ČNB prodloužila intervence, potrvají minimálně do první poloviny roku 2017

Česká národní banka v nové prognóze zhoršila letošní odhad vývoje české ekonomiky na 2,7 procenta. Naopak zlepšila výhled růstu hrubého domácího produktu pro příští rok na tři procenta, potvrdil po jednání bankovní rady její guvernér Miroslav Singer. Bankovní rada zároveň konstatovala, že neukončí režim devizových intervencí dříve než v roce 2017 a že za pravděpodobné vidí ukončení kurzového závazku v první polovině roku 2017.

V předchozí listopadové prognóze ČNB počítala letos s růstem o 2,8 procenta a v roce 2017 o 2,9 procenta. Zatímco ČNB tak svůj odhad vývoje zhoršila, Evropská komise ve své zimní makroekonomické prognóze ho naopak zlepšila. Podle ní totiž poroste letos český hrubý domácí produkt o 2, 3 procenta, čímž se udrží nad souhrnným ekonomickým vývojem EU, který má růst o 1,9 procenta.

Česká národní banka dále počítá s tím, že v prvním čtvrtletí roku 2017 s inflací dvě procenta a ve druhém čtvrtletí 2017 s inflací 2,1 procenta. V minulé prognóze odhadovala, že inflace bude v prvním i druhém čtvrtletí 2017 na 2,2 procenta.

„Podle prognózy růst české ekonomiky v letošním roce znatelně zpomalí, a to vlivem dočasného snížení hrubé tvorby kapitálu, do něhož se promítne především propad vládních investic financovaných z evropských fondů,“ uvedl Singer. Ekonomiku podle něj nadále podporují uvolněné domácí měnové podmínky. Příznivě k ekonomickému vývoji přispívají i další pokles ceny ropy a zvyšující se zahraniční poptávka, dodal guvernér.

Rizika pro vývoj odhadovaný centrální bankou jsou podle Singera zhruba
vyrovnaná. „Významným obousměrným zdrojem nejistoty je vývoj cen ropy,“ řekl Singer.

obrázek
Zdroj: ČT24

Ministerstvo financí pak ve své nové makroekonomické prognóze nadále počítá s letošním růstem české ekonomiky o 2,7 procenta. Odhad růstu reálného HDP za loňský rok MF zlepšilo proti říjnové prognóze ze 4,5 procenta na 4,6 procenta. Pro rok 2017 počítá s růstem ekonomiky ve výši 2,6 procenta. 

Režim intervencí potrvá zřejmě až do první poloviny 2017

Bankovní rada ČNB zároveň konstatovala, že neukončí režim devizových intervencí dříve než v roce 2017 a že jako pravděpodobné vidí ukončení kurzového závazku v první polovině roku 2017. Dosud centrální bankéři přitom hovořili o tom, že režim intervencí neopustí dříve než kolem konce roku 2016. Důvodem posunutí závazku je vývoj inflace.

Inflace se stále nachází pod dvouprocentním inflačním cílem ČNB. Podle zveřejněné prognózy dojde k udržitelnému plnění inflačního cíle v průběhu prvního pololetí 2017. Prognóza zároveň předpokládá stabilitu tržních úrokových sazeb na stávající velmi nízké úrovni. V roce 2017 pak odhady ČNB počítají s nárůstem tržních úrokových sazeb.

S ohledem na uvedené skutečnosti lze nyní vyloučit ukončení závazku dříve, než ho předpokládá prognóza, tedy začátkem roku 2017.
Miroslav Singer
guvernér České národní banky

Guvernér dodal, že potřeba udržovat měnové podmínky uvolněné přinejmenším v dosavadním rozsahu tak přetrvává.

Centrální bankéři tak podle něj diskutovali i o možném zavedení záporných úrokových sazeb. „Naše měnové podmínky mírně přitvrzují kvůli uvolňování měnové politiky Evropské centrální banky. Debatovali jsme využití úrokové míry, ale nejsem schopen nyní říci něco více jiného,“ uvedl Singer. Podle něj další možná opatření budou záviset také na vývoji tržních podmínek.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Ekonomika

Vláda schválila hospodářskou strategii i zvláštní pobyt pro ukrajinské uprchlíky

Vláda na pondělním zasedání schválila hospodářskou strategii i nařízení umožňující uprchlíkům z Ukrajiny i v letošním roce žádat o udělení zvláštního dlouhodobého pobytu. Premiér Andrej Babiš (ANO) po jednání rovněž oznámil, že novým kandidátem na post ministra životního prostředí je Igor Červený (Motoristé). Kabinet také jmenoval zmocněnce pro transformaci sítě pražských nemocnic a výstavbu nové. Podle resortu zdravotnictví jím bude Pavel Scholz.
01:10Aktualizovánopřed 6 mminutami

Banky poskytly v lednu hypotéky za 35,5 miliardy korun

Banky a stavební spořitelny poskytly v lednu hypoteční úvěry za 35,5 miliardy korun, což je o 4,4 procenta méně než před měsícem, ale o 57 procent více ve srovnání s loňským lednem. Nové úvěry bez refinancování klesly meziměsíčně o pět procent na 27,2 miliardy korun. Úrokové sazby nepatrně klesly na 4,48 procenta z prosincových 4,49 procenta. Vyplývá to ze statistik České bankovní asociace Hypomonitor. Data dodávají všechny banky a stavební spořitelny poskytující hypotéky na trhu.
před 8 hhodinami

Havlíček představí další kroky ke stavbě nových bloků Dukovan

Další kroky v přípravě nových bloků jaderné elektrárny Dukovany mají v pondělí představit ministr průmyslu a obchodu Karel Havlíček (ANO) a ministr pro obchod, průmysl a zdroje Korejské republiky Kim Čung-Kwan. Na společné tiskové konferenci zároveň podepíšou smlouvy, které s projektem souvisejí.
před 13 hhodinami

Vliv NERV na vládu je omezený, shodli se hosté Otázek Václava Moravce

Kabinet Andreje Babiše (ANO) v týdnu rozhodl o zrušení Národní ekonomické rady vlády (NERV). Ta přitom může pozitivně ovlivňovat konání vlád, shodli se ekonom Miroslav Singer a sociolog Daniel Prokop, kteří v NERV v minulosti působili. Zejména Singer ale vidí v existenci této rady spíše „marketingové cvičení“ politiků. Oceňuje, že se „jeho“ NERV podařilo zabránit plošnému zavření průmyslu během pandemie. Myslet si ale, že nějaká vláda použije návrhy reforem, je podle Singera naivní. Prokop vidí fungování NERV pozitivněji. Podle něj může doplnit analytický aparát státních úřadů a poskytnout jim nezbytné kalkulace. Poslední NERV zanechal podle Prokopa užitečné návrhy, které by mohla využít i Babišova vláda. Prokop zmínil například reformu zdravotní prevence, rozpočtového určení daní nebo důchodů. I on však vidí roli rady spíš jako „inspiraci“.
před 23 hhodinami

Juchelka mluví o „porodních bolestech“ superdávky. Dle Jurečky se vědělo, že to nebude jednoduché

Nová superdávka se má místo od května dostat k příjemcům až v srpnu. S návrhem hned v prvním čtení souhlasila sněmovna, předloha jde do Senátu. Podle exministra práce a sociálních věcí Mariana Jurečky (KDU-ČSL) všichni věděli, že „najet na superdávku“ nebude jednoduché. Současný šéf resortu Aleš Juchelka (ANO) zmínil, že zatím neví, jak se projeví superdávka na rozpočtu. V debatě v Událostech, komentářích se věnovali také možným změnám v oblasti důchodů. Pořadem provázel Lukáš Dolanský.
14. 2. 2026

Schillerová bude chtít přesvědčit prezidenta k podpisu rozpočtu

Ministryně financí Alena Schillerová (ANO) je připravena po schválení letošního státního rozpočtu ve sněmovně o něm jednat s prezidentem Petrem Pavlem a ráda by ho přesvědčila, aby ho podepsal, řekla v diskusním pořadu televize Nova Za pět minut dvanáct. Podle prezidenta se totiž zdá, že návrh rozpočtu je v rozporu se zákonem o rozpočtové odpovědnosti. Na to upozorňuje i Národní rozpočtová rada, ale Schillerová to odmítá.
14. 2. 2026

Ševčík a Havránek se přeli, jestli rozpočet porušuje zákon

Návrh státního rozpočtu na letošní rok prošel prvním čtením. Opozice kritizovala hlavně schodek ve výši 310 miliard, její zástupci tvrdí, že vláda porušuje zákon o rozpočtové odpovědnosti. Podle ministryně financí Aleny Schillerové (ANO) návrh vychází z reálných základů. „Obcházení zákona je přirozené v tom, že si řeknete hned na začátku, že ho nebudete dodržovat. To je ten případ, který máme dnes, kdy se vláda Andreje Babiše (ANO) v této věci rozhodla, že zákon nebude dodržovat,“ řekl v Událostech, komentářích moderovaných Terezou Řezníčkovou poslanec Jiří Havránek (ODS). „Nemyslím si, že jsme něco porušili. My jsme projednávali vrácený rozpočet. (...) Ten rozpočet nebyl věrohodný, chyběla tam celá řada položek,“ podotkl poslanec Miroslav Ševčík (za SPD).
13. 2. 2026

Reálné příjmy domácností začaly v roce 2024 opět růst

Reálné čisté příjmy domácností v Česku předloni po dvouletém propadu znovu vzrostly. Zvedly se o tři procenta. Rodiny si tak mohly za své peníze pořídit víc. Na osobu v roce 2024 v průměru měly 293 853 korun, tedy měsíčně 24 488 korun, uvedl statistický úřad. Dál ale platí, že zhruba každý desátý obyvatel je ohrožený příjmovou chudobou. Náklady na bydlení pak odčerpají zhruba 16 procent z čistého výdělku domácností. Nejvíc – skoro třetinu příjmů – dají za bydlení ti, kteří platí nájem. V něm pak žije skoro polovina z neúplných rodin s dětmi. I proto jsou samoživitelé a senioři nejčastěji ohroženi chudobou. „Například rodina se dvěma menšími dětmi musela mít v roce 2025 k dispozici minimálně 40 089 korun na domácnost za měsíc, aby nespadla pod hranici ohrožení příjmovou chudobou,“ spočítali statistici.
13. 2. 2026
Načítání...