ČNB prodloužila intervence, potrvají minimálně do první poloviny roku 2017

Česká národní banka v nové prognóze zhoršila letošní odhad vývoje české ekonomiky na 2,7 procenta. Naopak zlepšila výhled růstu hrubého domácího produktu pro příští rok na tři procenta, potvrdil po jednání bankovní rady její guvernér Miroslav Singer. Bankovní rada zároveň konstatovala, že neukončí režim devizových intervencí dříve než v roce 2017 a že za pravděpodobné vidí ukončení kurzového závazku v první polovině roku 2017.

V předchozí listopadové prognóze ČNB počítala letos s růstem o 2,8 procenta a v roce 2017 o 2,9 procenta. Zatímco ČNB tak svůj odhad vývoje zhoršila, Evropská komise ve své zimní makroekonomické prognóze ho naopak zlepšila. Podle ní totiž poroste letos český hrubý domácí produkt o 2, 3 procenta, čímž se udrží nad souhrnným ekonomickým vývojem EU, který má růst o 1,9 procenta.

Česká národní banka dále počítá s tím, že v prvním čtvrtletí roku 2017 s inflací dvě procenta a ve druhém čtvrtletí 2017 s inflací 2,1 procenta. V minulé prognóze odhadovala, že inflace bude v prvním i druhém čtvrtletí 2017 na 2,2 procenta.

„Podle prognózy růst české ekonomiky v letošním roce znatelně zpomalí, a to vlivem dočasného snížení hrubé tvorby kapitálu, do něhož se promítne především propad vládních investic financovaných z evropských fondů,“ uvedl Singer. Ekonomiku podle něj nadále podporují uvolněné domácí měnové podmínky. Příznivě k ekonomickému vývoji přispívají i další pokles ceny ropy a zvyšující se zahraniční poptávka, dodal guvernér.

Rizika pro vývoj odhadovaný centrální bankou jsou podle Singera zhruba
vyrovnaná. „Významným obousměrným zdrojem nejistoty je vývoj cen ropy,“ řekl Singer.

obrázek
Zdroj: ČT24

Ministerstvo financí pak ve své nové makroekonomické prognóze nadále počítá s letošním růstem české ekonomiky o 2,7 procenta. Odhad růstu reálného HDP za loňský rok MF zlepšilo proti říjnové prognóze ze 4,5 procenta na 4,6 procenta. Pro rok 2017 počítá s růstem ekonomiky ve výši 2,6 procenta. 

Režim intervencí potrvá zřejmě až do první poloviny 2017

Bankovní rada ČNB zároveň konstatovala, že neukončí režim devizových intervencí dříve než v roce 2017 a že jako pravděpodobné vidí ukončení kurzového závazku v první polovině roku 2017. Dosud centrální bankéři přitom hovořili o tom, že režim intervencí neopustí dříve než kolem konce roku 2016. Důvodem posunutí závazku je vývoj inflace.

Inflace se stále nachází pod dvouprocentním inflačním cílem ČNB. Podle zveřejněné prognózy dojde k udržitelnému plnění inflačního cíle v průběhu prvního pololetí 2017. Prognóza zároveň předpokládá stabilitu tržních úrokových sazeb na stávající velmi nízké úrovni. V roce 2017 pak odhady ČNB počítají s nárůstem tržních úrokových sazeb.

S ohledem na uvedené skutečnosti lze nyní vyloučit ukončení závazku dříve, než ho předpokládá prognóza, tedy začátkem roku 2017.
Miroslav Singer
guvernér České národní banky

Guvernér dodal, že potřeba udržovat měnové podmínky uvolněné přinejmenším v dosavadním rozsahu tak přetrvává.

Centrální bankéři tak podle něj diskutovali i o možném zavedení záporných úrokových sazeb. „Naše měnové podmínky mírně přitvrzují kvůli uvolňování měnové politiky Evropské centrální banky. Debatovali jsme využití úrokové míry, ale nejsem schopen nyní říci něco více jiného,“ uvedl Singer. Podle něj další možná opatření budou záviset také na vývoji tržních podmínek.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Ekonomika

Zdražování zrychluje. ČNB inflaci připustit nechce, kabinet to kritizuje

Renomované instituce opouštějí optimistické scénáře a upravují své prognózy. Bankovní asociace i ministerstvo financí nově očekávají letošní inflaci dvě a půl procenta. Důvodem jsou dopady války na Blízkém východě, kvůli které mají navíc příští rok spotřebitelské ceny růst ještě razantněji, a to až nad tři procenta, tedy za hranici tolerančního pásma centrální banky. Její guvernér Aleš Michl růst inflace odmítl připustit i za cenu ekonomických škod, což premiér Andrej Babiš (ANO) kritizuje.
před 5 hhodinami

EU a Mexiko podepsaly dohody. Mají posílit obchod a vést k odstranění cel

Evropská unie (EU) a Mexiko podepsaly dlouho odkládanou prozatímní obchodní dohodu (iTA) a další, takzvanou modernizovanou globální dohodu (MGA). Dohody by měly podle Evropské komise (EK) přispět k posílení politického dialogu a spolupráce mezi EU a Mexikem, vytvořit nové příležitosti v oblastech, jako jsou obchod, investice a čisté technologie, a zároveň posílit dodavatelské řetězce a podpořit cíle v oblasti klimatu. Cílem je i snížit závislost na Spojených státech a částečně se tak ochránit před cly, která zavedl prezident USA Donald Trump.
22. 5. 2026

Schillerová zveřejní první návrh rozpočtu až koncem srpna. U Stanjury to kritizovala

Přes sto miliard korun navíc oproti letošku požadují už nyní pro příští rok členové vlády pro své resorty, řekla ČT ministryně financí Alena Schillerová (ANO). Trvá na tom, že deficit veřejných financí nepřesáhne tři procenta hrubého domácího produktu, tedy 356 miliard korun. První návrh rozpočtu plánuje Alena Schillerová zveřejnit koncem srpna. To v minulosti sama kritizovala u svého předchůdce Zbyňka Stanjury (ODS), který tento termín zavedl namísto dříve obvyklého konce června.
22. 5. 2026

Stát zvažuje prodej výrobce výbušnin Explosia, řekl Babiš

Stát uvažuje o prodeji pardubické Explosie, řekl v pátek po návštěvě státního výrobce výbušnin a střelivin premiér Andrej Babiš (ANO). Dodal, že zájem projevila Francie prostřednictvím prezidenta Emmanuela Macrona, ale i další evropské firmy. Explosii se podle něj extrémně daří, zpětinásobila výnosy a zisk z případného prodeje by podle něj možná šel použít třeba i na splnění závazků vůči NATO.
22. 5. 2026Aktualizováno22. 5. 2026

Chceme racionalitu, ne obstrukce, řekl k nařízení o obalech Červený

Česko chce vyjednat změny v implementaci evropského nařízení o obalech (PPWR) tak, aby byla „zachována racionalita“, nechce dělat obstrukce. Ministr životního prostředí Igor Červený (Motoristé) to uvedl po jednání s eurokomisařkou Jessikou Roswallovou. Nařízení by mělo vstoupit v účinnost 12. srpna. Zástupci českého průmyslu i obchodu jej považují za nepromyšlené a požadují dvouletý odklad. Červený upozorňuje, že zavádění je drahé. Ministr také uvedl, že chce podpořit třídění kovů, hlavně hliníku, a to i zálohováním. Kritický je naopak k plánu svého předchůdce stanovit zálohy pro plastové lahve.
22. 5. 2026Aktualizováno22. 5. 2026

Správa železnic plánuje do roku 2033 elektrifikovat dalších 590 kilometrů tratí

Generální ředitel Správy železnic (SŽ) Tomáš Tóth v pátek představil plány na modernizaci tratí. Do roku 2033 by podle něj mělo být elektrifikováno dalších 590 kilometrů českých tratí. Systém ETCS by měl pokrýt tranzitní koridory plus dalších sedm stovek kilometrů. Brífinku se účastnil také ministr dopravy Ivan Bednárik (za SPD), který ocenil „prozákaznické chování“ nového vedení této státní organizace.
22. 5. 2026Aktualizováno22. 5. 2026

VideoVálka USA s Íránem má výrazný dopad na srílanský čajový průmysl

Zamrzlá válka mezi USA a Izraelem na jedné straně a Íránem na druhé má dopad na ekonomická odvětví a komunity tisíce kilometrů daleko. Postihla například srílanský čajový průmysl, který zaměstnává téměř 2,5 milionu lidí. Trhy Blízkého východu tvoří víc než polovinu exportu cejlonského čaje. Odbyt se s válkou v Íránu výrazně proměnil. „Začalo to 28. února. Na následující aukci se ceny čaje propadly o dvacet procent. A dvacet procent čaje se na aukci vůbec neprodalo,“ uvedl předseda Asociace obchodníků s cejlonským čajem Lusantha de Silva. Dovoz cejlonského čaje do Íránu ze dne na den skončil. Teherán přitom do války odebíral téměř polovinu srílanské produkce, ročně za 680 milionů dolarů. Majitelé plantáží tak stojí před zásadními změnami.
22. 5. 2026

VideoHospodářství táhne spotřeba domácností a nově i investice firem, řekl ekonom Marek

K rychlejšímu budoucímu růstu hospodářství jsou potřeba bilionové investice, a to zejména do lidského kapitálu, tedy do vysokých škol, vědy a výzkumu, řekl v Interview ČT24 hlavní ekonom Deloitte David Marek. Dalšími oblastmi jsou pak dostavba dopravní infrastruktury a příprava odolnější energetiky, uvedl v rozhovoru, který vedl Daniel Takáč. Pokud jde o současnost, ekonomický růst stál do loňského roku na spotřebě domácností, ale v posledních čtvrtletích se jeho dalším pilířem staly i investice firem. S rychlejším rozvojem spotřeby domácností lze podle ekonoma počítat nadále, protože bude pokračovat relativně rychlý růst mezd (nyní přes šest procent meziročně), i vzhledem k jejich dřívějšímu silnému reálnému propadu. Nyní jsou podle Marka na úrovni roku 2021. Spotřebu domácností bude podporovat též snižování vysoké míry úspor, jež vznikla při několika minulých krizích. Za největší brzdu pro české hospodářství považuje potíže Německa, až pak dění na Blízkém východě.
21. 5. 2026
Načítání...