Pokles v oblasti investic spolufinancovaných evropskými penězi má částečně vyvážit vyšší vládní střednědobá spotřeba a její výdaje, včetně zvýšení platů ve veřejném sektoru. Na příjmové straně rozpočtu komise předpokládá lepší výběr daně z přidané hodnoty po spuštění systému povinných kontrolních hlášení. Prognóza nepočítá s možnými efekty dosud nepřijatých kroků, jako je elektronická evidence tržeb. Navíc má podle středečního vyjádření ministerstva financí začít EET fungovat spíš až v listopadu nebo prosinci.
Hlavní riziko? Pokles vnější poptávky
S poklesem investic bude mít souvislost rychlejší růst vývozu nad dovozem. Prognóza uvádí, že v roce 2017 by měl být obchodní přebytek České republiky na úrovni 5,5 procenta ve srovnání s pěti procenty v loňském roce. Hlavním rizikem pro velmi otevřenou a na vývoz orientovanou českou ekonomiku zůstává právě případný pokles vnější poptávky.
Deficit veřejných financí má podle komise letos dosáhnout úrovně 1,1 procenta, v roce 2017 pak poklesne na jedno procento. Závěrečný údaj za loňský rok bude podle nynější prognózy 1,6 procenta.
Česká národní banka (ČNB) v listopadu počítala na letošní rok s výraznějším růstem ekonomiky, a to o 2,8 procenta, v roce 2017 pak má být ještě o další dvě desetiny procenta lepší.
Česko je nad očekávaným výsledkem Evropské unie
Upozorňuje ale také na možný nižší než očekávaný výkon rozvíjejících se trhů, vývoj čínské ekonomiky nebo možnost, že růst úrokových sazeb v USA rozkolísá světové trhy s dopadem právě na rozvojové ekonomiky. Dopad však může mít i propad důvěry v samotnou osmadvacítku v důsledku vnitřního dění v EU, který může ovlivnit míru investic.
