzuje se periodicky schopnost elektrárny se dále provozovat,“ uvedla Frýbortová.
První blok jaderné elektrárny v Dukovanech byl 24. února 1985 přifázován na elektrizační soustavu
Zmínila však, že poměrně pomalu se teď postupuje v otázkách jaderného odpadu. „Na druhou stranou ono nám nic neuteče a s postupujícím časem klesá i nebezpečnost paliva,“ říká. Dodává však, že všechny země, které jaderné elektrárny provozují, podnikají kroky z hlediska výstavby hlubinného úložiště.
Zároveň také probíhá výzkum z hlediska dlouhodobého ukládání paliva i výzkum ohledně jeho dalšího využití. „Použité palivo stále obsahuje poměrně významné množství štěpného izotopu, jak uranu 235, tak plutonia, které během provozu vzniká,“ vysvětluje.
A uzavírá, že bydlet vedle jaderné elektrárny by jí vůbec nevadilo. „Nechci tím říci, že vše je v elektrárně naprosto bezpečné, protože každá lidská činnost představuje nějaké riziko. Ale spoustu rizik akceptujeme, aniž bychom nad nimi přemýšleli. A je potřeba si uvědomit, že pravděpodobně budeme mít více problém s autonehodami, kouřením, alkoholem. Možná i chřipka, která kolem teď všude lítá, je pro nás nebezpečnější než jaderná elektrárna,“ míní.
Přibudou nové bloky?
Loni v srpnu vydalo ministerstvo životního prostředí souhlasné stanovisko EIA k záměru výstavby nových jaderných bloků v Dukovanech. Vláda a společnost ČEZ se teď dohodly na vybudování nového bloku, dohoda bude zveřejněná do několika týdnů. Ještě se dolaďují poslední detaily, řekl novinářům ministr průmyslu a obchodu a šéf resortu dopravy Karel Havlíček (za ANO).
Uvedl, že by do konce roku 2022 měl být vybrán dodavatel nového bloku, stavební povolení mají úřady vydat do roku 2029 a pak má začít stavba.