Číňané mají zájem o dostavbu Dukovan. Chtějí se prý ale vyhnout výběrovému řízení

Nahrávám video

Čínské firmy mají zájem podílet se na dostavbě Jaderné elektrárny Dukovany, přiblížil ministr průmyslu Jan Mládek (ČSSD). Hospodářské noviny zároveň uvedly, že Číňané požadují po české vládě slib, že některá z tamních firem dostane zakázku na dostavbu jaderného bloku v Česku automaticky, bez výběrového řízení. Podle ministerstva průmyslu ale takový požadavek při jednáních nezazněl.

Čína chce postavit pátý blok jaderné elektrárny v Dukovanech, vyplývá to ze seznamu společných česko-čínských investičních projektů. Má o něj zájem celkem šest států a všechny v Česku lobbují za získání zakázky. Informovaly o tom Hospodářské noviny.

Čínská strana chce od české vlády slib dostavby jaderné elektrárny Dukovany bez výběrového řízení. Podmínka je ale pro ministerstvo průmyslu nepřijatelná. „O tom, že by to mělo být bez výběrového řízení, nevím. Rozhodně na to nejsme připraveni,“ uvedl Mládek.

Připustil, že teoreticky takový postup ale možný je. Podle něj se tímto způsobem staví například elektrárna Paks v Maďarsku. Dostavbu tamní jaderné elektrárny provádí ruská společnost Rosatom.

Mluvčí ministerstva průmyslu František Kotrba později doplnil, že při jednáních, která vede vládní zmocněnec pro jadernou energetiku Ján Štuller, podobný požadavek od čínské strany nezazněl. Resort podle něj očekává, že vláda rozhodne o investičním modelu dostavby nového jaderného zdroje v první polovině roku 2017.

Osloveni byli dodavatelé z šesti zemí

Štuller v srpnu uvedl, že jednání s možnými dodavateli technologie pro stavbu nového dukovanského bloku začínají. Osloveni podle něj byli dodavatelé v šesti zemích – ve Francii, Rusku, USA, Japonsku, Jižní Koreji a v Číně. Celkem má jít o deset projektů firem, některé z toho jsou mezinárodní. 

„V souladu se seznamem, který odsouhlasila vláda, Česká republika oslovila deset společností. Zájem poskytnout informace jich projevilo šest a s nimi v současné době jednáme,“ uvedl dnes bez bližší specifikace Kotrba. Potvrdil, že odpovědi od jednotlivých společností, které se budou týkat technického řešení stavby, česká strana očekává do konce října.

Podle Štullera mají přípravy na stavbu nového jaderného bloku Dukovan zpoždění tři až čtyři roky, předsedkyně Státního úřadu pro jadernou bezpečnost Dana Drábová pak minulý týden hovořila v rozhovoru s ČTK o zpoždění zhruba dvouletém. Současné zpoždění ve výstavbě nových jaderných bloků v Česku by ale podle ní mohla odstranit změna legislativy, která by urychlila povolovací proces.

Vláda loni v červnu schválila Národní akční plán rozvoje jaderné energetiky v ČR. Počítá s výstavbou jednoho jaderného bloku v Dukovanech a jednoho bloku v druhé tuzemské jaderné elektrárně v Temelíně s možností rozšíření na dva bloky v obou elektrárnách. Jako první by stavba měla začít v Dukovanech. Stále ale zbývá dořešit obchodně-dodavatelský model výstavby.

Elektrárna Dukovany má celkový instalovaný výkon 2040 megawattů (MW). Při plném provozu pokrývá pětinu spotřeby elektřiny v Česku. Kvůli nekvalitním rentgenovým snímkům v dokumentaci začali odborníci od loňského září v blocích elektrárny kontrolovat sváry. V důsledku neplánovaných odstávek klesly minulý rok dodávky elektřiny z Dukovan o 18 procent na 12,6 terawatthodiny (TWh). Nižší výrobu má elektrárna kvůli delším odstávkám i tento rok.

Majitel obou tuzemských elektráren, energetická společnost ČEZ, zrušila v dubnu 2014 tendr na dostavbu dalších dvou bloků v Temelíně. Důvodem bylo, že vláda na stavbu neposkytla státní garance. Stavba nových bloků měla být podle původních plánů dokončena v roce 2025 a odhady nákladů se pohybovaly mezi 200 a 300 miliardami korun.

  • První jaderná elektrárna na území České republiky se začala stavět v roce 1978, do provozu byly čtyři její bloky uváděny postupně v letech 1985 až 1987.
  • V Dukovanech byly původně čtyři reaktory, každý o instalovaném výkonu 440 MW. Po modernizaci v letech 2005 až 2012 byl výkon každého z reaktorů zvýšen na 500 MW a celkový výkon Dukovan je tak nyní zhruba 2000 MW, což je prakticky stejné jako v Temelíně, který má dva bloky.
  • Roční výroba elektřiny se v Dukovanech dlouhodobě pohybuje kolem 15 miliard kWh.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Ekonomika

Většina Američanů míní, že Trump z úřadu prezidenta neeticky či nezákonně těží

Většina Američanů se domnívá, že prezident Donald Trump z úřadu neeticky či dokonce nezákonně profituje a že ho víc než pomoc obyčejným lidem zajímá vlastní bohatství. Vyplývá to z v úterý zveřejněného průzkumu agentury AP a společnosti NORC. Trumpův rodinný byznys mezitím dle AP i vzhledem k jeho politice hlásí rekordní příjmy z nových podniků.
před 54 mminutami

ŽivěPoslanci by měli zahájit jednání o zavedení mimořádné daně na rafinerie

Poslanci by během úterní schůze měli projednat v úvodním kole zavedení mimořádné daně na rafinerie, týkat by se měla letošního a příštího roku. Vláda návrh zdůvodňuje růstem marží rafinerií kvůli situaci na světovém trhu s ropou. Letos by mohla daň přinést podle odhadu kabinetu 5,5 miliardy až devět miliard korun. Sněmovna bude moci opět jednat až do noci, což až na druhý pokus to prosadila vládní koalice ANO, SPD a Motoristů.
03:15Aktualizovánopřed 1 hhodinou

ČEZ se bude bránit nařízení k Diag Human u lucemburského soudu, uvedl Babiš

Polostátní energetická společnost ČEZ se bude nařízení v kauze Diag Human bránit u lucemburského soudu. Zástupci ČEZu jsou přesvědčeni, že uspějí, řekl premiér Andrej Babiš (ANO). Aktivit ani zákazníků v ČR se to podle něj nedotkne. ČEZ v pondělí oznámil, že lucemburský soud zablokoval kvůli kauze jeho podíly v tamních firmách, přes které ČEZ vlastní distributora plynu GasNet. V kauze Diag Human se česko-švýcarský podnikatel Josef Šťáva domáhá od státu odškodnění asi 17 miliard korun.
12:35Aktualizovánopřed 2 hhodinami

MMF zhoršil výhled tuzemské ekonomiky, letošní růst odhaduje na 1,8 procenta

Mezinárodní měnový fond (MMF) zhoršil výhled české ekonomiky na letošní i příští rok. Hrubý domácí produkt (HDP) se letos podle nové prognózy zvýší o 1,8 procenta, napřesrok by pak měl jeho růst mírně zrychlit na 1,9 procenta. V jarní prognóze přitom MMF předpokládal, že tempo hospodářského růstu bude v obou letech činit 2,2 procenta. Loni dosáhl růst tuzemské ekonomiky 2,6 procenta. U světové ekonomiky pak MMF výhled naopak zlepšil na 3,1 procenta.
04:15Aktualizovánopřed 6 hhodinami

Lucemburský soud zablokoval podíly ČEZ v tamních firmách, přiznala společnost

Lucemburský soud zablokoval kvůli kauze Diag Human podíly české polostátní energetické firmy ČEZ v tamních firmách, přes které ČEZ vlastní distributora plynu GasNet. Firma ČEZ to oznámila na svém webu. Na informaci upozornil server Ekonomický deník. Informaci již v únoru přinesl pořad Reportéři ČT, ČEZ ji nyní potvrdil.
včeraAktualizovánopřed 17 hhodinami

Nobelovu cenu za ekonomii získali Robert E. Hall a Michael Woodford

Královská švédská akademie věd v pondělí oznámila nové nositele Nobelovy ceny za ekonomii. Stali se jimi Robert E. Hall a Michael Woodford. Ocenění získali za „mikroekonomické základy makroekonomické stabilizace“, oznámila akademie. Skončilo tak vyhlašování letošních laureátů tohoto prestižního ocenění po týdnu, kdy byli postupně zveřejňováni držitelé Nobelovy ceny za lékařství, fyziku, chemii, literaturu a mír.
včeraAktualizovánopřed 23 hhodinami

Trumpova dohoda o ruské naftě podle Havlíčka ceny nesníží

Dohoda amerického prezidenta Donalda Trumpa s ruským diktátorem Vladimirem Putinem o dodávkách ruské nafty na americký a světový trh nebude mít podle ministra průmyslu Karla Havlíčka (ANO) vliv na ceny. Havlíček se v pořadu Partie na CNN Prima News shodl s předsedou ODS Martinem Kupkou a místopředsedou STAN Lukášem Vlčkem na tom, že do budoucna je nutné pracovat na soběstačnosti Evropy tak, aby nebyla závislá na jednom zdroji fosilních paliv.
11. 10. 2026‌‌

Irsko chce snížit rozpočet EU na 1,62 bilionu eur, dotknout se to má i bezpečnosti

Irské předsednictví navrhuje snížení příštího sedmiletého rozpočtu EU na 1,622 bilionu eur (asi 39,5 bilionu korun). Evropská komise loni v červenci navrhla rozpočet v objemu 1,763 bilionu eur (asi 42,9 bilionu korun), rovněž v cenách roku 2025. Irský návrh je tak přibližně o osm procent nižší než původní návrh Komise. Největší snížení se týká kapitoly určené na konkurenceschopnost, prosperitu a bezpečnost. Podle irského ministra pro evropské záležitosti Thomase Byrna jde o vyvážený návrh.
10. 10. 2026Aktualizováno10. 10. 2026‌‌

Evropský pohled

ČT24 každý den vybírá z obsahu publikovaného evropskými veřejnými médii, členy Eurovize.