Čtvrtletní růst německé ekonomiky byl silnější, než se čekalo

Hrubý domácí produkt (HDP) Německa se ve třetím čtvrtletí proti předchozím třem měsícům zvýšil o 8,5 procenta, oznámil v konečné zprávě německý statistický úřad. Růst ekonomiky tak byl výrazně silnější, než naznačovaly dosavadní poznatky. Statistický úřad na konci října v předběžné zprávě uváděl růst HDP o 8,2 procenta. Podnikatelská nálada v Německu se však v listopadu už druhý měsíc za sebou zhoršila, upozornil hospodářský institut Ifo.

Z konečných údajů, které prošly sezonním a cenovým očištěním, vyplývá, že německá ekonomika ve třetím kvartálu dokázala dohnat velkou část propadu, kterou způsobila pandemie nemoci covid-19. Ve druhém čtvrtletí se HDP propadlo o rekordních 9,8 procenta, v prvním čtvrtletí pak ekonomika klesla o 1,9 procenta.

V meziročním srovnání ekonomika podle cenově i kalendářně očištěných dat ve třetím čtvrtletí klesla o čtyři procenta. V případě cenově očištěných dat byl pokles 3,9 procenta.

K růstu výrazně přispěla soukromá spotřeba, která proti předchozímu kvartálu zaznamenala růst o 10,8 procenta. Výdaje spotřebitelů o 0,8 procenta zvýšil také stát. O 16,8 procenta vzrostly investice do strojního vybavení a nákupu aut, naopak investice do stavebnictví se proti předchozímu čtvrtletí o dvě procenta snížily.

Růst hlásí i zahraniční obchod – vývoz zboží i služeb si oproti předchozím třem měsícům připsal 18,1 procenta. Dovoz zaznamenal nárůst o 9,1 procenta.

Ekonomové neočekávají, že německé hospodářství ztráty brzy dožene

I přes prudký růst ve třetím čtvrtletí však ekonomové neočekávají, že německé hospodářství ztráty brzy dožene, protože v zemi byla od začátku listopadu vyhlášena rozsáhlá karanténa. Analytici odhadují, že HDP se letos propadne o 5,1 procenta, zatímco ministr hospodářství Peter Altmaier vychází z očekávaného poklesu 5,5 procenta.

Navíc už druhý měsíc v řadě se zhoršila podnikatelská nálada, upozornil hospodářský institut Ifo. Jeho index podnikatelské nálady klesl na 90,7 z říjnových 92,5 bodu. Částečná uzávěra zavedená kvůli druhé vlně pandemie covidu-19 negativně ovlivňuje výhled. Německo má největší ekonomiku v Evropě.

„Zvýšila se obchodní nejistota. Druhá vlna koronaviru narušila obnovu hospodářství,“ uvedl prezident institutu Ifo Clemens Fuest. Hlavní index až do října rostl, a to pět měsíců v řadě. 

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Ekonomika

K vymáhání dotací po Agrofertu nám chybí klíčový dokument, tvrdí resort zemědělství

Státní zemědělský intervenční fond (SZIF) ještě nezačal vymáhat po holdingu Agrofert vrácení dotací z doby, kdy byl vlastník Agrofertu premiér Andrej Babiš (ANO) ve střetu zájmů. Píše o tom server Seznam Zprávy. Ministerstvo zemědělství podle serveru tvrdí, že mu chybí klíčový dokument. Podle Babiše Agrofert nic nedluží.
10:26Aktualizovánopřed 1 hhodinou

Rozpočet asi nesplní zákon, je to bezprecedentní, varuje rozpočtová rada

Návrh rozpočtu na letošní rok bude velmi pravděpodobně v rozporu se zákonem o rozpočtové odpovědnosti, uvedli představitelé Národní rozpočtové rady (NRR). Podle nich je taková situace bezprecedentní. Zákon stanovuje maximální možný deficit. Ministryně financí Alena Schillerová (ANO) dříve řekla, že bude obtížné udržet schodek pod třemi sty miliardami korun. Vláda by měla rozpočet schvalovat 26. ledna. Podle rady se také naplnila její varování ohledně loňského rozpočtu.
11:53Aktualizovánopřed 3 hhodinami

Podpora biometanu se mění, stát chce rozhýbat výrobu

Letos se mění provozní podpora stanic na výrobu biometanu. Nově ji stát vyhlásí formou aukce, ve které uspěje žadatel o nejnižší dotace. Úřady tím chtějí rozhýbat rekonstrukce i nové stavby, neboť biometan by jako částečná náhrada zemního plynu mohl pokrýt desetinu tuzemské spotřeby. Podle oborového sdružení CZ Biom ale bude i tak těžké splnit plány, jejichž cílem je produkovat do roku 2030 půl miliardy metrů krychlových biometanu ročně.
13. 1. 2026

Světové centrální banky podpořily šéfa Fedu

Vedoucí představitelé hlavních centrálních bank světa se postavili za šéfa americké centrální banky (Fed) Jeroma Powella, kterému administrativa prezidenta Donalda Trumpa hrozí trestním stíháním. Společné stanovisko zveřejnila Evropská centrální banka (ECB), kterou vede Christine Lagardeová.
13. 1. 2026Aktualizováno13. 1. 2026

Inflace loni mírně zrychlila na 2,5 procenta

Za celý rok 2025 činila průměrná míra inflace 2,5 procenta, předloni byla o desetinu procentního bodu nižší. Ceny zboží vzrostly loni o 1,1 procenta, ceny služeb o 4,7 procenta. Vyplývá to z údajů Českého statistického úřadu (ČSÚ). V prosinci vzrostly spotřebitelské ceny meziročně o 2,1 procenta, stejně jako v listopadu. Důvodem růstu byly zejména ceny bydlení.
13. 1. 2026Aktualizováno13. 1. 2026

Trump uvalil 25procentní clo na země obchodující s Íránem

Země, které obchodují s Íránem, budou s okamžitou platností při obchodování se Spojenými státy podléhat celní přirážce ve výši 25 procent. Na své sociální síti Truth Social to oznámil americký prezident Donald Trump s tím, že toto nařízení je konečné a nezvratné. Íránem zmítají protivládní demonstrace, při nichž podle aktivistů od přelomu roku zahynuly stovky lidí. Trump nevylučuje, že Spojené státy proti Teheránu zasáhnou.
13. 1. 2026Aktualizováno13. 1. 2026

Zastrašování, řekl šéf Fedu o svém vyšetřování

Americké ministerstvo spravedlnosti začalo vyšetřovat šéfa centrální banky (Fed) Jeroma Powella. Administrativa prezidenta Donalda Trumpa mu pohrozila obviněním za loňské výroky před Kongresem ohledně projektu renovace budov centrální banky, oznámil v neděli večer Powell. Vyšetřování označil za záminku. Trump si totiž přeje výrazně nižší úrokové sazby a Powella opakovaně kritizoval, že to nezajistil. Současný ministr financí Scott Bessent podle zdrojů serveru Axios prezidenta varoval, že vyšetřování vyvolává chaos a mohlo by mít negativní vliv na finanční trhy.
12. 1. 2026Aktualizováno12. 1. 2026

Před 35 lety dorazila do obchodů šoková terapie cenami

V lednu 1991 zažili lidé v obchodech šok. Po liberalizaci cen – s cílem přejít ze socialistického plánování na tržní hospodářství – se cenovky zboží v obchodech výrazně zvýšily. Citelné to bylo zejména u základních potravin. Ve státních kamenných obchodech, ještě nezprivatizovaných, se skokově zdražovalo. Prodej kupříkladu mléka či másla pak „v odvetě zákazníků" klesal natolik, že producenti museli zastavovat linky. Výrobci i soukromí obchodníci však reagovali na přemrštěné ceny rychle. Pivo, mléko nebo máslo se začalo prodávat například na ulici z nákladních aut za výrazně nižší ceny než u konkurence v prodejně. Lidé se tak rychle naučili, že skončil čas jednotných cen a také to, že se vyplatí hledat v dostupném okolí nejvýhodnější ceny. A to se jim hodí dodnes.
12. 1. 2026
Načítání...