Dukovany mají 35 let, životnost měla být třicet. Ukázalo se, že komponenty stárnou pomaleji, říká expertka

Start prvního reaktoru Jaderné elektrárny Dukovany začal 12. února 1985. Jednalo se o první štěpnou řetězovou reakci energetického reaktoru na českém území. Na plný výkon najel zhruba za měsíc a v listopadu 1985 byl uveden do trvalého provozu.

Historie Jaderné elektrárny (JE) Dukovany na Třebíčsku sahá k počátku 70. let minulého století, kdy tehdejší Československo a Sovětský svaz podepsaly mezivládní dohodu o výstavbě dvou jaderných elektráren s výkony 1760 MW.

V prvním případě to byla elektrárna v Jaslovských Bohunicích na Slovensku (první atomová elektrárna v Československu) a ve druhém Dukovany na jižní Moravě. Výstavba dukovanské elektrárny byla zahájena v roce 1978, poslední čtvrtý blok byl uveden do provozu v roce 1987.

Dukovanská elektrárna byla do roku 2012 největším dodavatelem elektřiny v Česku, poté ji překonal mladší jihočeský Temelín. V roce 2013 se Dukovany opět dostaly na první místo. V roce 2018 elektrárna vyrobila 14,25 TWh elektřiny, aktuálně tak pokrývá z 20 procent spotřebu elektřiny v Česku.

Nahrávám video
Elektrárna v Dukovanech funguje už 35 let
Zdroj: ČT24

„První reaktor v Dukovanech byl pátým reaktorem, který se v tehdejším Československu spustil, už od roku 1955 se tady rozvíjela jaderná energetika, už v té době jsme budovali první výzkumný reaktor, a to v nynějším Ústavu jaderného výzkumu v Řeži,“ přiblížila Lenka Frýbortová z katedry jaderných reaktorů Fakulty jaderné a fyzikálně inženýrské ČVUT v Praze.

„A měli jsme poměrně rozsáhlé zkušenosti i vzhledem k projektu těžkovodního reaktoru, který se stavěl v Jaslovských Bohunicích na Slovensku. Byli jsme už tehdy jadernou zemí,“ připomněla.

A dodala, že je ráda, že se v tom dále pokračuje. „Protože už tehdy to mělo velký vliv na změnu energetického mixu, kdy jsme měli k dispozici uhlí a vodu a přechod na jádro měl poměrně významný vliv na ekologii a snížení zátěže z hlediska uhlíkové stopy,“ vysvětluje.

„Jednou se skutečně bude muset vypnout“

Pozice Dukovan je přitom velmi silná. „Produkujeme asi 90 TWh, spotřebováváme asi 74 a třetina z toho jde z jaderných elektráren. A produkce Dukovan by stačila na pokrytí spotřeby domácností, což je velmi významné. Pokud bychom o tento zdroj přišli, těžko by se nám nahrazoval i s ohledem na klimatické cíle, které jsme si stanovili,“ míní.

Schéma jaderného reaktoru
Zdroj: Panther/Wikimedia Commons

Dukovany byly původně plánovány na třicet let, nyní se mluví o konci kolem roku 2037 s možností prodloužení na rok 2047. Vyvolává to tak otázku, zda lze jejich životnost prodlužovat až do nekonečna.

„Jednou se skutečně bude muset vypnout,“ říká Frýbortová. Ale je potřeba si podle ní uvědomit, že odhadovaná doba životnosti 30 let vycházela z tehdejších znalostí. Navíc nebyly zkušenosti s takto dlouhým provozem jaderných reaktorů a teprve v provozu se ukázalo, že komponenty stárnou pomaleji, než se předpokládalo.

„A jak se rozvíjely technologie, provedly se úpravy, které zvýšily životnost. Týká se to třeba žíhání reaktorové nádoby, což je komponenta, která jako jediná v elektrárně opravdu vyměnit nejde. Ve chvíli, kdy tlaková nádoba nebude spolehlivá, elektrárna se dále provozovat nemůže. A je potřeba si také uvědomit, že při každé odstávce probíhá kontrola zařízení, posuzuje se periodicky schopnost elektrárny se dále provozovat,“ uvedla Frýbortová.

První blok jaderné elektrárny v Dukovanech byl 24. února 1985 přifázován na elektrizační soustavu
Zdroj: Igor Zehl/ČTK

Zmínila však, že poměrně pomalu se teď postupuje v otázkách jaderného odpadu. „Na druhou stranou ono nám nic neuteče a s postupujícím časem klesá i nebezpečnost paliva,“ říká. Dodává však, že všechny země, které jaderné elektrárny provozují, podnikají kroky z hlediska výstavby hlubinného úložiště.

Zároveň také probíhá výzkum z hlediska dlouhodobého ukládání paliva i výzkum ohledně jeho dalšího využití. „Použité palivo stále obsahuje poměrně významné množství štěpného izotopu, jak uranu 235, tak plutonia, které během provozu vzniká,“ vysvětluje.

A uzavírá, že bydlet vedle jaderné elektrárny by jí vůbec nevadilo. „Nechci tím říci, že vše je v elektrárně naprosto bezpečné, protože každá lidská činnost představuje nějaké riziko. Ale spoustu rizik akceptujeme, aniž bychom nad nimi přemýšleli. A je potřeba si uvědomit, že pravděpodobně budeme mít více problém s autonehodami, kouřením, alkoholem. Možná i chřipka, která kolem teď všude lítá, je pro nás nebezpečnější než jaderná elektrárna,“ míní.

Přibudou nové bloky?

Loni v srpnu vydalo ministerstvo životního prostředí souhlasné stanovisko EIA k záměru výstavby nových jaderných bloků v Dukovanech. Vláda a společnost ČEZ se teď dohodly na vybudování nového bloku, dohoda bude zveřejněná do několika týdnů. Ještě se dolaďují poslední detaily, řekl novinářům ministr průmyslu a obchodu a šéf resortu dopravy Karel Havlíček (za ANO).

Uvedl, že by do konce roku 2022 měl být vybrán dodavatel nového bloku, stavební povolení mají úřady vydat do roku 2029 a pak má začít stavba. 

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Ekonomika

Projekt LNG terminálu u Hamburku se zpozdí, ČEZ shání jiné kapacity

ČEZ usiluje o prodloužení pronájmu skladu zkapalněného plynu (LNG) v nizozemském Eemshavenu. Stavba projektu v německém Stade, kde má od příštího roku nasmlouvanou kapacitu pro dvě miliardy kubíků, totiž nabírá zpoždění. Několikaměsíční spekulace na německé straně potvrdil ministr průmyslu a obchodu Karel Havlíček (ANO). Smluvním partnerem českého ČEZu je soukromá firma Hanseatic Energy Hub, která hovoří o zprovoznění terminálu v roce 2029.
před 3 hhodinami

Česko by s Německem mohlo spolupracovat v jaderné energetice, řekl Havlíček

Česko a Německo by mohly v budoucnu spolupracovat v oblasti malých modulárních reaktorů (SMR). Uvedl to ministr průmyslu a obchodu Karel Havlíček (ANO) po jednání s německou ministryní hospodářství a energetiky Katherinou Reicheovou v Berlíně. Havlíček také řekl, že vláda v Berlíně mění svůj postoj k jaderné energetice. Odmítl také možnou dvourychlostní Evropskou unii.
před 5 hhodinami

Inflace v lednu zpomalila na 1,6 procenta, byla nejnižší za devět let

Český statistický úřad (ČSÚ) zveřejnil předběžný odhad lednové inflace. Spotřebitelské ceny v Česku v lednu meziročně vzrostly o 1,6 procenta, zlevnily energie. Inflace tak byla nejnižší za víc než devět let. Proti prosinci se spotřebitelské ceny zvýšily o 0,9 procenta. ČSÚ zveřejnil také údaje o maloobchodní tržbách. Ty bez započtení prodejů a oprav motorových vozidel loni meziročně stouply o 3,5 procenta, o rok dříve vzrostly o 4,6 procenta.
09:23Aktualizovánopřed 11 hhodinami

Na pokutách a nedoplatcích se loni vybralo rekordních 150 milionů korun

Celníci a policisté loni vybrali kolem 150 milionů korun na pokutách a nedoplatcích, jde o rekordní sumu. Týká se to jízdy bez elektronické dálniční známky, neuhrazení mýtného nebo dluhů na starších pokutách. Sem patří například nezaplacení pokut za dopravní přestupky, dluhy vůči zdravotním pojišťovnám, ale třeba i neuhrazené poplatky za popelnice.
včera v 06:31

Nízké výnosy a vysoké poplatky. Studie poukazuje na problémy penzijního spoření

Systém dobrovolného penzijního spoření dlouhodobě neplní svou základní roli, tedy zajistit lidem smysluplný doplněk ke státnímu důchodu, tvrdí studie think-tanku Institutu pro demokracii a ekonomickou analýzu (IDEA) při Ekonomickém ústavu Akademie věd ČR. Podle analýzy jsou jedním z hlavních problémů extrémně nízké výnosy, což práce ilustruje na srovnání se Švédskem a Slovenskem. Podle Asociace penzijních společností ČR (APS ČR) ovšem studie porovnává enormně odlišné systémy, a dochází tak k nerelevantním závěrům.
3. 2. 2026

Čeští turisté dobývají Polsko, loni jich bylo okolo půl milionu

Balt, ale také horské resorty nebo historické a kulturní památky lákají stále více Čechů do Polska. Podle dat polského statistického úřadu za rok 2025 je zřejmé, že loni opět rekordně přibylo českých turistů. I tématu rozvoje turistického ruchu mezi Českem a Polskem se věnuje nová epizoda publicistického pořadu ČT Bilance s podtitulem Polský ekonomický zázrak.
2. 2. 2026Aktualizováno2. 2. 2026

Rozpočet byl v lednu v přebytku 32,4 miliardy, výdaje omezilo provizorium

Státní rozpočet skončil v lednu přebytkem 32,4 miliardy korun. Výsledek nicméně ovlivnilo rozpočtové provizorium, které limituje státní výdaje, uvedlo ministerstvo financí. Naposledy byl rozpočet v lednu přebytkový v roce 2022, kdy rovněž Česko fungovalo v rozpočtovém provizoriu. Loni v lednu byl schodek 11,2 miliardy.
2. 2. 2026Aktualizováno2. 2. 2026

Je poslední den pro přiznání k dani z nemovitosti

Pondělí 2. února je posledním termínem pro podání přiznání k dani z nemovitých věcí. Povinnost se týká těch, kteří loni získali novou nemovitost, některou svou nemovitost prodali nebo provedli její úpravy, které ovlivňují výši daně. Daň je splatná 1. června. Pokud ji finanční úřad vyměří nad pět tisíc korun, lze ji rozdělit do splátek, kdy první je splatná 1. června a druhá do konce listopadu.
2. 2. 2026
Načítání...