Číňané mají zájem o dostavbu Dukovan. Chtějí se prý ale vyhnout výběrovému řízení

Nahrávám video

Čínské firmy mají zájem podílet se na dostavbě Jaderné elektrárny Dukovany, přiblížil ministr průmyslu Jan Mládek (ČSSD). Hospodářské noviny zároveň uvedly, že Číňané požadují po české vládě slib, že některá z tamních firem dostane zakázku na dostavbu jaderného bloku v Česku automaticky, bez výběrového řízení. Podle ministerstva průmyslu ale takový požadavek při jednáních nezazněl.

Čína chce postavit pátý blok jaderné elektrárny v Dukovanech, vyplývá to ze seznamu společných česko-čínských investičních projektů. Má o něj zájem celkem šest států a všechny v Česku lobbují za získání zakázky. Informovaly o tom Hospodářské noviny.

Čínská strana chce od české vlády slib dostavby jaderné elektrárny Dukovany bez výběrového řízení. Podmínka je ale pro ministerstvo průmyslu nepřijatelná. „O tom, že by to mělo být bez výběrového řízení, nevím. Rozhodně na to nejsme připraveni,“ uvedl Mládek.

Připustil, že teoreticky takový postup ale možný je. Podle něj se tímto způsobem staví například elektrárna Paks v Maďarsku. Dostavbu tamní jaderné elektrárny provádí ruská společnost Rosatom.

Mluvčí ministerstva průmyslu František Kotrba později doplnil, že při jednáních, která vede vládní zmocněnec pro jadernou energetiku Ján Štuller, podobný požadavek od čínské strany nezazněl. Resort podle něj očekává, že vláda rozhodne o investičním modelu dostavby nového jaderného zdroje v první polovině roku 2017.

Osloveni byli dodavatelé z šesti zemí

Štuller v srpnu uvedl, že jednání s možnými dodavateli technologie pro stavbu nového dukovanského bloku začínají. Osloveni podle něj byli dodavatelé v šesti zemích – ve Francii, Rusku, USA, Japonsku, Jižní Koreji a v Číně. Celkem má jít o deset projektů firem, některé z toho jsou mezinárodní. 

„V souladu se seznamem, který odsouhlasila vláda, Česká republika oslovila deset společností. Zájem poskytnout informace jich projevilo šest a s nimi v současné době jednáme,“ uvedl dnes bez bližší specifikace Kotrba. Potvrdil, že odpovědi od jednotlivých společností, které se budou týkat technického řešení stavby, česká strana očekává do konce října.

Podle Štullera mají přípravy na stavbu nového jaderného bloku Dukovan zpoždění tři až čtyři roky, předsedkyně Státního úřadu pro jadernou bezpečnost Dana Drábová pak minulý týden hovořila v rozhovoru s ČTK o zpoždění zhruba dvouletém. Současné zpoždění ve výstavbě nových jaderných bloků v Česku by ale podle ní mohla odstranit změna legislativy, která by urychlila povolovací proces.

Vláda loni v červnu schválila Národní akční plán rozvoje jaderné energetiky v ČR. Počítá s výstavbou jednoho jaderného bloku v Dukovanech a jednoho bloku v druhé tuzemské jaderné elektrárně v Temelíně s možností rozšíření na dva bloky v obou elektrárnách. Jako první by stavba měla začít v Dukovanech. Stále ale zbývá dořešit obchodně-dodavatelský model výstavby.

Elektrárna Dukovany má celkový instalovaný výkon 2040 megawattů (MW). Při plném provozu pokrývá pětinu spotřeby elektřiny v Česku. Kvůli nekvalitním rentgenovým snímkům v dokumentaci začali odborníci od loňského září v blocích elektrárny kontrolovat sváry. V důsledku neplánovaných odstávek klesly minulý rok dodávky elektřiny z Dukovan o 18 procent na 12,6 terawatthodiny (TWh). Nižší výrobu má elektrárna kvůli delším odstávkám i tento rok.

Majitel obou tuzemských elektráren, energetická společnost ČEZ, zrušila v dubnu 2014 tendr na dostavbu dalších dvou bloků v Temelíně. Důvodem bylo, že vláda na stavbu neposkytla státní garance. Stavba nových bloků měla být podle původních plánů dokončena v roce 2025 a odhady nákladů se pohybovaly mezi 200 a 300 miliardami korun.

  • První jaderná elektrárna na území České republiky se začala stavět v roce 1978, do provozu byly čtyři její bloky uváděny postupně v letech 1985 až 1987.
  • V Dukovanech byly původně čtyři reaktory, každý o instalovaném výkonu 440 MW. Po modernizaci v letech 2005 až 2012 byl výkon každého z reaktorů zvýšen na 500 MW a celkový výkon Dukovan je tak nyní zhruba 2000 MW, což je prakticky stejné jako v Temelíně, který má dva bloky.
  • Roční výroba elektřiny se v Dukovanech dlouhodobě pohybuje kolem 15 miliard kWh.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Ekonomika

VideoČeské firmy již mohou žádat o refundaci amerických cel na speciálním portálu

Více než rok od oznámení prvních celních změn v dovozu zboží do USA je situace v mezinárodním obchodu stále nejistá. Americký Nejvyšší soud plošné tarify letos v únoru označil za protiústavní – zhruba před měsícem proto začala tamní vláda firmám vyplácet kompenzace. Podle ředitele regionálního centra CzechTrade USA–Chicago Pavla Eichnera je celá situace ohledně cel nepřehledná, přičemž do celého procesu ještě vstupují i jednotlivé soudní spory. Po dobu, kdy cla platila, na nich české firmy zaplatily zhruba 800 milionů dolarů (přes 16,6 miliardy korun), říká Eichner a odhaduje, že z toho se v současnosti částečné refundace týká něco mezi 600 a 650 miliony dolarů (asi 12,5 až 13,5 miliardy korun). Pro žadatele o navrácení cel byl vytvořen speciální portál, přičemž je potřeba dodržet lhůtu 180 dní od uzavření importního procesu, uzavírá Eichner pro ČT.
před 6 hhodinami

VideoNepřijetí eura má Niedermayer za „jedno z nejhorších rozhodnutí“. Podle Staňka není vhodná situace

Prezident Petr Pavel se znovu vyslovil pro přijetí eura – zejména, pokud by koruna bránila rozvoji. Na konferenci Revize Česka doplnil, že díky společné měně by se tuzemsko přiblížilo k rozhodování v Evropské unii. Podle europoslance Antonína Staňka (nestr.) není aktuální situace tou, v níž „bychom euro měli přijímat“. Souhlasí však s tím, že pokud má být vedena debata o tom, jestli euro přijmout, nebo ne, tak by měla být o tom, kdy by to mělo být. Europoslanec Luděk Niedermayer (TOP 09) považuje za „strašně smutné“, že diskuse o této věci trvá v Česku desítky let, a nikam se nedobrala. Nepřijetí eura považuje za „jedno z nejzbytečnějších, nejhorších rozhodnutí, které vlády přijaly“. Debatou v Událostech, komentářích provázela Tereza Řezníčková.
před 13 hhodinami

Valná hromada ČEZu schválila první krok směřující k zestátnění

Energetická skupina ČEZ může začít s procesem vyčlenění nevýrobní části firmy do nové dceřiné společnosti, schválili na valné hromadě akcionáři. Mluvčí skupiny Ladislav Kříž potvrdil, že by nová firma měla vzniknout v řádu týdnů od schválení a následně v prvním čtvrtletí roku 2027 by do ní měly být začleněny vybrané podniky. Rozdělení ČEZu je podle analytiků prvním krokem k chystanému zestátnění společnosti, které plánuje současná vláda.
včeraAktualizovánopřed 15 hhodinami

VideoNejdražší a nejméně efektivní cesta, řekl Hřib k plánovanému zestátnění ČEZu

Stávající model není ideální, ale vláda se to chystá řešit nejdražší a nejméně efektivní cestou, která existuje, řekl v Interview ČT24 předseda Pirátů Zdeněk Hřib v souvislosti s plánovaným zestátněním energetické skupiny ČEZ. Podle plánu by se firma měla rozdělit na dvě části. Ta část, která vyrábí elektřinu, by podle vlády měla být ze sta procent státní. Podle Hřiba ale Česko už teď ČEZ ovládá. „Otázka je, jestli je rozumné platit 250 miliard za to, že ho budeme ovládat ještě o něco víc,“ podotkl Hřib s tím, že navíc dojde k vytěsnění minoritních akcionářů, kteří nyní fungují jako kontrolní mechanismus. Plán je podle něj postavený naruby. Vláda totiž plánuje koupit část, která je výrobní, kde jsou podle ní jisté peníze. „To, co ale je v dnešní době rizikové, je ta výroba,“ řekl šéf Pirátů. Moderoval Daniel Takáč.
včera v 19:40

Schodek státního rozpočtu v květnu vzrostl na 170,2 miliardy

Deficit státního rozpočtu se v květnu prohloubil na 170,2 miliardy korun z dubnových 106,1 miliardy, informovalo v pondělí ministerstvo financí. Prohloubení schodku je v květnu obvyklé. Letošní květnový deficit byl nejnižší od roku 2020, ale zároveň šestý nejvyšší od vzniku Česka. Loni na konci května byl rozpočet ve schodku 170,5 miliardy korun.
včeraAktualizovánovčera v 18:08

VideoAfrika, Asie i Jižní Amerika. Tuzemští exportéři hledají nové trhy

Tuzemský průmysl podle zástupců exportérů, státu i finančních institucí přichází o klíčové trhy a musí rychle hledat nové obchodní příležitosti. Firmy se proto stále více zaměřují na Afriku, Asii nebo Jižní Ameriku, kde chtějí navázat i na pověst československých výrobků. Zájem o nové oblasti roste také kvůli výpadku odbytu v Rusku a Bělorusku a nejisté situaci na Blízkém východě, kde obchod komplikují mimo jiné logistické problémy. Pomoci exportérům má i česká diplomacie, která plánuje posílit své týmy v zemích mimo Evropu.
včera v 08:00

Budoucnost ropovodu Družba? Může do Česka dopravovat i neruskou ropu

Už více než rok do Česka neproudí ropovodem Družba ropa z Ruska. Teď Česko řeší, co s ním. V úvahu připadají různé varianty, včetně toho, že se ropovod zreverzní, tedy že by jím proudila ropa směrem z Česka třeba na Slovensko. O české závislosti na ropě ze zahraničí, ropném průmyslu a současné krizi kolem cen této komodity je nový díl publicistického cyklu Bilance. Televizní premiéra je už toto pondělí ve 22:05 na ČT1.
včera v 07:30

Obce chtějí kvůli Dukovanům víc peněz. Miliardy nejsou automatické, říká Havlíček

Ohledně financování projektů souvisejících s dostavbou Dukovan panují neshody. Některé obce upozorňují na to, že budou potřebovat víc peněz například na výstavbu ubytovacích kapacit, rozšíření zdravotní péče, škol nebo vodovodů. Akční plán, který schválila minulá vláda, počítá s tím, že náklady dopadů výstavby nových jaderných bloků budou zhruba patnáct miliard korun. Na těchto opatřeních by se přitom měl z osmdesáti procent podílet stát a zbytek financovat kraje a obce. Nyní ale na takové projekty ve státním rozpočtu dost peněz není. Ministr průmyslu Karel Havlíček (ANO) ČT řekl, že podpora pro obce není automatická a kabinet ji bude posuzovat individuálně.
31. 5. 2026
Načítání...