Další americký stát žaluje Volkswagen kvůli emisnímu skandálu

Americký stát New Jersey zažaloval automobilku Volkswagen i její divize Audi a Porsche kvůli skandálu kolem falšování testů emisí. Generální prokurátor viní automobilku z klamání spotřebitelů a z porušování zákonů o čistotě ovzduší. Kromě zaplacení pokuty požaduje i odškodnění pro zákazníky. New Jersey už je čtvrtým státem USA, který v této souvislosti podnikl právní kroky.

 „V uplynulém desetiletí se Volkswagen angažoval v jednom z největších podvodů v historii automobilového průmyslu,“ tvrdí žaloba. „Vyvinul a distribuoval sofistikovaný software, aby se vyhnul emisním předpisům, klamal regulátory o skutečném ekologickém dopadu svých vozů a klamal spotřebitele o výrobcích, které propagoval jako údajně šetrné k životnímu prostředí,“ dodává generální prokurátor státu John Hoffman.

Americká Agentura pro ochranu životního prostředí (EPA) loni v září Volkswagen obvinila, že u vozů s naftovými motory používal software umožňující při testování skrývat vysoce nadlimitní hodnoty toxických oxidů dusíku. Počátkem letošního roku proto podalo americké ministerstvo spravedlnosti na Volkswagen civilní žalobu. Software mělo mít v zemi téměř 600 tisíc naftových vozů.

Software má mít na celém světě 11 milionů aut

Volkswagen v USA nabídl každému z majitelů dotčených vozů kompenzaci v hodnotě 1000 dolarů (25 tisíc korun), aby získal zpět jejich důvěru. Stejné odškodnění požadovala pro zákazníky v Evropě i komisařka Elžbieta Bieńkowská. Volkswagen to ale odmítl. Odškodnění prý v USA vyplácí proto, že se s tamními regulátory zatím nedohodl, jak vozy opravit.

obrázek
Zdroj: ČT24

Volkswagen už dříve přiznal, že software umožňující manipulovat s testy emisí instaloval do zhruba 11 milionů naftových aut po celém světě. Zhruba 8,5 milionů těchto vozů jezdí v Evropě. Skandál se týká i 1,2 milionu vozů české divize Škoda Auto.

Žádný evropský národní úřad ale za to zatím Volkswagenu pokutu neudělil. Kritici to vidí jako příklad dohody mezi národními vládami a automobilovým průmyslem. Ten je hlavním zdrojem pracovních míst a vývozu například v Německu a Francii. Proti Volkswagenu se ale i v Evropě chystá hromadná žaloba. V polovině ledna se k ní chtělo připojit přes 60 tisíc majitelů aut.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Ekonomika

K vymáhání dotací po Agrofertu nám chybí klíčový dokument, tvrdí resort zemědělství

Státní zemědělský intervenční fond (SZIF) ještě nezačal vymáhat po holdingu Agrofert vrácení dotací z doby, kdy byl vlastník Agrofertu premiér Andrej Babiš (ANO) ve střetu zájmů. Píše o tom server Seznam Zprávy. Ministerstvo zemědělství podle serveru tvrdí, že mu chybí klíčový dokument. Podle Babiše Agrofert nic nedluží.
10:26Aktualizovánopřed 19 mminutami

Rozpočet asi nesplní zákon, je to bezprecedentní, varuje rozpočtová rada

Návrh rozpočtu na letošní rok bude velmi pravděpodobně v rozporu se zákonem o rozpočtové odpovědnosti, uvedli představitelé Národní rozpočtové rady (NRR). Podle nich je taková situace bezprecedentní. Zákon stanovuje maximální možný deficit. Ministryně financí Alena Schillerová (ANO) dříve řekla, že bude obtížné udržet schodek pod třemi sty miliardami korun. Vláda by měla rozpočet schvalovat 26. ledna. Podle rady se také naplnila její varování ohledně loňského rozpočtu.
11:53Aktualizovánopřed 6 hhodinami

Podpora biometanu se mění, stát chce rozhýbat výrobu

Letos se mění provozní podpora stanic na výrobu biometanu. Nově ji stát vyhlásí formou aukce, ve které uspěje žadatel o nejnižší dotace. Úřady tím chtějí rozhýbat rekonstrukce i nové stavby, neboť biometan by jako částečná náhrada zemního plynu mohl pokrýt desetinu tuzemské spotřeby. Podle oborového sdružení CZ Biom ale bude i tak těžké splnit plány, jejichž cílem je produkovat do roku 2030 půl miliardy metrů krychlových biometanu ročně.
13. 1. 2026

Světové centrální banky podpořily šéfa Fedu

Vedoucí představitelé hlavních centrálních bank světa se postavili za šéfa americké centrální banky (Fed) Jeroma Powella, kterému administrativa prezidenta Donalda Trumpa hrozí trestním stíháním. Společné stanovisko zveřejnila Evropská centrální banka (ECB), kterou vede Christine Lagardeová.
13. 1. 2026Aktualizováno13. 1. 2026

Inflace loni mírně zrychlila na 2,5 procenta

Za celý rok 2025 činila průměrná míra inflace 2,5 procenta, předloni byla o desetinu procentního bodu nižší. Ceny zboží vzrostly loni o 1,1 procenta, ceny služeb o 4,7 procenta. Vyplývá to z údajů Českého statistického úřadu (ČSÚ). V prosinci vzrostly spotřebitelské ceny meziročně o 2,1 procenta, stejně jako v listopadu. Důvodem růstu byly zejména ceny bydlení.
13. 1. 2026Aktualizováno13. 1. 2026

Trump uvalil 25procentní clo na země obchodující s Íránem

Země, které obchodují s Íránem, budou s okamžitou platností při obchodování se Spojenými státy podléhat celní přirážce ve výši 25 procent. Na své sociální síti Truth Social to oznámil americký prezident Donald Trump s tím, že toto nařízení je konečné a nezvratné. Íránem zmítají protivládní demonstrace, při nichž podle aktivistů od přelomu roku zahynuly stovky lidí. Trump nevylučuje, že Spojené státy proti Teheránu zasáhnou.
13. 1. 2026Aktualizováno13. 1. 2026

Zastrašování, řekl šéf Fedu o svém vyšetřování

Americké ministerstvo spravedlnosti začalo vyšetřovat šéfa centrální banky (Fed) Jeroma Powella. Administrativa prezidenta Donalda Trumpa mu pohrozila obviněním za loňské výroky před Kongresem ohledně projektu renovace budov centrální banky, oznámil v neděli večer Powell. Vyšetřování označil za záminku. Trump si totiž přeje výrazně nižší úrokové sazby a Powella opakovaně kritizoval, že to nezajistil. Současný ministr financí Scott Bessent podle zdrojů serveru Axios prezidenta varoval, že vyšetřování vyvolává chaos a mohlo by mít negativní vliv na finanční trhy.
12. 1. 2026Aktualizováno12. 1. 2026

Před 35 lety dorazila do obchodů šoková terapie cenami

V lednu 1991 zažili lidé v obchodech šok. Po liberalizaci cen – s cílem přejít ze socialistického plánování na tržní hospodářství – se cenovky zboží v obchodech výrazně zvýšily. Citelné to bylo zejména u základních potravin. Ve státních kamenných obchodech, ještě nezprivatizovaných, se skokově zdražovalo. Prodej kupříkladu mléka či másla pak „v odvetě zákazníků" klesal natolik, že producenti museli zastavovat linky. Výrobci i soukromí obchodníci však reagovali na přemrštěné ceny rychle. Pivo, mléko nebo máslo se začalo prodávat například na ulici z nákladních aut za výrazně nižší ceny než u konkurence v prodejně. Lidé se tak rychle naučili, že skončil čas jednotných cen a také to, že se vyplatí hledat v dostupném okolí nejvýhodnější ceny. A to se jim hodí dodnes.
12. 1. 2026
Načítání...