Český stát poskytne energetické společnosti ČEZ na stavbu nového bloku dukovanské jaderné elektrárny půjčku. Na tiskové konferenci po středečním jednání vládního výboru pro jadernou energetiku to řekl premiér Andrej Babiš (ANO). Stát by se měl podílet 70 procenty, zbylých 30 procent by měl zaplatit ČEZ a očekávaná suma v současných cenách je šest miliard euro, uvedl generální ředitel ČEZu Daniel Beneš.
Stát poskytne ČEZu na stavbu bloku v Dukovanech půjčku, řekl Babiš
Babiš uvedl, že smlouvy před schválením představí všem předsedům parlamentních stran. Materiál by podle něj měla vláda projednávat asi koncem června. „Týden před zasedáním vlády já pozvu všechny předsedy politických stran, které jsou zastoupené ve sněmovně, aby se měli možnost se smlouvami seznámit, bude prezentace,“ řekl. Zdůraznil také, že stavba elektrárny je dlouhodobý projekt, který nebude realizovat současná vláda.
Generální ředitel ČEZu Daniel Beneš zopakoval, že tendr na výběr dodavatele by měl být vypsán do konce tohoto roku, vítěz by měl být vybrán do konce roku 2022. Dodavatelským modelem nového bloku v Dukovanech bude takzvaná stavba na klíč, řekl ministr průmyslu a dopravy Karel Havlíček (za ANO).
Podle něho se ale o podílu státu na výstavbě bude ještě dále jednat. „Stejně tak bude diskuse, jaký bude podíl státu, myslím tím podíl cizích zdrojů nebo vlastních zdrojů, jestli bude třeba 70 ku 30, vycházet z diskusí v rámci Evropské komise,“ uvedl Havlíček na tiskové konferenci.
Dodal také, že dvě ze tří smluv mezi vládou a ČEZem o stavbě budou podepsány do konce června, maximálně na přelomu června a července. Jde o rámcovou a prováděcí smlouvu, dodal.
To, že je účast státu na financování stavby nového bloku Jaderné elektrárny Dukovany vhodná a pomůže lépe získat potřebné finance, řekl ve čtvrtek ředitel sekce hospodářské politiky Svazu průmyslu a dopravy ČR Bohuslav Čížek.
„Je správné, že stát bude na financování nového jaderného zdroje participovat, protože může potřebné finance získat za nižší úrok. Výrobní cena elektřiny z nového jaderného zdroje díky tomu bude nižší, než kdyby se stát na financování nepodílel. Základním vstupem do výsledné ceny elektřiny z nové elektrárny jsou totiž kromě ceny samotné výstavby právě náklady na financování, protože jde o velký projekt s dlouhou dobou přípravy a výstavby,“ uvedl Čížek.
Zmíněný dodavatelský model, takzvaný EPC model, podle šéfa ČEZu zajistí možnost kontroly subdodavatelů projektu. „Říkáme tomu model EPC Flexi. Umožní investorovi poměrně seriózní a dobrou možnost ovlivňovat dodavatele a subdodavatele včetně všech náležitostí z toho vyplývajících. Je pochopitelně jasným zadáním státu, aby se subdodavatelských kontraktů a dodávek zúčastňovaly české subjekty,“ uvedl Havlíček.
Jiří Marek, prezident spolku Jaderní veteráni, který sdružuje osobnosti s dlouhodobou profesní kariérou v jaderné energetice, označil tento postup v podstatě za jediné možné řešení. „A to jak z hlediska rychlosti výstavby, tak i finanční optimalizace. Při rozdělení stavby na jednotlivé technologické celky by cena stavby byla vyšší a určitě by se díky složité koordinaci protáhla,“ řekl.
V podmínkách tendru by podle něj měla být zakotvena povinnost využít potenciál českých firem. „Je to velmi citlivé téma, nyní je ale jasné, že podle stávajícího zákona o zadávání veřejných zakázek lokalizace do podmínek tendru nemůže být zařazena. Jak to zařídit je nejasné, myslím, že změna se nestihne ani novelou zákona,“ doplnil Marek.
Programový ředitel Svazu moderní energetiky Martin Sedlák uvedl, že pokud se Havlíček obává růst cen elektřiny v budoucnu, měla by vláda podporovat také rozvoj obnovitelných zdrojů, a to na základě technologicky neutrálních aukcí.
„Solární a větrné elektrárny nabízí již dnes dostupné ceny elektřiny. Tržní soutěž podtrhne jejich výhodnost. Navíc chce rozvoj obnovitelných zdrojů podržet Evropská unie v rámci fondu pro oživení ekonomiky. Česko tak může získat další financování. Sázet pouze na jádro se nemusí vyplatit,“ dodal Sedlák.
Vládní zmocněnec pro jadernou energetiku Jaroslav Míl před středečním jednáním vládního výboru uvedl, že výbor bude projednávat základní otázky, které Česku v záležitosti položila Evropská komise. Brusel podle něj zajímá, kdo bude blok stavět, jaký bude dodavatelský model, jak se bude realizovat výběrové řízení, jak bude stavba financována a jak bude elektřina z elektrárny umísťována na trh.
Ministerstvo průmyslu a obchodu před nedávnem vložilo do připomínkového řízení takzvaný bezemisní zákon, který má zajistit rámec financování stavby. Návrh počítá s tím, že bude-li výkupní cena elektřiny z plánovaného nového dukovanského bloku vyšší než cena silové elektřiny na trhu, rozdíl zaplatí spotřebitelé prostřednictvím síťových tarifů. Ve druhém případě, kdy výkupní cena bude nižší než cena na trhu, bude dopad na spotřebitele opačný. Záměr kritizovaly ekologické organizace.
Havlíček ve čtvrtek také uvedl, že předpokládá, že cena elektřiny poroste a lidé na stavbě Dukovan vydělají. V opačném případě bude podle něj dopad v desítkách korun ročně za rodinu, což je podle něj daleko méně, než lidé každoročně platí ve fakturách za elektřinu na podporu takzvaných podporovaných zdrojů. Každá rodina v České republice podle něj na obnovitelné zdroje platí příplatek 1200 korun.
Ministr řekl, že v teoretickém případě, kdy bude cena elektřiny z „nových Dukovan“ vyšší než na trhu o deset eur, vyjde vyrovnání rozdílu stát na 1,8 miliardy korun, při 30 eurech 5,4 miliardy korun a tak dále. Podotkl, že jde stále o desetinu peněz, které jsou každoročně vydávány podporovaným, převážně obnovitelným, zdrojům. V loňském roce činila výše poskytnutého příspěvku podporovaným zdrojům energie v Česku 45,4 miliardy korun.
Beneš dále také zopakoval, že o stavbu jaderného bloku v Česku se aktuálně zajímá pět firem. Podle dostupných informací jde o ruský Rosatom, francouzskou EDF, jihokorejskou KHNP, čínskou China General Nuclear Power a severoamerický Westinghouse. Možnou stavbu nového jaderného zdroje v Česku několik předcházejících let brzdily nejasnosti o způsobu financování, konkrétní obrysy začíná dostávat projekt až v posledních měsících.
Beneš ve čtvrtek zároveň uvedl, že ČEZ postupně snižuje emisní intenzitu. Cílem je dojít k uhlíkové neutralitě. „Součástí toho je odstavování uhelných elektráren. Ono to s tím zdánlivě nesouvisí. (…) Ale tak, jak budeme postupně uzavírat uhelné elektrárny, bude chybět deset tisíc megawattů instalovaného výkonu. To mají nahradit právě nové jaderné zdroje a obnovitelné zdroje,“ řekl.
